Každý člověk může k lepšímu ovlivnit změny klimatu, je přesvědčená Organizace spojených národů (OSN). Proti globálnímu oteplování nemusí bojovat jen vlády nebo ekologické organizace, ale i jednotlivci. Stačí k tomu prý zdánlivá banalita, jíst méně masa. Při jeho produkci totiž vzniká mnoho skleníkových plynů. Cílem OSN je přitom snížit množství, které se uvolňuje do atmosféry, a tím zabránit klimatickým změnám, nebo je alespoň zpomalit.
„Světová organizace pro výživu a zemědělství odhaduje, že emise pocházející z produkce masa, tvoří zhruba 18 % z celkového množství skleníkových plynů,“ uvedl pro zpravodajský server BBC News Rajendra Pachauri, předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), což je největší organizace sdružující vědce zabývající se právě klimatickými změnami. Sám proto chce upozornit na fakt, že klimatické změny může svým chováním ovlivnit úplně každý.
Celosvětová spotřeba masa podle Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přitom od poloviny 20. století vzrostla na dvojnásobek. Sám Pachauri si je jistý, že změna je možná. „Jeden den v týdnu vynechejte maso a snížíte produkci skleníkových plynů,“ je přesvědčený odborník, který je sám vegetariánem.
Čtěte téma: Vědci vypěstovali první umělé maso
Zní to jako zpráva z nějakého sci-fi filmu. Ale není. Budou nám brzy růst klobásy v laboratořích?
Za co všechno může maso
Do množství skleníkových plynů vzniklých při produkci masa započítává FAO řadu činností, včetně odlesnění půdy, výroby a dopravy hnojiv, spalování fosilních paliv zemědělskými stroji a také plyny, které uvolňuje sám dobytek při trávení potravy. Konkrétně jde o tři hlavní skleníkové plyny, oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Například ve Velké Británii vzrostla produkce metanu na farmách během posledních dvaceti let o 13 %.
Pro srovnání emise vzniklé při dopravě jsou o 5 % nižší než ty z produkce masa. Paradoxně je tak z pohledu změn klimatu rizikovější chov dobytka než cestování letadlem. S tím souhlasí také Joyce D'Silva z mezinárodní organizace pro ochranu zvířat (Compassion in World Farming). Podle ní klimatické změny nutí lidi být vnímavější a měnit svoje zvyky. Mnoho lidí ve vyspělých zemích totiž přemýšlí nad tím, jak svým chování ovlivňují stav planety a hledají způsob, jak se chovat více ekologicky a produkovat méně skleníkových plynů. I když zatím neuvažují nad svým jídelníčkem. „Průzkumy ukazují, že lidé jsou znepokojeni svojí osobní uhlíkovou stopou a omezují cesty autem, ale nezmění to, co mají na talíři, přitom by to mělo mnohem větší efekt,“ uvedla D'Silva pro BBC News. Podle ní by se politici měli zaměřit na snížení produkce a spotřeby masa.
„Je to něco, co by mělo být uskutečněno na mezinárodní úrovni jako součást opatření proti změnám klimatu a také učiněno spravedlivě. Lidé, kteří jedí málo masa jako nyní v zemích Subsaharské Afriky, by měli mít možnost jíst více. Naopak my na západě bychom měli konzumovat masa méně,“ vysvětlila Joyce D'Silva.
Čtěte téma: Děsy staročeské kuchyně
„Máme maso a zas maso, k tomu kousek pečeně …“ mohli si notovat naši předkové.
Za bezmasé pondělky!
Do boje proti snížení produkce a spotřeby masa se s velkou vervou pustil Paul McCartney, někdejší člen legendární kapely Beatles, který je sám vegetarián. Oslovil evropské politiky s žádostí o podporu a ve Velké Británii spustil kampaň „Meat Free Mondays“ (Bezmasé pondělky). „Zpráva, kterou přináším Evropskému parlamentu, zní: méně masa znamená méně oteplování,“ uvedl pro britský deník Independent. Navíc větší podíl bezmasého jídla ve stravě by mohl pomoci nasytit více lidé po celém světě. „Myslím si, že se mnoho z nás cítí bezmocně tváří v tvář změnám klimatu, a může být těžké pochopit, co máme dělat, abychom přispěli k čistšímu a zdravějšímu světu. Nejíst jeden den v týdnu maso je významná změna, kterou může udělat každý,“ řekl deníku britskému Guardian. „Nesmíme ignorovat dopad globálního oteplování na naše děti a budoucí generace,“ dodal McCartney.
Uvést do praxe Bezmasé pondělky pomáhají i webové stránky kampaně (www.meatfreemondays.co.uk ). Zde jsou k dispozici informace o vegetariánské stravě, recenze vegetariánských restaurací i tipy na hotové pokrmy, které se dají koupit a doma jen ohřát. Se svými zkušenostmi se svěřují i lidé, kteří se rozhodli pro jeden v týdnu maso vynechat a dokonce doporučují restaurace, které se ke kampani také přihlásily a v pondělí nabízejí bezmasé menu. „Nejsem vegetarián, jenom miluju jídlo. Snažím se jíst zeleninová jídla, jak jen to je možné. Intenzivní způsob hospodaření byl měl být zakázaný ze zdravotních, morálních a ekonomických důvodů. Nechci levné potraviny, chci dobré jídlo,“ píše Alexis Wolf.
Vzdali byste se masa, kdyby se prokázalo, že to opravdu pomůže planetě?
Planetě stejně nepomůžete
Snížení produkce a spotřeby masa jako cesta ke zpomalení změn klimatu ale má i své odpůrce. Nejvýrazněji se proti těmto snahám postavil Frank Mitloehner, expert na kvalitu ovzduší z kalifornské univerzity.
„Jistě můžeme snížit produkci skleníkových plynů, ale ne nižší spotřebou masa a mléka,“ řekl agentuře AFP. „Obviňování krav a prasat z klimatických změn je vědecky nepodložené,“ dodal.
Podle něj to Paul McCartney a další celebrity myslí dobře, ale nemají dostatek informací o komplexu vtahů mezi lidskou činností, trávením zvířat, produkcí potravin a chemií v atmosféře. Smysl má podle něj efektivnější způsob hospodaření, ale ne nižší produkce masa a mléka. „Znamenalo by to jen více hladu v chudých zemích,“ je přesvědčený vědec. Mnohem smysluplnější by tak bylo věnovat se snížení využívání fosilních paliv. Podle Mitloehnera například doprava vytváří více než čtvrtinu skleníkových plynů, přitom prasata a dobytek jen za tři procenta.
Čísla poletují vzduchem jak ty emise, odborníci se nemohou dohodnout, laici jim do toho mluví se svatým zápalem a dobrým úmyslem. A co vy? Vzdáte se svého řízku?
Foto Paul McCartney: Peta.org
ČLÁNKY DO MAILU