Proto Parouback sopky zrusi.
Stat se vegetarianem je zrejme nejvyznamnejsi volba, jakou muze clovek udelat pro zlepseni sveho zivota s navaznosti na celou planetu. Produkce masa dnes zasahuje do tolika sfer ekonomiky, ze to je skoro neuveritelne.
Problem podvyzivy v zemich tretiho sveta nespociva v nedostatku masa a mleka, ale v obecne nedostatecne strave. Jinak by byl kazdy vegetarian podvyziveny.
To, ze mene masa je zdravejsi, se ukazalo na zdravotnim stavu lidi za 2. valky v kontrastu s povalecnym narustem civilizacnich nemoci.
Nicméně ať chceme nebo nechceme, ať si to připouštíme nebo ne, Země tvoří jeden uzavřený ekosystém. Jednu soustavu. Při nepopíratelné platnosti zákona zachování hmoty a energie se tedy i to, na čem nám nezáleží a co nebereme v úvahu, musí někde nějak projevit. A nic na tom nezměníme tím, že to budeme popírat, bagatelizovat nebo ignorovat.
Pohoda, hezký den
Jistěže samotným vegetariánstvím nikoliv. Ale jedno přikázání praví: „Nezabiješ“. A každý si je vyloží jinak. Někdo poctivěji, jiný poněkud pokrytecky, selektivně…
Neřekl Ježíš něco takového: „Co sami neradi, nečiňte jiným.“?
Nepovídal něco o Lásce k bližnímu? Kdo je našim bližním? Rodina? Přátelé? Protivníci? Zvířata už ne?
Pohoda, hezký den
Ne, nerekl. To je nejznamejsi prekrouceny citat z Bible. Jezis to rekl obracene:
Delejte druhym co chcete aby oni delali vam.
Rozdil je v tom velky, je to aktivni vs pasivni postoj. Nestaci se pouze vyhybat lumparnam a flakat se – co mne nepali to nehasim, je potreba aktivne delat dobre veci. Ostatne k aktivite nas vybizi cela bible.
Pri diskuzi o tom kdo je blizni ovypravel znamy pribeh o milostivem samaritanovi. Pokud vim tak zvirata nikdy mezi blizni nepocital. I kdyz ano v SZ bylo zakazano jedeni masa az do potopy, pak to Noe dostal povoleno.
> Delejte druhym co chcete aby oni delali vam.
Je vidět, že znáte Bibli mnohem lépe, než já. I když jsem to napsal „překrouceně“ (nezkontroloval jsem si to přesně podle Mt. 7.12), řídím se tím takto: Chci, aby se jiní oprostili ubližování a usmrcování, dělám (= podporuji) tedy neubližování a neusmrcování. A i kdyby byl tento postoj jakkoli pasivní, vyrovnává se s tím mé svědomí lépe, než kdybych ubližování zvířatům (a zároveň prostředí) podporoval.
> kdo je blizni ovypravel znamy pribeh o milostivem samaritanovi
Ano, váš známý zvířata mezi bližní nepočítal. Někteří lidé ano.
Noe – budiž, v nouzi – proč ne, život člověka je bezesporu cennější (též příklad s křepelkami při Mojžíšově putování pouští, pak ale dostávali už „jen“ manu).
Rád bych to shrnul: Na počátku byl člověk mírumilovný. Potom se „pokazil“ a zatvrdil své srdce. Mojžíš tedy s Bohem „usmlouval“ přikázání a posléze si je židé upravili a změkčili – mj. tak, že to Ježíš komentuje třeba takto: „Mojžíš vám dovolil propouštět vaše manželky kvůli tvrdosti vašeho srdce, ale od počátku to tak nebylo.“ (Mt. 19.8)
A všechno to nakonec svědčí o určitém vývoji, který má člověk projít, aby se vrátil k Bohu, z něhož vyšel. Ježíš nepřišel zákon zrušit, ale naplnit jej. Naplnit jej a povýšit poselstvím lásky. Zákon „Oko za oko“ nahradil zákonem „Miluj svého bližního.“ A ani tehdy jej mnoho zatvrzelců nepochopilo a překroutili a změkčili to učení.
My si můžeme vybrat, jak se k tomu postavíme. Informací máme dost. Srdce taky nosíme stále ssebou. Někdo se s ubližováním a zabíjením ztotožní, podporuje je nebo se pokrytecky vymlouvá, že „on nic nezabíjí a zvířata se můžou…“ Jiný dělá, že je nevidí, že „To přece ti druzí…“ A někteří se rozhodli… Jak psal jeden z předchozích diskutujících: „K tomu musí člověk dojít.“
Omlouvám se za mnoho písmenek.
Pohoda, hezký den
nebo spíše interpretace jeho závěrů zde působí velmi demagogicky a propagandisticky. Jednak nejde o obviňování dobytka za klimatické změny, ale když už chceme mluvit o obviňování, týká se lidí, kteří věci z usmrceného dobytka konzumují, kteří je vyrábějí a kteří tuto spotřebu podněcují.
Druhá věc je, že „vědeckou nepodloženost“ sám nemá asi podloženou. Pouze se snaží touto nicneříkající a zavádějící formulkou zpochybnit známá fakta a logiku zdravého rozumu.
A do třetice: Nejtragičtější je nedělat nic a vymlouvat se na to, že můžeme dělat jen málo.
Autorce, která je podle svých slov už od dětství velmi zvědavá a neustále se ptá, proč něco tak je nebo není, bych jen rád doporučil dvě věci: Uvádět odkazy na zdroje, jimiž se ohání, protože takto se články dají lehce znevážit jako neseriózní bláboly bulvárního charakteru a ještě korektor(ka) přehlédl(a) zvrhnutí „recenze vegetariánských restauracích“.
A k otázce na konci. Svého (nejen) řízku jsem se rád vzdal před několika lety a nehodlám na tom nic měnit. Věcem ze zvížat se snažím vyhýbat.
Pohoda, hezký den
Věci kolem ekologie, skleníkových plynů atd. jsou velmi proměnlivé a ze všeho nejvíce připomínají směs komerční propagandy a módních trendů.
Před lety jsme demonstrovali proti kácení deštních pralesů, sázeli stromy a snažili se o udržitelný rozvoj. Dnešní přední ekologové a největší ekologicko-lobistické organizace to postavili na hlavu. Dnes se totiž naopak deštné pralesy kácí v zájmu ekologie a ochrana lesů je přežitkem. Pro svět je údajně mnohem lepší, když prales vykácíme a na jeho místě budeme pěstovat kukuřici nebo jiné plodiny, ze kterých se pak bude vyrábět dokonale ekologický biolíh a podobné dokonale ekologické produkty.
V tomto ovzduší, kde je velký zájem ekologických organizací o devastaci ekosystému (ať už je za tím ekonomický zájem, zlý úmysl, vymytý mozek nebo jen hloupost), je pochopitelné, že se realizují obrovské kampaně proti produkci skleníkových plynů. Faktem je, že skleníkové plyny tu byly vždy a z dlouhodobého hlediska jsme na tom dnes mnohem lépe než před 100 lety. Tak dobře, že už i produkce skleníkových plynů zvířaty má zajímavý podíl na celkovém množství. Faktem bohužel je také to, že dříve se naše planeta s tímto množstvím bez problémů vyrovnala. Jenže lesy a pralesy mizí a rostliny vhodné pro ekosystém jsou nahrazovány rostlinami vhodnými pro ekonomické zájmy člověka. A zde je jádro problému. Nejde jen o produkci skleníkových plynů, ale i o jejich odbourávání. Nemusíte zabít krávu, stačí zasadit strom.
Chápu, že někdo má morální důvody nejíst maso. Ale z pohledu ekologického je lepší jíst maso krav a ovcí spásajících horské louky, než se cpát zeleninou pěstovanou na odlesněné půdě, navíc nadopovanou chemií, protože půda je po letech neustávajícího intenzivního využívání již zcela bez živin. A pokud se chcete bavit o bio zelenině, tak si uvědomte, čím se taková pole hnojí, a zda by to bez těch krav nebyl pak problém.
Podobné zkratkovité myšlení tu bylo před 10 lety v ekonomice. Každá firma omezovala náklady, optimalizovala výdaje atd. A k překvapení všech to nefungovalo. Pak někoho konečně napadlo, že zisk firmy není jen o nákladech. Je to o rovnováze mezi obratem a náklady. Zisk zvýšíte snížením nákladů a/nebo zvýšením obratu. Stejné je to u skleníkových plynů. Snad už brzo opadne módní vlna radikálního omezování jejich produkce a konečně se začne pracovat i na jejich odbourávání. Zalesňovat naši planetu a tam, kde už to nejde (protože je půda zničená), tak začít alespoň osazovat rostlinami intenzivně přeměňujícími anorganické látky na organické. Posilují úrodnost půdy a z ovzduší odčerpávají velké množství skleníkových plynů. A to je ta cesta – rovnováha mezi produkcí a odbouráváním. Zatím je ale v módě kácet lesy, vysazovat řepku a kukuřici a vybíjet stáda krav. Vše v zájmu ekologie.
Pravda. Když slyším „ekologie“ ježí se mi ochlupení.
Jenže tady nejde o to zrušit/zakázat produkci a spotřebu masa. Aspoň snížit, omezit. A je to způsob, jak můžeme pomoci každý sám. Kácení pralesů je tragické, ale to může jednotlivec ovlivnit mnohem méně.
Druhá věc je, že zeleninu (obilí a vůbec plodiny) nemusíme pěstovat na odlesněné půdě, ale na té, která se ušetří pěstováním krmiva pro jatečná zvířata. A to vůbec není zanedbatelné, když na kilogram masa je potřeba osmi až desetinásobek rostlinné hmoty.
A nakonec, pokud jde o ekonomické kategorie, je to dost zcestné a nevypovídající. Opravdu samotné zaměření na jednu věc (šibování s náklady apod.) celkově nemusí zafungovat, nedostaví se zamýšlený účinek. Co je ale po zisku, když je vytvořen na základě umělého zvyšování spotřeby? Co je po zisku, který se vynaloží na další „růst“? Na obohacování elit na úkor množství přímo i nepřímo zbídačováných lidí? (Zákon zachování hmoty a energie)
V tom není řešení. To vidím jen v omezení výroby a spotřeby, ve skromnosti, ohleduplnosti, cestě k mravním hodnotám. Nejsem ovšem zastáncem „zpátkynastromismu“ za každou cenu. To by bylo na jinou diskusi. Ať na to každý přijde raději sám. Informačních zdrojů je dost a každý má nějaký rozum a soudnost.
Pohoda, hezký den
Jsem vegeterian, ale nenutim to ostatnim, at se polykaji treba navzajem, je to jejich vec, dokud to nenuti i me (a tuhle schopnost se vetsina lidi teprve uci). Ideje o zachrane sveta me opustily s pubertou. Pokud bych mel proto nejak hodnotit ten napad o vegeterianstvi jako ceste k omezeni novodobeho satana (sklenikove plyny), musim se smat. Jeho hlavni problem je v tom, ze plyny ze zemedelstvi v globalnim ekosystemu koluji, trava, co dobytek spase, predtim pohlti CO2 apod. Spalovani fosilnich paliv uvolnuje plyny, ktere v systemu nebyly, proto je to vetsi hrozba, nejde o absolutni cisla. Presto dal s chuti jezdim autem, protoze je to nejlepsi a nejzabavnejsi moznost dopravy, co mam k dispozici.
Dvě analýzy ze serveru euroekonom.cz, které se tady teď skvělě hodí, říkají, že CO2 má zanedbatelný vliv na oteplování:
Viz. http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-globalni-oteplovani-ochlazovani
Viz. http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-globalni-oteplovani-co2
Kde je tedy pravda, hmm? :-)
Já vím kde – nikde :-) Člověk je prd tvorstva, žádnej pán :-) Neví skoro nic a hraje si na boha :-)
Planeta si „kýchne“ a my lidi můžeme být v mžiku všichni na prach.. kdepak „zachráníte planetu“, to je opravdu vtipná a infantilní představa
Trochu zavádějící je názor Franka Mitloehnera, že nižší produkce masa a mléka jen zhorší situaci v chudých oblastech. Nevim teda o tom, že by humanitarni potravinové pomoci řešili situaci balíčky s masem a mlékem. Ty jsou totiž sakra drahé a zdaleka nenasytí tolik lidí, kolik je potřeba! Na to se používá rýže, luštěniny, obilniny apod. Takže vesměs rostlinná strava...