Nejčastějším argumentem odpůrců stravy živočišného původu je snaha o přirozené podmínky života zvířat a záchrana jejich životů. U přeštického prasete to ale kuriózně neplatí a je tomu přesně naopak – vyšší konzumace masa a produktů z tohoto plemene prasat je fakticky podmínkou jak pro udržitelnost přirozeného chovu prasat ve volném výběhu, tak pro samotnou existenci plemene pro budoucnost.
Prase s pomníkem
Bylo by to žádoucí. Přeštické černostrakaté prase totiž představuje podle plemenářských odborníků cenný genetický zdroj obsahující geny „s bezprostřední potenciální hodnotou pro lidstvo“. V tomto smyslu jde fakticky o jediné národní plemeno prasat s tímto potenciálem, které bylo původně vyšlechtěno v druhé polovině 19. století na Plzeňsku (má tam i svůj pomník).
Na počátku minulého století ale z chovů hospodářských zvířat prakticky zcela vymizelo a opětně bylo po letech regenerace uznáno jako samostatné plemeno v roce 1964. Pro tržní produkci masa se ale téměř nevyužívalo – přeštické prase bohužel není zrovna nejvhodnější z hlediska ekonomiky chovů, a tedy ceny pro spotřebitele. Prasata tohoto plemene totiž – lidově řečeno – pomalu rostou a jejich maso je tučnější. Chovatelé je tak musí prodávat za vyšší ceny, aby vůbec ekonomicky přežili.
Zachránci přeštíků
I když … chovatelé je trochu nadsazený výraz – v ČR je skutečně významný chovatel plemene přeštické prase pouze jeden, a tím je biozemědělec Josef Sklenář ze Sasova u Jihlavy (www.biofarma.cz). Zejména jemu se podařilo ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Uhříněvsi a osvícenými kuchaři plemeno pro českého spotřebitele zachránit, takže dnes je maso „přeštíků“ v omezené míře k dostání v některých restauracích a v prodejnách společnosti Makro ve větších městech.
Právě Makro má také zásluhu na tom, že se lze s vepřovým s přeštických prasat na trhu častěji setkat – řetězec totiž ceny těchto prasat po většinu času prodejů dotuje a v tomto smyslu poněkud bourá zavedené představy o tom, jak zahraniční obchodní řetězce plánovitě ničí naše zemědělce a potravináře. Což je další nestandardní prvek v příběhu přeštického prasete.
Archaická chuť mladší lidi překvapí
Vzhledem k větší tučnosti tohoto plemene má jeho maso v porovnání s jinými plemeny poněkud archaickou, pro někoho „přirozenější“ nebo „tradiční“ chuť, kterou v původní podobě dnes pamatují většinou jen naše babičky a dědové.
Zmiňovaný chovatel navíc produkuje maso z přeštických prasat v režimu bio, což opět odlišuje výsledný produkt od unifikované chutě vepřového masa průmyslově produkovaných rychlerostoucích plemen. Maso přeštíků je proto chutnější (tuk je nositelem chuti) a vyzrálejší. Ovšem také, a to i přes zmíněnou podporu Makra a nadšení chovatele, oproti běžnému vepřovému o dost dražší. Podle druhu produktu jsou ceny masa z přeštických prasat v porovnání s běžným vepřovým vyšší o třicet až osmdesát procent. Prakticky jedinou cestou k dlouhodobému udržení chovů přeštických prasat pro tržní využití je tak vyšší spotřeba masa z tohoto plemene.
Jezte prase, zachráníte mu život
V současné době je možné zakoupit maso z přeštických prasat pravidelně pouze v pěti ze třinácti prodejen sítě Makro v Praze, Brně a Ostravě. Podle šéfky nákupů masa a drůbeže Makro Terezy Smichovičové není ale problém v případě zájmu zákazníků zásobovat všechny prodejny Makra v ČR. Pokud ale budou spotřebitelé takové maso v současné době hledat, najdou je v regálech pod pojmem „bio vepřové maso“.
Kdo má zájem, může si také objednat rozbourané půlky přeštického prasete v tzv. „polybedně“, kilogramová cena tak vyjde levněji. Společně s chovatelem Sklenářem nicméně Makro v současné době pracuje na změně balení a označení masa z přeštických prasat tak, aby bylo identifikováno nejen jako „bio“, ale také přímo jako přeštické prase.
S pokrmy z přeštických prasat se lze také setkat v některých restauracích, opět především ve velkých městech, kde zájem o ně pomalu, ale přece jen roste. Například v porovnání se stejným obdobím loňského roku eviduje Makro nárůst zákazníků zhruba o deset procent. Mnoho odběratelů ale zatím spíš experimentuje, maso odebírá nárazově a na zkoušku, a v menu jídelníčků je tak nabídka produktů z přeštických prasat nepravidelně. Je tak hlavně na nás, zdali se situace změní nebo ne…
ČLÁNKY DO MAILU