Kdybychom se chtěli vždy zcela vyvarovat příjmu veškerých rizikových látek, které obsahuje naše strava, zřejmě bychom brzy zemřeli hlady, nebo bychom museli přijímat stravu umělou. Vždy samozřejmě záleží na množství potenciálně rizikových látek v potravinách, to je ale podrobně sledováno a ze zákona jsou v takových případech stanoveny maximální možné limity, které nepředstavují na zdraví žádnou újmu. A navíc je obvyklé, že potraviny obsahují mnohem menší množství takových látek.
Případ rtuti v dětských pokrmech
Výše uvedené se týká i rtuti (respektive methylrtuti). Tu přirozeně obsahuje maso mořských ryb, které je mimo jiné složkou dětských příkrmů. Což vzbuzuje u některých maminek (i médií) obavy, i proto, že jde o naše nejmenší.
Jak ale zdůrazňuje vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu (SZÚ) profesor Jiří Ruprich, příznivé účinky omega-3 mastných kyselin v masu mořských ryb právě pro nejmladší populaci mnohonásobně převažují. Jsou totiž zcela nezbytné zejména pro vývoj mozku dítěte, ale i dalších částí těla, například očí.
Důležité omega-3
Právě omega-3 mastných kyselin máme přitom (na rozdíl od omega-6 mastných kyselin) v naší zemi ve stravě nedostatek, přičemž hlavním zdrojem je právě maso tučných mořských ryb. Obsahem omega-3 mastných kyselin (například alfa-linolenovou – ALA) se sice pyšní i další potraviny, například řepkový olej, jenže náš organismus potřebuje především omega-3 kyseliny s dlouhým řetězcem, což jsou EPA a DHA (eikosapentaenová a dokosahexaenová).
DHA je základním stavebním kamenem mozku, EPA má zase protizánětlivý účinek. Pro malé děti ve věku od sedmi do čtyřiadvaceti měsíců je přitom podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) adekvátní přívod DHA v objemu 100 mg/den.
Pro dítě je pak podle SZÚ potřeba pravidelného přívodu uvedených mastných kyselin zásadní i proto, že po porodu může být úroveň DHA u matky nízká, přičemž dítě tuto látku získává od matky v mateřském mléce. „Potřeba DHA zůstává rozhodující pro dítě do dvou let, protože vývoj mozku v této době pokračuje a mozek obsahuje až pětadvacet procent DHA,“ uvádí prof. Ruprich na stránkách SZÚ.
Test dětských pokrmů
Obsah DHA, EPA, ale i obsah rtuti testoval SZÚ na dvanácti vzorcích. V nich zjistil až 139 procent doporučené denní dávky DHA a EPA, což není žádný problém a je to svým způsobem i žádoucí.
Nejvyšší obsah rtuti v jednom z testovaných výrobků pak představoval 26 procent povoleného týdenního přívodu, což v praxi znamená, že by bylo možné takový produkt v podobě dětského příkrmu podat dítěti bez problémů čtyřikrát za týden. Další dětské příkrmy ale obsahovaly ještě méně MeHg (celkové rtuti), takže do limitní týdenní hodnoty by se vešlo i několik desítek příslušných příkrmů. Co se pak týká této limitní hodnoty označované jako TWI (tolerovatelný týdenní přívod), pak ta je nepatrná – 1,3 ug/kg tělesné hmotnosti za týden.
I u výrobku se zjištěným nejvyšším obsahem rtuti (Rýže s mořskou štikou a cuketou od Hami) činila tato látka jen 26 % tolerovatelného týdenního přívodu. „V průběhu týdne by se zcela bezpečně dala spotřebovat čtyři balení,“ uvádí SZÚ
Jinými slovy, obavy z obsahu rtuti v dětských příkrmech nejsou ani náhodou na místě. Ostatně i předchozí analýza rtuti ve výrobcích z ryb, kterou rovněž provedl SZÚ a byla zaměřena na produkty pro dospělé, ukázala jejich bezpečnost. To máme na trhu jiné potraviny, kterým je radno se vyhnout:
Galerie: Nejhorší potraviny roku
Více metylrtuti mají „staré kusy“
Na závěr snad jen poznámka k dnes rozšířenému chovu mořských ryb v uzavřených (akvakulturních) systémech, v nichž nejsou ryby krmeny mořskými řasami, které jsou jinak zdrojem methylrtuti.
V tuku takto chovaných ryb může být sice vzhledem ke skladbě krmiva méně rtuti, ale zase je tam méně DHA a EPA. Což je vlastně negativní.
Pokud chce přitom někdo přívod metylrtuti z masa mořských ryb omezit, měl by se podle profesora Rupricha především vyvarovat konzumace masa „starých predátorů“, jako jsou žraloci nebo mečouni. V nich se totiž tato rizikové látka ukládá prostřednictvím konzumace kořisti, a tato koncentrace logicky roste s věkem. Ze žraloků a mečounů se ale dětské příkrmy nevyrábějí, jejich složku tvoří nejčastěji tresky, tuňáci nebo losos.
ČLÁNKY DO MAILU