Svého času se vejce ocitla mezi potravinami, jejichž konzumace byla doporučována spíše váhavě nebo vůbec. Příčinou byl poměrně vysoký obsah cholesterolu a jeho vztah ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění. „Tato teorie byla ve světle nových poznatků přehodnocena a vejce tak mohou, respektive by i měly, zůstat, díky vynikající nutriční hodnotě, součástí vyváženého a pestrého jídelníčku,“ uvádějí odborníci ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Jedním z důvodů je vysoký obsah vitamínu D, kterého se nám v našich podmínkách příliš nedostává. Hlavním zdrojem vitamínu D je slunce a dále vhodná strava, zejména ryby, kterých se u nás ale konzumuje dost málo.
Galerie: Jak poznat česká a čerstvá vejce
Vitamín D je ve vaječných žloutcích
SZÚ nyní na základě vlastního šetření upozorňuje, že při obvyklé české stravě jsou vejce nejvýznamnějším zdrojem vitamínu D z potravin. „Jistě je to i díky obohacování krmiva, protože jinak by nosnice měly problém s tvorbou skořápky vajec,“ říkají Svatava Bischofová a Jiří Ruprich.
Vitamín D najdeme ve žloutkové části vejce a jeho přesný obsah záleží na řadě faktorů, mimo jiné na zmíněném krmivu, dále třeba na místě chovu. Podle zjištění SZÚ přispívají vejce k celkovému příjmu vitamínu D v obvyklé české dietě zhruba ze čtvrtiny (cca 21–28 %).
Podíl vajec na celkovém příjmu vitamínu D z potravin:
- U dětí ve věku 4–6 let je to 20,9 %,
- u dětí ve věku 7–10 let 21,4 %,
- u chlapců ve věku 11–14 let 25,7 %,
- u dívek ve věku 11–14 let 22,7 %,
- u chlapců 15–17 let 23,8 %,
- u dívek ve věku 15–17 let 27,9 %,
- u mužů ve věku 18–64 let 21,4 %,
- u žen 18–64 let 23,3 %,
- u mužů 65–90 let 22,6 %,
- u žen 65–90 let 21,7 %.
Zdroj: SZU
Dvě vejce dodají třetinu denní porce vitamínu D
Kolik vajec je třeba sníst? Konzumací sto gramů vajec, což představuje přibližně dvě vejce velikosti S nebo jedno a půl vejce velikosti L, lze pokrýt až zhruba třetinu doporučovaného denního přívodu vitamínu D.
Vejce ale nejsou prospěšná pouze díky přítomnosti vitamínu D. Jsou nutričně velmi bohatou potravinou, obsahují především lehce stravitelné cenné bílkoviny. „Vejce patří i mezi nejhodnotnější zdroj bílkovin vůbec, zejména díky vyváženému zastoupení esenciálních aminokyselin, ale i svoji dobrou stravitelností. Obsahují dále také prospěšné fosfolipidy (např. lecitin), bohaté spektrum minerálních látek, vitamínů, stopových prvků, biologicky aktivních látek (např. karotenoidů – lutein, zeaxantin) s pozitivním vlivem na lidské zdraví,“ upozorňují odborníci.
Jak je to s cholesterolem
Jednou dobou odborníci doporučovali se v konzumaci vajec mírnit, a to kvůli značnému množství cholesterolu ve žloutkové části, který měl sehrávat roli při vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Domnívali se, že právě vysoký obsah cholesterolu ve vejcích způsobuje následně i vysoký obsah cholesterolu v krvi. Nicméně výzkumy ukázaly, že tato dřívější tvrzení nejsou přesná.
„V těle cholesterol ale zaujímá řadu důležitých funkcí (je součástí buněčných membrán, tvoří se z něj hormony, žlučové kyseliny, prekurzor vitamínu D v kůži ad.). Pokud je výrazně omezen jeho přívod potravou, vyrobí si jej tělo samo. Naopak pokud je potravou přijímán, není ho tolik, zjednodušeně řečeno, v játrech syntetizováno,“ vysvětlují autoři a doplňují, co ukazují nejnovější poznatky. Ve vztahu ke vzniku onemocnění srdce a cév hraje totiž významnější úlohu spíše celkové množství zkonzumovaného tuku, hlavně obsah nasycených a trans mastných kyselin ve stravě, obecná skladba jídelníčku jedince a celkový životní styl (kouření, pohybová aktivita apod.), než „pouze“ samotný cholesterol. „Kdo má dobrou regulaci hladiny cholesterolu, nemusí se zase konzumace vajec tak obávat,“ uvádějí.
Jezte vejce, ale ne smažená a s uzeninami
Závěry a doporučení, která ze současných poznatků vyplývají, jsou podle SZÚ následující:
Současné studie ukazují, že konzumace jednoho až dvou vajec denně nepředstavuje zdravotní riziko pro většinovou zdravou populaci. Vejce by měla být součástí vyvážené stravy a měla by být pravidelně do jídelníčku zařazována.
Neměla by být ale preferována jejich kulinární úprava společně se slaninou, klobásou, šunkou, smažená apod., jak je často v oblibě. Zbytečně se tím navyšuje přívod nasycených mastných kyselin a soli.
Méně vajec, maximálně tři až čtyři týdně, by měli konzumovat lidé s vrozenou dispozicí k vyšší hladině cholesterolu v krvi (familiární hypercholesterolémie) a diabetici. Studie naznačují, že konzumací sedmi vajec týdně se riziko onemocnění srdce a cév může ještě navýšit.
„Milovníci vajec ale nemusí zoufat, odstraněním žloutku se přívod obávaného cholesterolu z vajec sníží na nulu, bílek totiž žádný neobsahuje, ale připraví se tím tak bohužel i o vitamín D a další složky, které jsou typické pouze pro žloutek. Je proto vhodnější to s vejci nepřehánět a dopřát si je celé (žloutek i bílek) a využít tak jejich výborného, komplexního nutriční složení,“ uvádějí Svatava Bischofová a Jiří Ruprich v informačním materiálu SZÚ.
ČLÁNKY DO MAILU