Středomořská kuchyně je pro svůj vysoký podíl pokrmů z ovoce, zeleniny, darů moře či olivového oleje považována za velmi zdravou a hodnou ochutnání. I když přitom míří do Řecka letos méně turistů než v minulosti (podle lidí, kteří mohou porovnávat stav z předchozích let se stavem aktuálním), minimálně Češi na Řecko nezanevřeli.
Není tak na škodu si připomenout některá klasická řecká jídla a jejich názvy, které pro některé jedince nemusí být příliš známé.
Souvlaki – špíz po řecku
Jedním z typických jídel, s nímž se lze setkat téměř v každé restauraci, je „souvlaki“. Je to v zásadě obdoba našich špízů, tedy kousků masa na špejli; a to buď masa vepřového, nebo drůbežího. S jehněčím, které se k přípravě souvlaki dříve docela hojně používalo, se už tak moc nesetkáte.
Stejně tak je málokdy součástí špízu grilovaná zelenina, jak se často uvádí. Souvlaki se také v praxi na rozdíl od informací v bedekrech obvykle nepolévá vinnou omáčkou.
Kleftiko – pečené jehněčí „v balíčku“
S jehněčím se lze nicméně v Řecku setkat často v různých jiných pokrmech, včetně různých variant jídel příbuzných našim gulášům a pokrmům s omáčkami.
Z nabídky většiny restauračních zařízení ale naopak téměř vymizelo další klasické řecké jídlo – kleftiko (kleftico). Jde o dušené či pečené jehněčí maso se zeleninou a brambory zabalené v listech pečicího papíru.
Musaka – zapečeno
Naopak variant pokrmu „musaka“, což jsou v praxi zapečené brambory s mletým masem a cibulí (případně dalšími přísadami), je v aktuální nabídce řeckých restaurací celá řada.
Řecký salát – levné nasycení
V nabídce nicméně s přehledem vede řecký salát, také proto, že je v letním období patrně nejkonzumovanějším jídlem v zemi – alespoň v podání turistů.
Výhodou je jistě i nízká cena (téměř plošně činí 6 eur za porci), což je jen nepatrně více než v případě jednodruhových salátů, například rajčatových a okurkových. Obvyklá cena hlavních jídel se v Řecku pohybuje mezi 9 až 15 eury za porci.
Řecký salát
- 200–250 g sýru feta
- 4 rajčata
- 4 barevné papriky
- 2 salátové okurky
- 2 střední červené cibule
- 80 ml olivového oleje
- šťáva z jednoho citronu
- oregano, může být i sušené
- 200 g oliv
Nakrájíme zeleninu, osolíme, zalijeme olivovým olejem, zakapeme citronovou šťávou a promícháme. Na zeleninovou směs položíme sýr feta a olivy. Poprášíme promnutým oreganem.
Více v článku o domácí řecké kuchyni.
Právě rajčata ve všech možných úpravách jsou nejčastější složkou pokrmů, častější než tolik známé olivy. Rajčata jsou nejen součástí salátů, ale také mnoha červených omáček, jsou také plněná rýží, a jsou tak prakticky všude a ve všem.
Rooster – kohout na víně
Docela specifickým a celkem často nabízeným jídlem je kohout na víně – rooster. Tedy pokrm, který má našinec spojen spíš s francouzskou kuchyní.
Jeho řecká varianta se podává nejčastěji s různým typem těstovin, obvykle s nějakou červenou omáčkou, případně s rýží – a je to po všech stránkách dobré a také celkem syté jídlo. Maso z kohouta či drůbeže na talíři rozhodně v podílu na pokrmu nad těstovinami dominuje.
Dary moře
Na rozdíl od mnoha jiných přímořských států se v Řecku – alespoň v průběhu horkého léta – téměř nesetkáte s nabídkou polévek z mořských plodů.
Rozličné „mořské potvory“ jsou však součástí různých typů salátů, nebo se (nejčastěji) podávají v kombinacích nebo samostatně připravené na grilu.
Fasolada – hutná polévka
Pokud přece jen na nějakou polévku narazíte, půjde většinou o nějakou z variant pokrmu fasolada, tedy fazolové polévky.
Retsina – specifické víno
Prakticky ke všem řeckým pokrmům je vhodné ochutnat některé z mnoha lokálních červených i bílých vín.
Zejména na severu Řecka je hodně rozšířené specifické víno retsina, což je lehké, obvykle bílé víno s přídavkem borovicové pryskyřice, která mu dává specifickou chuť. Podle tradice sahá historie způsobu jeho výroby do starověku, přičemž měl být objeven náhodou – pryskyřice používaná tehdy k utěsnění vinných nádob pronikla do vína a dodala mu jedinečnou senzorickou ingredienci.
ČLÁNKY DO MAILU