Čtvrté pokračování seriálu o životním stylu Američanů. V 1. části jsme si vysvětlili, jak nám stres způsobuje přibírání na váze tím, že změní způsob, jakým tělo zpracovává potravu. Ve 2. a 3. části jsme si objasnili, že primárním zdrojem stresu je absurdní nerovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Dnes zjistíme, co s lidmi dělají kalorická, nutričně chudá a naprosto nijak nechutnající americká jídla.
Kalorie s poloviční chutí a žádnými živinami
Bývalý úspěšný finanční manažer Ravi Mantha, který se dnes věnuje tématu eliminace chudoby, popisuje na svém blogu o zdraví a fitness své první zkušenosti s americkou kuchyní: „Když jsem po přestěhování do USA poprvé vkročil do obchodu s potravinami, doslova jsem skákal radostí nad bohatstvím toho všeho. Ovoce a zelenina byly perfektně navoskované a obrovské v porovnání malými a vybledlými plody v Indii. Žasl jsem, když jsem poprvé spatřil v domě mé hostitelky Marlen obrovská krásná rajčata, bílou cibuli a gigantické hlávky salátu, které byly větší než má hlava. Vrátili jsme se domů, já Marlen pomohl salát připravit a posadili jsme se k jídlu. Kousl jsem do plátku rajčete, připraven, až výbuch čerstvé chuti zaútočí na můj jazyk. Ale ono se nic nestalo! Zamrkal jsem a kousl do dalšího řezu. Stejný výsledek. List salátu byl jako vodnatá část něčeho, nebo spíš ničeho. Poslechl jsem návrh hostitelky a salát alespoň zalil zálivkou z hořčice a medu. A teď se ptám: Jak je možné, že nejbohatší země světa produkuje to nejhůře chutnající ovoce a zeleninu?“
Jak je to možné? Stručná odpověď je, že způsob, jakým se v Americe pěstují potraviny, zaručuje krásné plody bez chuti, s nulovou nutriční hodnotou a dlouhou trvanlivostí. Tyto produkty jsou pak zpracovány do kaloricky bohatých potravinářských výrobků. Nezdravým výsledkem je, že jídlo je bohaté na kalorie, ale nemá žádné živiny ani chuť, takže naše tělo hladoví po živinách více, než po kráse na našich talířích. Reagujeme na to tím, že se saláty topí v kaloricky bohatém dresinku, a poté, co je sníme, objednáme si cheesecake, abychom měli z jídla alespoň nějakou radost.
Pro co hladovíme?
V roce 1999 zkoumali vědci celkem 1281 dospělých z USA, Belgie, Francie a Japonska, pokud jde o jejich pocity při jídle. Výsledky byly pozoruhodné. Pro Evropany je stravování příjemný zážitek. Pro Američany je to činnost plná úzkosti a viny. Japonci jsou někde mezi těmito dvěma extrémy. Vedoucí studie, Dr. Paul Rozin, shrnul výsledky výzkumu takto: „Francouzi kladou při jídle důraz na tradici a zkušenost, Američané na účinky jídla.“ Pro Američany je jídlo děsivá věc, která z nich dělá tlusťochy. A když náhodou jíme něco, co nám chutná, nejspíše to budeme popisovat jako „provinilé potěšení“.
Připomeňme si nyní, co jsme již dříve uvedli: Američané nejedí nutně více než Evropané. Z interaktivního grafu zpracovaného agenturou Food Service Warehouse pro Mezinárodní asociaci pro studium obezity vyplývá, že Američané konzumují denně jen asi o 100 kalorií více než Francouzi nebo Italové, a přesto jejich obezita roste 2–3× větší rychlostí.
Kaloricky vydatné, nutričně chudé…
Takže pokud ve Státech nejíme více, proč jsme o tolik tlustší? Jak jsme si již řekli, je obrovský rozdíl mezi stresovým vypětím u Američanů a Evropanů. A právě stres posouvá metabolické funkce k vytváření a ukládání tuků. Ale je tu ještě jeden velmi důležitý rozdíl. Podle studie 2005 výživových doporučení pro Američany je americká strava energeticky bohatá, ale chudá na živiny.
Zajímavá studie byla vydána v roce 2004 v časopise Journal of American College of Nutrition. Porovnává nutriční obsah 43 různých druhů ovoce a zeleniny v roce 1950 a 1999. Výsledky jsou ohromující: množství bílkovin, vápníku, fosforu, železa, riboflavinu (vitamin B2) a vitaminu C se v uplynulém půlstoletí výrazně snížilo. Autoři studie připisují tento pokles obsahu živin zemědělské praxi, jejímž cílem je zlepšení potravin v tom, jak jsou velké, jak rychle rostou a jak moc jsou odolné proti škůdcům, to vše na úkor jejich kvality.
Podle World Watch Institute mohou dnes zemědělci pěstovat dvakrát až třikrát tolik obilí, ovoce a zeleniny na stejném pozemku, než mohli před padesáti lety, ale zároveň toto jídlo obsahuje o 10 až 25 % méně železa, zinku, bílkovin, vápníku, vitaminu C a dalších živin. Jednoduše řečeno, dnes byste měli sníst osm pomerančů, abyste z nich získali stejné množství vitamínu A, jako by naši prarodiče dostali z jednoho.
Přečtěte si: Kolik je v ovoci vitamínů? Údaje se podezřele liší
Můžeme oklamat spotřebitele, aby si myslel, že to nádherně vypadající jídlo, které si koupil, je stejné nebo dokonce lepší, než kupovali jeho rodiče, ale naše tělo nemůžeme oklamat obsahem živin, které dostalo. Když dojíme, máme pořád hlad. Proto se snažíme ukojit své chutě něčím sladkým, mastným, prostě něčím, co bude dobře chutnat. Je to stejné, jako se snažit oživit nudný život šňupáním kokainu – zábavou v krátkodobém horizontu, která není pro naše tělo dobrá při dlouhodobém užívání. A například pro rodiče, kteří budují dvojí kariéru a jsou příliš unaveni z práce a nutné péče o děti, unaveni natolik, že ani nemyslí na sex nebo cvičení, je sladkost tím jediným, čím se v životě plném stresu dokáží uspokojit.
Proč pokles živin?
Existují tři důvody, proč je americká strava bohatá na kalorie, ale chudá na živiny.
Za prvé, moderní zemědělské metody odstranily velké množství živin z půdy. Někdy zapomínáme, že hodnota, kterou z potravin získáváme, je závislá i na kvalitě půdy, kde se pěstují. To dobře vystihl Jo Robinson v New York Times: „Nevědomky jsme odstranili fytonutrienty z naší stravy, protože jsme přestali sbírat volně žijící rostliny jako před deseti tisíci lety, a stali jsme se raději zemědělci. Hovořil jsem se šlechtiteli z U.S.D.A., kteří strávili deset nebo více let šlechtěním nových odrůd hrušek nebo mrkve, aniž by jedinkrát změřili jejich nutriční obsah. Nemůžeme zvýšit zdraví prospěšné hodnoty našich produktů, pokud nevíme, jaké živiny obsahují. Potřebujeme něco jiného než jen doporučení, abychom jedli více ovoce a zeleniny: Potřebujeme více ovoce a zeleniny, které obsahují dostatek živin potřebných pro naše zdraví.“
Ještě nesmyslnější je, že jídlo, které jíme, má pomalu stejnou nutriční hodnotu a chuť jako obal, v němž je zabalené. Jíme a jíme, ale naše těla nejsou nikdy naplněna a spokojena.
Za druhé, naše strava obsahuje více zpracovaných potravin než těch čerstvých, což pro náš organismus není dobré. Podle posledních studií obsahují zpracované potraviny zpravidla méně vlákniny, stopových prvků nebo fytochemikálií, které chrání před onemocněním srdce a cukrovkou. Například jablka jsou plná vlákniny a stopových prvků. Když se zpracují na jablečnou šťávu, většina vlákniny a mikroživin se z nich vytratí, naopak obvykle jsou přidány cukry. Když tuto šťávu zpracováváme ještě dále, na jablečný džus, ztratí se téměř všechna vláknina a zůstává jen velmi nízký obsah stopových prvků v kapalině, která může obsahovat tolik cukru jako limonáda.
A konečně za třetí, Američané chtějí mít všechny produkty k dispozici stále, tedy i mimo jejich přirozenou sezónu. Amerika je obrovská země a vzdálenosti z farem do obchodů s potravinami jsou mnohem větší než v Evropě. Myslíme si, že v New Yorku vždy kupujeme pomeranče z Floridy a rajčata z Kalifornie. Ale když není zrovna sezóna, očekáváme, že ovoce a zelenina budou bez problémů dovezeny z jižní polokoule.
Když kupuji organické potraviny, jsem v bezpečí
Ne až tak úplně. Vědci ze Stanfordovy univerzity vyhodnotili téměř 250 studií, které se věnují srovnání živin v organických a konvenčně pěstovaných potravinách (ovoce, zelenina, obilí, drůbež, maso a vejce), stejně jako zdravotní důsledky konzumace těchto potravin. Zjistili, že mezi oběma kategoriemi je jen velmi malý rozdíl v obsahu živin, kromě vyššího obsahu mastné kyseliny omega-3 v bio mléce a kuřecím mase.
Biopotraviny měly ovšem o 30 % nižší zbytkové pesticidy než konvenční potraviny, a u organického kuřecího a vepřového masa, v porovnání s konvenčním masem, je podle studií také o třetinu méně pravděpodobné, že obsahují bakterie odolné vůči antibiotikům.
Zachrání Ameriku Evropská unie?
Američané, kteří cestují do Evropy, se často ptají, jak je možné, že evropské jídlo chutná o tolik lépe? Důvodem je způsob, jakým je evropské jídlo pěstováno (nejen ovoce a zelenina, ale i chov zvířat apod.) a připravováno.
Jednání USA s Evropskou unií, která probíhala téměř před třemi lety, zahrnovala 100 miliard dolarů, jejichž větší část měla jít právě do jídla. Problémem je, že Evropa se zdráhá dovážet potraviny z USA. Jak uvedla Heidi Moore z předního britského deníku TheGuardian: „Evropská unie se dívá svrchu na americké bezpečnostní a výrobní praktiky potravin, a to z dobrých důvodů. Americká produkce masa je silně závislá na chemických látkách, od hormonů až po chlorové a bělicí lázně. Tyto procedury a standardy jsou evropskými úřady a spotřebiteli striktně odmítány … EU má konečně dostatečný vliv přesvědčit americkou vládu o změně v zásobování potravin, zásadách průmyslového zemědělství a hospodářských požadavcích agrobyznysu. Pokud chce Amerika vyvážet více hovězího a kuřecího masa do zemí Evropské unie, bude muset začít vyrábět nové produkty. Evropské země by nikdy neakceptovaly produkty, na které jsou Američané zvyklí.“
Když tedy přijde na chuť a obsah živin, pak maso, mléčné výrobky a další potraviny, které se prodávají v USA, blednou ve srovnání s tím, co můžete dostat v Evropě. Pak je tu další otázka, a to, jak se ve Státech potraviny připravují. Pro Američany není neobvyklé vařit zeleninu tak dlouho, až ztratí i ten poslední kousek živin. Proto pak dohánějí v množství to, co ztratí na kvalitě. Je to podobné vtipu Woodyho Allena:
Sedí dvě starší dámy v restauraci a jedna říká: ,,To jídlo je tu ale opravdu hrozné.“ A druhá dodá: ,,To tedy ano. A ještě jsou tu tak malé porce.“
Co můžete udělat pro to, abyste si jídlo užívali
Nyní se Američané ptají, jestli jedinou možností, jak jíst kvalitní jídlo, je odstěhovat se do zahraničí, nebo zda je možné pěstovat vlastní, kvalitnější produkty. Většina samozřejmě nemá čas pěstovat zeleninu na zahrádce, ani peníze na léto v Toskánsku. Zde je tedy několik praktických rad:
1. Vařte s bylinkami a na kvalitních olejích. Nechcete jíst brokolici, protože je bez chuti a nudná, tak si raději dáte talíř s bramborovou kaší? Zkuste toto: Spařte brokolici, aby byla stále zelená a křehká, a pak ji pokapejte vysoce kvalitním olivovým olejem, posypte tymiánem, oreganem a trochou mořské soli. Robustní kombinace rostlinné chuti, olivového oleje a koření probudí vaše smysly, navnadí chuť a navíc nádherně voní.
Bonusem je, že byliny a koření zvýší obsah živin v potravinách, které jsou přesyceny antioxidanty, jež bojují proti poškození volnými radikály. Obsahují také ochranné fytochemikálie, které jsou protizánětlivé a antimikrobiální. Naučíte se tak změnit jakoukoli nudnou zeleninu v něco, co bude lahodit vašim smyslům.
2. Kupujte organické potraviny, čímž snížíte příjem pesticidů. Výzkum ukazuje, že biopotraviny jsou lepší než konvenčně pěstované potraviny. Organické maso a mléčné výrobky pocházejí ze zvířat, která jsou zabíjena humánně, na rozdíl od hrůz továrního zemědělství. Mějte na paměti, že zvíře zbavené výživných potravin, slunečního světla a dostatku prostoru k pohybu je zvířetem, které je plné stresových hormonů a jeho imunitní systém je tak přetížen, že jej musíte pumpovat antibiotiky, aby zůstalo naživu.
3. Postavte se proti geneticky modifikované potravě. Podle Michiganské univerzity existují v téměř padesáti zemích světa, včetně Austrálie, Japonska, a všech zemí Evropské unie významná omezení nebo úplné zákazy týkající se výroby a prodeje geneticky modifikovaných potravin. Jeden z hlavních obchodních spojenců USA, Evropská unie, nebude dovážet americké jídlo, pokud bude geneticky modifikované. Z ekonomického hlediska nemá tedy smysl v této cestě pokračovat.
4. Připomínejte si, že jídlo by mělo být potěšením. Není třeba se omezovat. Kvalitní jídlo nejen výborně nasytí a dá tělu vše potřebné, ale přiměje vás i k úsměvu. A jak jsme si řekli, ten je v našem životě plném stresu tím nejdůležitějším.
Na základě práce a se svolením Denise Cummins volně přeložila Kristina Vacková, zdroj: www.psychologytoday.com
ČLÁNKY DO MAILU