Byznys je založen na lidské lenosti. Když je pro lidi problém vařit ze surovin, ať se pak nediví, že děťátka marodí nebo jsou hyperaktivní či autistická- jsme to, co jíme. Nedávno byl v televizi pořad, kde tři lékaři- dietologové, ve spolupráci s rodiči dávali do pořádku hyperaktivního kluka 9 let. Po 7 týdnech přísného režimu v jídle byl jak vyměněný, zlepšil se ve škole, a byl to velký úspěch. Ze začátku se mu sice stýskalo po Chio chipsech, barevných cukrátkách a podobných umělých potravinách, ale dal si říct.
osvedcene reseni:
http://www.feingold.org/PF/wisconsin1.html
Je zminene i v dokumentu Supersize Me, ktery velmi doporucuji predevsim rodicum.
Máme rok a půl staré dítě a od těch různých vydřiduchů jsme jsme koupili přesnídávek, co by se dalo na prstech obou ruk spočítat. Jakmile měl být malý přikrmován, s manželkou jsme si vyhradili jeden celý den na přípravu masozeleninových a ovocných přesnídávek. Zavařovací hrnec jel non stop 12 hodin, my taky, ale vyplatilo se to po všech stránkách. Malý sní bílý jogurt i domácí stravu, a to, co jsme ušetřili, se dá počítat do tisíců. Pro autora článku mám návrh: někdy se podívejte na problematiku kojeneckých vs. kohoutkových vod. Když se malý narodil, manželce v nemocnici řekli, že zrovna v naší obci není voda vhodná pro kojence. Zkusil jsem zjistit víc: na základě ČEHO a JAKÝCH výsledků to sestra tvrdí. Nestačil jsem se divit. Volal jsem "naši" vodárnu, kde mi řekli, že žádné směrnice pro koj. vodu, jako za totality, neexistují. Tak jsem se podíval, co by voda pro kojence (příp. téměř) neměla obsahovat: problémem jsou dusičnany, dusitany, sodík, tvrdost, bakterie ad. DLE AKTUÁLNÍHO LABORATORNÍHO ROZBORU BYLA NAŠE VODA NEJEN V NORMĚ, ALE PROBLEMATICKÉ SLOŽKY BYLY HLUBOKO POD NORMÁLEM, PŘÍP. NEEXISTOVALY. Malému jsme tedy bez obav dávali vodu přímo z kohoutku a je zdravý jak řípa. Tak mám dojem, že koj. voda je další útok "výrobců" bal. vod ve spolupráci se zdrav. zařízeními na rodičovské peněženky.
Nevim, jake normy jako za totality neexistuji, ale na kojeneckou vodu existuji normalne zavazne normy dane provadeci vyhlaskou č. 275/2004 Sb., daji se snadno vyhledat. Jinou veci je uzitecnost, voda z kohoutku ve vetsine pripadu odpovidajici kojenecke, tvrdost by snad nemela vadit.
Tak tady bych se kojenecké vody zastal. Na rozdíl od jiných balených vod musí být kolenecká voda sterilizována (většinou UV světlem) a tak je zcela prostá bakterií (krom jiných požadavků na její složení).
Měl jsem v práci kolegyni, která hodně trpěla na opary, pokud vypila cokoliv (vodu z kohoutku, limonádu, běžnou balenou vodu) co nebylo převařené, vždy dostala opar. Nepřevařovanou mohla pít jen kojeneckou vodu.
Neni pravda, ze musi byt prosta vsech bakterii, staci si projit onu vyhlasku s limity. Pocet kolonii pri teplote 22 °C muze byt 12 hodin po naplneni maximalne 100 KTJ/ml pro vsechny vody a v okamziku prodeje maximalne 300 KTJ/ml pro kojenecke, u ostatnich druhu vod je toto mnozstvi neomezene, pokud nepoukazuje na nejake znecisteni behem odberu nebo vyroby. Mikrobiologicke pozadavky jsou identicke (s vyse uvedenym rozdilem) - rozdil je v tech fyzikalnich a chemickych na obsah ruznych latek.
Děkuji za první rozumný názor v diskusi.
Rozumný rodič bez problémů chápe, že kupované skleničky nejsou a ani nemohou být jediným zdrojem jídla pro malé děti. Na druhou stranu někde na cestách, na návštěvě či kdekoli, kde nemůže vařit a nemá čas na zdlouhavou přípravu, jsou tyto skleničky výbornou pomocí (co by za to naši rodiče dali!).
Máme doma dnes už školáka, ale když byl malý, měli jsme vždy doma, případně v kočáru či v batohu pár těchto skleniček. Jako taková "železná zásoba" je dodnes nemohu vynachválit. Jinak hlavní podíl byla vždy doma vařená strava a když to tak vezmu zpětně, tak skleniček bylo velmi málo (pochopitelně v době dovolených a výletů to bylo více, naopak když byl čas, tak o skleničky s hotovým jídlem nikdo nezavadil tři, čtyři týdny).
A také mohu s klidem říct, že syn má dnes mnohem lepší přístup k jídlu než většina jeho vrstevníků - o sladkosti prakticky nestojí (z bonbonů jí jen ty želatinové a stejně to většinou dopadne tak, že půlka po měsíci ztvrdne v otevřeném pytlíku), limonády nepije, sladké džusy nechce (jedině hodně ředěné), miluje vařenou zeleninu i maso (jen se syrovou zeleninou je problém). Snad jen čokoládu a popcorn by mohl jíst ve velkém, ale od nás to dostává jen málo a sám nechce utrácet (Harpagon ;)).
Samozřejmě, že to je byznys, ale to je úplně vše. Nevím, co vás na tom tak extra překvapuje.
To ale neznamená, že všechno jídlo je nepoužitelné nebo nekvalitní. Nejlepší je asi prckovi uvařit doma přesnídávku nebo dát zeleninku... ale upřímně je to dobrá alternativa když nestíháš nebo tak...
To stejně bychom mohli kritizovat všechny výrobky pro děti. Teď nedávno jsem kupovala synovi tašku do školy a to jsem zas koukala, kolik taková ptákovina stojí.
http://www.sevt.cz/obchod/skolni-potreby-a-pomucky/skolni-aktovky-a-batohy/batohy-topgal/ 1500 ani nemrkneš. Na druhou stranu vidím, že je to kvalitní věc a kluk je spokojenej, a o to mi jde.