Všeho s mírou.. používáme to když fakt není čas, domácí mražené mixy dojdou, nebo když cestujem - někde v penziónku nebo na vejletě malému dítěti nikdo nic neuvaří, ale ochotně ohřejou skleničku..
Rozumný rodič bez problémů chápe, že kupované skleničky nejsou a ani nemohou být jediným zdrojem jídla pro malé děti. Na druhou stranu někde na cestách, na návštěvě či kdekoli, kde nemůže vařit a nemá čas na zdlouhavou přípravu, jsou tyto skleničky výbornou pomocí (co by za to naši rodiče dali!).
Máme doma dnes už školáka, ale když byl malý, měli jsme vždy doma, případně v kočáru či v batohu pár těchto skleniček. Jako taková "železná zásoba" je dodnes nemohu vynachválit. Jinak hlavní podíl byla vždy doma vařená strava a když to tak vezmu zpětně, tak skleniček bylo velmi málo (pochopitelně v době dovolených a výletů to bylo více, naopak když byl čas, tak o skleničky s hotovým jídlem nikdo nezavadil tři, čtyři týdny).
A také mohu s klidem říct, že syn má dnes mnohem lepší přístup k jídlu než většina jeho vrstevníků - o sladkosti prakticky nestojí (z bonbonů jí jen ty želatinové a stejně to většinou dopadne tak, že půlka po měsíci ztvrdne v otevřeném pytlíku), limonády nepije, sladké džusy nechce (jedině hodně ředěné), miluje vařenou zeleninu i maso (jen se syrovou zeleninou je problém). Snad jen čokoládu a popcorn by mohl jíst ve velkém, ale od nás to dostává jen málo a sám nechce utrácet (Harpagon ;)).
ČLÁNKY DO MAILU