Jsem velice ráda, že tady tohle nemusím řešit. Můj puberťák je asi vyjímka. Hamburger měl asi dvakrát za život, protože mu nechutná. Hranolky ... no to nebude ani co měsíc. Kečup... tak ten je tedy oblíbený, ale spíše domácí. Ale to hlavní je, že dá přednost ovoci a zelenině před jakýmkoliv jiným jídlem. To ale neznamená, že nejí nic jiného. :)
To máte jako s počítači. Windows a téměř všichni uživatelé používají jednotky MB, GB atd. pro mocniny 1024, přesto se najdou tací (především některé české weby), které vám o tom začnou tvrdit, že je to špatně a tlačí jakousi novou zhovadilost. Dokonce někteří považují používání běžných jednotek za protizákonné :) (asi by se za to mělo i zavírat tím pádem)
Jinak já teda osobně mám taky radši kJ :)
Asi jste se nikdy nedivil, proč 320 GB disk má těch GB jenom 298, že?
1024 prostě není 1000 - už v dobrách disket se motalo 1000 a 1024 i co se týká bytů. Kapacita 3,5" disket byla uváděna jako 1,44 MB. Jednoduchým výpočtem 512 B/sektor * 18 sektorů/stopa * 80 stop/strana * 2 strany = 1474560 B.
Pokud by kapacita byla uváděna důsledně v násobcích 1024, musela by její kapacita být uváděna jako 1,40625 MB, což ale nikdy nebyla.
K číslu 1,44 se lze dostat po vydělení 1474560 číslem 1024000 = 1024 * 1000. Takže tento problém je starší než Windows.
Co se týká přepony kilo- jsou pouze dvě možnosti (1000- a 1024násobek), u předpony mega- jsou ty možnosti najednou tři (1000000-, 1024000-, 1048576násobek)
U jednotek KiB, MiB a pod. tato nejednoznačnost není, tam je pevně dána.
Používání jednotek kB, MB, GB, TB, PB, EB, stejně jako jednotek dB, cB, mB, nB, pB není protizákonné, 1 kB je prostě 1000 B, 1 mB = 0,001 B
Nikdy kB nebylo 2^10. V IT se od začátku ve většině případů používaly binární násobky, takže KB byl 2^10 bytů, M je 2^20 atd. Pro rozlišení mezi dekadickými a binárními se ještě začalo používat kB pro 1000 bytů a KB pro 1024 bytů.
Výrobci disků od začátku používali dekadické násobky, takže 1MB byl u nich milión bytů, zatímco software jako 1MB bral většinou 2^20 bytů.
Aby v tom nebyly takové zmatky, tak se v devadesátých letech zavedly binární předpony, takže v současnosti se má používat MiB pro 2^20 a MB pro 10^6. Výrobci to tedy označují správně (i když dřív v rozporu s ostatními), sw to počítá většinou špatně a MiB zobrazuje jako MB.
KB psali pouze lide, kteri nerozeznaji rozdil mezi malyma a velkyma pismenama.
1kB je 2^10. Tak to proste je.
O praktikach vyrobcu disku sem uz psal.
Vyrobci pameti naopak pouzivaji spravne oznaceni treba 4GB RAM (coz je samozrejme 4*10^30B), protoze tam to sidit ani poradne nejde.
MiB a KiB pouze berlicka ktera se snazi upravit tyhle jednotky aby byly kompatibilni s SI, ale jelikoz se ani zakladni jednotky SI porad jeste neprosadili celosvetove, je tahle snaha, ktera jde navic proti principu fungovani pocitacu, dost usmevna...
KB a kB se právě používalo celkem běžně, malý kB byl 1000 a velký KB byl 1024. Pro MB se to nepoužívalo, těžko říct proč, milibyte by neměl žádný praktický význam.
V případě pamětí je to dané spíš technologicky, že se vyrábí paměti o kapacitách 2^x a nikdo nedělá třeba 3GB moduly, u disků je adresování řešené jinak a kapacity se vyrábí v podstatě libovolné.
MiB bych jako berličku nebral, podle mě je dobré, že není nutné používat stejné předpony pro různé násobky.
u pamětí se interně adresuje číslem řádku a sloupce a paměťové buňky jsou orientovány do čtvercové mřížky. U disků je těch parametrů víc, třeba v historii se používala trojice (stopa, sektor, hlava) a tato čísla ani nebyla moc binární (třeba 13 hlav), takže ty kapacity jsou víceméně libovolné (to že to je násobek nějaké malé konstanty typu velikost sektoru se dá zanedbat). On je taky problém v tom, že kapacity disku jsou řádově jinde než u pamětí, takže není problém koupit buď 2GB nebo 4GB modul. Pokud by ale byl na výběr jenom 2TB a 4TB disk za trojnásobnou cenu a nic mezi tím, tak opravdu není moc velká možnost volby.
Další důvod je IMHO ten, že udělat paměťový modul o dvojnásobné kapacitě je zatím technologicky jednodušší, než udělat HDD o dvojnásobné kapacitě, je to složitější zařízení s velkými nároky na mechanickou přesnost.
Ja sem vypocetni techniku studoval mne takovyhle triviality vysvetlovat nemusis ;)
Kazdopadne jestli si myslis, ze je tezsi vyrobit disk s dvou nasobnou kapacitou nez pamet, tak te zklamu. Moje prvni PC (v roce 1995) melo 8MB RAM a 500MB HDD, moje dnesni PC ma 8GB RAM a 500GB HDD :). Asi si dokazes spocitat, ze kapacity obou rostly uplne stejne rychle ;).
v roce 95 mela vetsina PC jenom 4MB RAM, tech 500MB mi taky prijde nadprumerny, na druhou stranu dneska 500GB disk podprumerny.
Zvyseni kapacity u pameti je v zasade "jenom" zvetseni poctu transistoru, u disku zvyseni hustoty zapisu znamena zvysene naroky na presnost mechaniky, casem se menil zpusob zapisu atd. Nicmene ze je ten podil kapacit za 15 let cca stejny je zajimavy postreh.
Je prinajmenšom jedno auto, ktoré má udávaný rozmer pneumatiky v mm. Je to Bugatti Veyron. A to preto, lebo kvôli maximálnej rýchlosti potrebuje špeciálne pneumatiky, vyvinuté špeciálne pre tento model, tak si vo Wolfsburgu zrejme povedali, že to vezmú od základu... Osobne som si to overil, je to naozaj tak, je to tuším 450mm, už si to presne nepamätám.