Jídlo ve fast foodech je nezdravé. Ale ne kvůli tučnosti, to je to nejmenší

Následující řádky přinášejí informace, které nejsou rozhodně nové. Minimálně od roku 2001, kdy vyšla kniha Erica Schlossera Fast Food Nation. Tak však nebyla přeložena do češtiny a film natočený podle ní o pět let později zdaleka není tak dobrý, navíc jej český divák příliš nezaregistroval.

Eric Schlosser je investigativní novinář, který se už od 90. let zabývá sháněním informací o vzniku a celosvětovém rozšíření amerického fenoménu stravování typu fast food. Jsou to šokující odhalení.

Maso – je libo ozářenou fekálii?

Kniha Fast Food Nation Erica Schlossera se stala bestsellerem

Hovězí maso ve vašem hamburgeru rozhodně není ze zvířete, které se pase na amerických pláních plných šťavnaté trávy hlídáno kovbojem v sedle. Dnešní velkovýkrmny skotu dodávají tělu zvířat bílkoviny pro růst mnohem efektivněji. Krmí je zbytky pomletých těl jiných zvířat – například prasat či kuřat. Tato „kanibalistická“ praxe byla částečně přehodnocena po výskytu takzvané nemoci šílených krav neboli BSE a několika úmrtích lidí na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc, která s tím úzce souvisí.

Ještě větší riziko hrozí pojídačům hovězího kvůli výskytu bakterie E-coli (Escherichia Coli). Bakterie, běžně se vyskytující v trávicím traktu zvířat, se do masa přenese na jatkách. Strojová linka na zpracování masa jede totiž natolik rychle, že dochází ke kontaminaci. Například řezník porážející kusy dobytka, které přijíždějí jeden za druhým jako po páse, má na každé zvíře asi deset sekund. Není divu, že obsah útrob stříká nekontrolovaně kolem, hygiena na lince pokulhává a vše se může dostat i do dále zpracovávaného masa. Nepřímým důkazem může být, že když příslušná jatka mají zakázku výroby baleného masa pro vývoz do Evropy, výrobní postup se kvůli přísnějším normám kontroly v EU zpomalí… To by nás Evropany ovšem nemělo příliš uklidnit.

Absurdní je, že maso z jatek, které dopadaly při kontrolách stavu hygieny nejhůře, zato měly dobré ceny, nakoupila americká vláda pro výrobu hamburgerů v rámci programu dotovaných obědů pro školní jídelny. Po opakovaných smrtelných případech onemocnění způsobených E-coli se přikročilo k ošetření masa, které má tuto bakterii zničit. Jeho očištění spočívá v ozáření radioaktivními paprsky. Na výrobcích to sice musí být výslovně uvedeno, ale protože výraz ozářeno (radiated) by mohl právem vzbudit nežádoucí představy zákazníků, používá se raději sterilizováno za studena. Přesto tento postup vyvolal řadu protestů amerických zákazníků pod heslem: Nechceme na talířích ozářenou fekálii.

Příliš si nepomůžeme, ani když si dáme další hitovku v nabídce fast foodů. Chicken nuggets, tedy kuřecí smažené kousky, pokud nejsou opravdu z kusů masa, jako některé v KFC, jsou jen rozemleté separáty, tedy strojově oddělené kusy, které zbyly na kuřecí kostře po okrájení lepších kusů svaloviny, plus další zbytky typu kůže a chrupavky atd. Rozemleto na růžovou hmotu a vycpáno dochucovadly, aby to mělo tu správnou chuť. Ostatně tato směs je nám důvěrně známá z mnoha druhů párků. Samozřejmě také drůbež na farmách je krmena zvířecími zbytky a ne zrním, jak si romanticky představujeme pod dojmem dvorku u babičky.

Hranolky – chuť z laboratoře

Na hranolkách a spol. není co zkazit, maximálně mohou být napité tukem, utěšujeme se. Jenže některé bramborové přílohy ani nejsou z celých brambor, ale ze škrobu. McDonald´s pro své proslavené chutné hranolky sice brambory používá, ale jen jediný druh, odrůdu burbank, vypěstovanou v Aberdeenu, ve státě Idaho. To znamená, že hranolky ve vašem sáčku putovaly měsíce po sklizni, zamražené v obrovských baleních, po kontejnerech přes oceán. K vám stejně jako do všech ostatních destinací světa, kde má řetězec pobočky. Takže žádná podpora místnímu zemědělství, žádná čerstvost.

Na druhé straně je tento prefabrikát natolik ošetřen proti zkažení, že vydrží všechno. Existuje dokonce pokus, hojně prezentovaný ve videích na youtube (http://www.youtube.com/wat­ch?v=htnvzLU1I1o), při němž se tyto hranolky uložily pod poklop v místnosti spolu s dalšími vzorky jídel, včetně hranolek připravených z běžných brambor podomácku. Na rozdíl od konkurentů, které zšedly plísní, roztekly se (prostě „odešly“ z talíře), byly hranolky od Maca i po 10 týdnech dokonale zlaté a neporušené. „Jak se asi chovají v mém žaludku?“ ptá se autor pokusu.

Nezaměnitelná chuť hranolek byla po dlouhá léta docilována smažením v hovězím loji. Po odhalení této receptury v Indii vypukl skandál mezi posvátnou krávu vzývajícími hinduisty a od té doby se lůj nepoužívá. Jenže zákazníci byli na chuť zvyklí, proto se začala dodávat uměle různými chemickými přísadami. Ani typická vůně, po které se vám po příchodu do restaurace sbíhají sliny, není náhodná. Obojí jsou schopni vyrobit v továrně na aditiva v New Jersey. Autor výše zmíněné studie popsal, jak stál se zavázanýma očima uprostřed sterilní laboratoře a cítil vůni grilovaného masa, zatímco vědec vedle něj třímal v ruce pouze papírek namočený do vzorku příslušné chemické látky.

Menu – nechci slevu zadarmo

Autor: Isifa.cz

Obrázek je z kampaně Jamieho Olivera proti špatnému stravování a obezitě

Jedním z důvodů, kvůli kterému mnoho rodin chodí do fast foodů, je údajně cena jídla. Ale jeho láce je mýtus. Historicky úspěch řetězců původně ve značné míře stál na přitažlivé ideji umožnit i příslušníkům pracující třídy luxus, který jinak v 50. letech představovalo vzít svou rodinu na jídlo do restaurace. V dnešní době a v naší zemi, ve které jsou dostupné zlevněné obědy v podobě menu, už je cenová výhodnost víc než sporná. Například za cenu menu se sendvičem, přílohou a nápojem se na většině míst v republice, snad kromě centra Prahy, dá sehnat slušný, z čerstvých surovin uvařený oběd, zhusta s polévkou v ceně. Výhodnost nápoje v ceně menu ve fast foodech je jen optická. Normální cena nápoje je totiž silně přemrštěná.

Děti – nejvěrnější konzumenti

Za geniální lze považovat strategii fast food restaurací směrem k dětem. Již od mládí si řetězce vychovávají příští zákazníky, kteří se k nim budou vracet, pěstují v nich takzvanou brand loyalty (věrnost značce). Lidé jsou velice konzervativní, zvláště pokud jde o jídlo, a jsou fixovaní na své chutě z dětství. O tom se přesvědčily západní potravinářské firmy, které se pokoušely prosadit v České republice po revoluci. Poté, co příliš neuspěly s importovanými cukrovinkami, skoupily čokoládovny a začaly vyrábět osvědčené značky, které rodiče, uvyklí na ně z dětství, ochotně kupovali další generaci.

Dětem v restauracích typu McDonald´s primárně nejde o jídlo, ale o hračky, které zde dostanou, hernu, hřiště či maskota podniku, který je baví. Jídlo jim ale samozřejmě také zachutná, protože je mastné, slané a sladké a v dospělosti budou tyto chutě znovu vyhledávat, navštěvovat fast foody a vodit sem své děti.

Šéf fast foodu doporučuje fast food – ale jen výjimečně

Autor knihy Fast Food Nation Eric Schlosser si po vydání dlouho stěžoval, že nikdo z vedení McDonald´s se s ním nechce bavit a odmítá veřejnou konfrontaci s fakty, která shromáždil důslednou investigativní prací. Místo toho firma pořádala PR kampaně, ve kterých ukazovala krávy pasoucí se na zelených lukách, spokojené zaměstnance filiálek apod. Na druhé straně reagovala i tím, že se pokusila zlepšit svou nabídku směrem ke zdravějším jídlům. Přidala zeleninové a ovocné saláty, k nápojům s bublinkami přibyla voda a džus.

V roce 2006 se podařilo televizi BBC poprvé dostat do studia k vzájemnému rozhovoru autora knihy a výkonného ředitele McDonald´s ve Velké Británii Steva Easterbrooka. V rozhovoru se snaží čelit Schlosserovým námitkám. Netvrdí, že si novinář vymýšlí, spíše se mu snaží dokázat, že od vydání knihy firma již hodně věcí vylepšila.

Pozoruhodné je, že návštěvu fast foodu doporučuje tak čtyřikrát měsíčně. Na to mu novinář oponuje, že podle statistik osmdesát procent zisku má firma z dvaceti procent zákazníků, štamgastů, kteří se zde stravují pětkrát týdně. Další část debaty se točí kolem dětí a toho, zda je etické, lákat je na stravu typu hamburgerů, určenou spíše pro dospělé, pomocí rozdávání hraček či sběratelských karet jako součásti happy meal.

Šéf firmy vypočítává zdravé alternativy pro děti v nabídce – mrkev či pomerančový džus – a tvrdí, že obsah soli v oblíbených dětských jídlech jako jsou kuřecí kousky či hranolky klesl až o třicet procent. Podobně prý firma dbá o nižší obsah cukru v nápojích. Na závěr zve novináře, aby se přišel podívat, jak se zlepšil hygienický standard na britských jatkách, konkrétně ve Skotsku, což prý zaručuje vysokou kvalitu masa. Ohání se také farmáři, kteří firmě maso dodávají. Nepopírá ale, že hovězí z farem, kde se dobytek pase na trávě, je v konečném důsledku smícháno s masem tisíců jiných zvířat, jejichž původ je různorodý. Původ masa na talíři je ale konzumentům neznámý ve všech restauracích, konstatuje na závěr BBC.

Uvedený pořad BBC na youtube:
http://www.youtube.com/wat­ch?v=dclZxxaB6XE
http://www.youtube.com/wat­ch?v=iIWmvCaGta4&NR=1&fea­ture=fvwp
http://www.youtube.com/wat­ch?feature=endscreen&NR=1&v=WkCg0RDnQSU

Literatura: Eric Schlosser, Fast Food Nation: The Dark Side of the All-American Meal (2002)