Když se tady před dvaceti lety začaly objevovat první pobočky zahraničních řetězců, tak jsem se za tím mohl utlouct. Chutnalo mi to a tak nějak jsem si v patnácti představoval onu "chuť Ameriky", která se najednou dostala i k nám.
Dnes to beru spíš jako nouzovku. Když nestihnu normální oběd a rychle to zaplácnu tímhle, tak se z toho spíše akorát stejně rychle zes... . Je mi o dvacet víc a zalít něco mastného ledovou kolou mi rozhodně neudělá dobře. Když si to odvezu a sním později v klidu s hrnkem čaje, tak to sice už není obvykle až tak akční, ale pak mi je z toho pěkně dlouho, jako bych polkl kámen. Mám obavy, že i žaludečním šťávám to odolává podobně jako zubu času v přiloženém YT odkazu.