Ještě, že mi maso ani smažené věci nechutnají a na jídlo "venku" nemám peníze. Moje matka vždycky dávala k lepšímu, jak jsem od malička nad talířem brečela, že tyhle věci prostě ne. Tedy tohle a tepelně zpracovanou kedlubnu. Dovedete si představit, co ta nechuť dělala s vychovatelkami v socialistických školních jídelnách a jak na mně koukaly, když jsem se cpala řepou a špenátem všech dětí z okolí, které jsem měnila za maso?