Jíst pětkrát denně je zcela nepřirozené, říká Petr Havlíček

Na první pohled skýtá zaměstnání kancelářské krysy jasné výhody: v zimě vyhřátou židli, v létě klimatizaci, celoročně pak kafíčka i dortíky na pracovních schůzkách… Ale vyvažujeme tohle pohodlí i nějakou aktivitou, kvalitním jídlem, dostatkem vhodných tekutin? Všichni víme, co bychom dělat měli, ale jsme líní to dodržovat, nebo vůbec nechápeme, proč bychom to dělat měli. A protože to Petr Havlíček ví, tak nám nejdříve bude spílat a následně nám o důležitosti dodržování jednotlivých, nejen stravovacích, zásad vše vypoví.

Ing. Petr Havlíček

Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Působil jako konzultant významných českých vrcholových sportovců, v současné době je aktivní v rámci projektu Centrum Petra Havlíčka, kde pomáhá lidem řešit problémy způsobené životním stylem. Můžete ho znát z pořadu Jste to, co jíte. Je tváří odborné společnosti Vím, co jím.

Aby člověk v této době hojnosti přežil, musí mít v naprosté rovnováze svoje stravování, které musí odpovídat jeho životnímu stylu, a pohyb zas musí odpovídat jeho zdravotnímu stavu i váze. To, co nám všem hapruje a čeho máme všichni nedostatek, je odpočinek – bohužel jsme hodnotově přešli na výkonový, nikoli zážitkový a prožitkový, systém. Další důležitá složka je psychika. Je důležité vědět, kdo jsem, co jsem a kam jdu, říká Petr Havlíček. Abychom byli v pohodě, je třeba mít všechny tyto aspekty v rovnováze, nelze jeden povyšovat nad druhý a některý zas zcela vynechat.

Zajímáte se o výživu? Pak musíte nutně zblbnout

Všude se dočtete, jak správně jíst. Všichni to vědí nejlíp, všechny časopisy mají odborníky, kteří mají naprosto jasno, co vám k dokonalosti chybí. My jsme si tu výživu tak diversifikovali, že mám někdy pocit, že na světě žije několik lidských živočišných druhů, kteří mají odlišné nároky na živiny a jejich zpracování. Na jedné straně máme totiž zastánce vitariánství a na druhé straně jsou vyznavači různých Atkinsonových diet, kteří říkají, že rostliny vůbec nepotřebujeme. A mezi těmito všemi směry spousta dalších jiných. Takže pokud se člověk o výživu alespoň trochu zajímá, tak musí během pár měsíců čtení o výživě nutně zblbnout. Ty informace se totiž vzájemně popírají, komentuje informační chaos, kterým si procházíme, Petr Havlíček.

Skepsí nešetří ani ve směru k alternativní medicíně. Konkrétně té tradiční čínské. Je totiž třeba si uvědomit, že vznikla v oblasti, kde panují zcela odlišné klimatické podmínky a po staletí tam fungovaly jiné stravovací návyky.Člověk je geneticky formován svým zevním prostředím, takže v Číně to skutečně funguje, ale vzít tuto medicínu a násilně ji narvat na člověka západního, to prostě úplně nefunguje, říká odborník na výživu.

Pěšky? Neblázni! Autem!

Životní styl, ke kterému jsme byli nakódováni, se radikálně změnil. Zatímco naši předci pro potravu či za partnerem museli putovat i několik kilometrů denně, my vezmeme auto a do všech koutů světa protočíme čtyři kola. Kdyby si každý z nás pořídil jednoduchý náramek, který bude hlídat jeho fyzickou aktivitu, především tedy chůzi, tak spláče nad výdělkem. Myslím, že většina západní populace totiž není schopná nachodit více než dva a půl tisíce kroků denně, přičemž to doporučené množství je třikrát vyšší,upozorňuje Petr Havlíček. Jinými slovy, málo se hýbeme, příliš se stresujeme, neodpočíváme, ale energie přijímáme, jako kdybychom denně chodili na pařezy. Takže jak z toho ven? Co, proč a kdy bychom měli jíst? Proč odpočívat a sportovat?

Doporučované stravovací zásady komentuje Petr Havlíček:

Tvrzení první: Jezte pravidelně a pětkrát denně

Jíst pětkrát denně je zcela nepřirozené. Normální člověk jedl dříve dvakrát až třikrát denně a rozhodně nejedl tak, jak se dnes radí: bohatá snídaně a chudší večeře, protože by umřel. Dříve byly snídaně menší a rychlejší, protože člověk odcházel na pole pracovat. V poledne si dal namazaný chleba a večer, po těžké manuální práci, snědl polévku s hlavním jídlem. Největší jídlo dne byla tedy večeře. Bylo třeba doplnit glykogen do svalů a tuk, ze kterého další den fungoval. Jenže my dnes hodně pracujeme hlavou, a protože mozek jede na cukr, který my ale moc ukládat neumíme, musíme jíst častěji. A v menších porcích. To abychom se vyhnuli riziku, že vytvoříme nadbytečnou zásobu škrobu, resp. cukru, kterou ale v rámci svých neaktivit nemáme šanci spálit.

Nevýhodou častějšího jídla je přetěžování trávení a slinivky, protože naše tělo je zvyklé jíst méně často. Ale tohle je prostě daň za náš životní styl.

Tvrzení druhé: Nezapomínejte na vlákninu

Vláknina je buď rozpustná, nebo nerozpustná. Ta nerozpustná, což je třeba slupka jablka, dráždí střevo k pohybu a zároveň funguje jako kartáč, který očišťuje vnitřek střeva. Pozor ale u dětí, kterým může nadměrné množství této vlákniny v potravě jemná střeva poškodit.

Vláknina rozpustná, což je například dužnina uprostřed jablka, má funkcí více. Snižuje glykemický index, protože je to gel, do nějž se vážou těžké kovy a zbytky cholesterolu, má detoxikační funkci, zlepšuje vyprazdňování – drží ve střevech vodu a fermentuje v nich. Tím vznikají kvasné produkty, kterými se živí buňky střeva.

Pokud však přijímáte vlákniny hodně, tak se střevo ucpe a člověk trpí zácpou, nadýmáním a řadou dalších zažívacích obtíží. V ČR ale máme spotřebu vlákniny na třetině, maximálně dvou třetinách doporučeného množství. Což je u žen třicet gramů, u mužů kolem čtyřiceti gramů.

Tvrzení třetí: Stravu konzumujte v klidu (ne u počítače!)

Proč nejíst u počítače? Za všechno může náš autonomní nervový systém, který vyhodnocuje, co je pro něj aktuálně prioritou. Mozek totiž řídí tělo na základě vnějších impulsů bez zásahu naší vůle. Nelze si říct: „Teď bude žaludek trávit.“ V momentě, kdy sedíme u počítače, mozek toto vnímá jako pracovní prostředí. Takže když si sem přinesete jídlo, bude mozek pravděpodobně vysílat silněji signál „energii vyráběj“ než „energii uskladňuj“. A protože „energii uskladňuj“ je pokynem pro trávicí trakt správně zpracovávat jídlo, tak v tuto chvíli nepřijde tak silný signál a trávení není tak dobré. Proto má řada lidí stravujících se u počítače těžký žaludek. Přitom stačí přenést si jídlo do místa, kde mozek navnímá klidové prostředí, pak může správně předat pokyn pro trávicí trakt.

Mozek ale můžeme připravit na jídlo i tím, že začneme žvýkat žvýkačku. Kdo žvýká žvýkačku, ten tedy určitě nehubne, jak se traduje.

Tvrzení čtvrté: Dodržujte pitný režim

Na jedné straně jsou ti čističi, co pijí až osm litrů vody, na druhé pak pan docent Měšťák, který říká, že člověk nemusí pít prakticky vůbec, že on sám vypije osm kafí denně a večer si dá sklenici vody. Pravda bude někde uprostřed. Člověk, který má normální postavu, si vystačí s třemi decilitry na deset kilogramů tělesné hmotnosti. Nelze ale říct, že ten, kdo váží sto padesát kilo, musí vypít denně čtyři a půl litru vody. Zde se musí zohlednit i povrch těla a hmotnost aktivní hmoty. Nepaušalizovat. Co se druhu tekutin týče, dejte pozor na stoprocentní džusy. Srovnáte-li jejich obsah cukru s Coca-Colou, zjistíte, že ho obsahují shodně, tedy jedenáct gramů na sto mililitrů. Zátěž cukry je tedy úplně stejná.

Jediným orientačním znakem, jestli piji dost, je barva mé moči. Je-li tmavá, kalná, zapáchá – piji málo, je-li vodnatá, bezbarvá, bez zápachu – piji moc.