Těhotenství není nemoc. Není to dokonce ani nic neznámého a vědecky neprobádaného, abychom se museli držet mýtů a pověr. Těhotenství by mělo být nejkrásnějším obdobím v životě ženy, dobou, kdy vzniká život nový a kdy je potřeba pro tento nový začátek udělat maximum. Zároveň je ale gravidita obrovským šokem pro organizmus. Ženy zápasí s hormonálními změnami a kila se zdají být téměř nezkrotitelná. Mnohé ženy přiberou a takzvaných „těhotenských kil“ se už nikdy nezbaví. Jak je to doopravdy s denním energetickým příjmem v těhotenství? Kolik rostoucí plod potřebuje?
„Jsi těhotná, musíš jíst za dva, takhle to malý ani nevyroste!“ Takové a jiné rady možná slýcháváte od babiček i maminek. Nežijeme ale ve středověku, abychom se řídili pověrami. Bouřky, hromy a blesky si umíme také vysvětlit jinak, než jako pomstu bohů. Mladé budoucí maminky asi moc dobře vědí, že přejídáním v těhotenství dítěti nepřinesou nic navíc, jak se možná věřilo dřív. Najednou ale mohou stát před otázkou, kolik tedy toho mají vlastně sníst. Těhotenství a následné období kojení rozhodně nejsou časem pro držení diety, snahy zhubnout v tomto případě nejsou na místě – nadělají více škody než užitku. Kde je ale ta zlatá střední cesta?
V čem se liší jídelníček těhotné ženy
Ve skutečnosti se jídelníček těhotné ženy příliš neliší od toho běžného, je ale potřeba jíst zdravě. Podle londýnské British Nutrition Foundation je nejdůležitější se řídit zásadami zdravého životního stylu, což mimo jiné znamená zařadit do jídelníčku kvalitní sacharidy, přiměřené množství mléčných produktů a potravin bohatých na bílkoviny – libové maso, ryby, vejce a luštěniny. Změny v metabolismu těhotné ženy mají dle britských vědců za následek zejména to, že některé živiny jsou rychleji stravovány než za běžného stavu. Proto je nutné některé z nich dodávat tělu ve zvýšeném množství – jsou to například riboflavin, vitamín A, D a v posledním trimestru vitamín C a thiamin.
Těhotné ženy ale zajímá zejména doporučený energetický příjem. O kolik by měly zvýšit příjem potravy?
Zpočátku živíte „hrášek“
Je logické, že rostoucí plod spotřebuje více energie, ne ale tolik, kolik bychom si často představovali. Ve třetím trimestru, kdy se potřeba energie zvýší nejvíce, se doporučuje ženám zvýšit nutriční hodnotu denně přijaté potravy o 300 kcal. „Pokud jde o těhotenství, je potřeba si uvědomit, že plod je největší až ve třetím trimestru, v prvním trimestru živíme něco, co má možná velikost hrášku. Proto v prvních dvou trimestrech není třeba při stravování nijak zásadně navyšovat energetický příjem (navíc první trimestr bývá pro řadu žen z hlediska trávení a zažívání velmi obtížný a těžko se dodržují v tomto období výživová doporučení, takže ženy jedí to, co jejich trávení zvládne, jinak se to prostě nedá řešit). Pouze ve třetím trimestru specialisté radí navýšit energetický příjem cca o 200 až 300 kcal denně,“ popisuje energetické potřeby těhotných žen Petr Havlíček ve své knize Jídlo jako životní styl II.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 2001 uvedla ve své studii zabývající se energetickými potřebami člověka výsledky sledování energetické spotřeby organizmu těhotné ženy v průběhu třech trimestrů těhotenství. Celkový výdej energie se v prvním, druhém a třetím trimestru zvýšil o 1, 6 a 17 %. To odpovídalo i nárůstu tělesné hmotnosti ženy o 2, 8 a 18 %. Podle této studie by těhotné ženy měly zvýšit energetický příjem v prvním trimestru pouze o 20 kcal, ve druhém o 85 kcal a ve třetím o 310 kcal. Žádné velké přejídání tedy nečekejte. 310 kcal se dá sníst v jedné větší svačině nebo jednom lehčím obědě.
Kila navíc by měla jít dolů během kojení
Ženy, které byly zvyklé se pravidelně vážit, se asi v těhotenství nestačí divit, jaká čísla váha ukazuje. „Zásadním měřítkem správného energetického příjmu, který si každá žena může ohlídat, je nárůst váhy. Ten by měl za období celého těhotenství činit 10 až 12 kg,“ říká o nárůstu tělesné hmotnosti během těhotenství Petr Havlíček, přičemž se jedná o hodnoty doporučované u žen, které měly na počátku těhotenství normální váhu. Těchto kil není nutné se příliš obávat. Rozhodně to není to samé, jako když přiberete 12 kg jindy. Tyto kila v sobě totiž skrývají i váhu plodu, placenty, plodové vody, zvětšení dělohy, prsou. Samozřejmě určité procento z celkového nárůstu váhy připadá i na tuk. Organizmus těhotné ženy si ale tvoří tukové zásoby opodstatněně. Období kojení, které následuje po porodu, je pro tělo energeticky náročné. Petr Havlíček dodává, že právě kila, která má žena po porodu navíc oproti váze před těhotenstvím, by měla shodit během kojení.
V období kojení je třeba dodat tělu více energie už proto, že samotná produkce mateřského mléka je pro tělo velmi náročná. Kromě toho zvyšuje energetickou spotřebu i psychická zátěž, která na čerstvou maminku často doléhá. Petr Havlíček dodává, že v závislosti na množství mateřského mléka narůstá energetická spotřeba organizmu až o 500 až 700 kcal. O toto množství však není nutné zvýšit nutriční hodnotu denně zkonzumovaného jídla – nesmíme zapomenout na to, že jsme již výše zmínili, že těhotné ženě vždy zbude ještě tuková zásoba (asi 5 kg) z těhotenství. Z té organizmus spotřebuje denně asi 200 – 300 kcal, takže do jídelníčku bychom měli přidat pouze rozdíl těchto hodnot.
Použité zdroje:
Jídlo jako životní styl II. – Petr Havlíček, Petra Lamschová
fao.org: Human energy requirements
onlinelibrary.wiley.com
ČLÁNKY DO MAILU