Kdo nedostane letos mélí, omelí, gmejl, mejlí, chcete-li čarodějnický kotel, jako by do nového roku vkročil levou. Proč je vlastně tento mírně toxický poloparazit považován za symbol hojnosti a štěstí? Čím nám jmelí může škodit a jak prospívat? Prozradí bylinkářka Jiřina Bortlíková z webu Kouzlo bylin. Jiří Kašík ze Zahradnictví Kašík pak poradí, jak si jmelí vypěstovat i jak poznat jeho stáří.
Na zlatou neděli to chce polibek
Jmelí je polocizopasník – ze stromu vysává pouze mízu, ale fotosyntézou si chlorofyl vytváří samo – svým růstem však svého hostitele oslabuje. Je mu prakticky jedno, jestli se usídlí na listnatých stromech, jedlích či borovici, své zvláštní kořeny dokáže zapustit do několika druhů listnatých, jehličnatých i ovocných stromů. Je-li strom extrémně napaden a jmelí není včas očesáno, může postupně dojít k odumírání napadených větví. To ale není pravidlem. „Znám stromy, které jsou napadeny jmelím více než šedesát let. Byly pravidelně jmelí zbavovány a jsou ve velmi dobré kondici,“ říká Jiří Kašík.
Protože jmelí nikdy neroste ze země, ale výhradně jen v korunách stromů, mělo vždy v říši flory tak trochu mimořádné postavení. „Jmelí bylo odnepaměti magickou rostlinou a připisovala se mu zázračná moc. Keltští kněží odsekávali na Nový rok zlatým srpem větvičky jmelí s přáním štěstí a lásky. V lidovém léčitelství má prastarou tradici a bylo také velice ceněno jako kultovní rostlina. Dokladem toho je i stále živá tradice jmelí jako vánočního a novoročního symbolu pohody a míru a coby rostliny přinášející štěstí,“ vypráví Jiřina Bortlíková. Dokonce se traduje, že kdo chce mít štěstí v novém roce, měl by se políbit s milovanou osobou na zlatou neděli přesně ve 13 hodin pod zlatým jmelím.
Jmelí je jedovaté. Asi jako alkohol
Na sklonku roku je jmelí koloritem vánočních trhů a přesto se mu někdo vyhýbá jako čert kříži, neb věří pověrám o jeho prudké jedovatosti. „Jmelí není a nikdy nebylo jedovaté, jedná se o pověru. Z celé rostliny jsou při požití většího množství jedovaté kuličky. Při předávkování samozřejmě může dojít k jakési formě otravy. Je to jako s alkoholem, který naši předci vymysleli a užívali jako lék. Jeho nadměrná konzumace je ale jak víme pro lidský organismus škodlivá a předávkování může končit i smrtí,“ vysvětluje Jiří Kašík. Pokud na jmelí jen sáhnete, nemusíte se nějaké toxicity obávat. Budete-li se jmelím zacházet jako s šafránem, neublíží vám.
Spíš vám pomůže, je totiž považováno za všelék. „Poradí si s nepříznivým tlakem, posiluje srdeční sval a odstraňuje pocit návalu krve do hlavy, zejména v klimakteriu. Reguluje vylučování žluči do střev a ovlivňuje činnost slinivky. Potlačuje chorobně zvýšenou činnost štítné žlázy a pomáhá i při léčbě některých projevů senné rýmy. Jmelí rovněž prospívá při léčbě nočního pomočování dospělých a bílého výtoku. Tlumí některé bolesti hlavy, závratě, působí antiskleroticky. Pomáhá při ženské i mužské neplodnosti, při pocitech strachu, nervozitě a epilepsii, zastavuje krvácení, přidává se do čaje na zastavení ženského krvácení a zvyšuje imunitu. V lidovém léčitelství se jmelí přisuzoval i protinádorový účinek,“ říká Jiřina Bortlíková.
Čerstvé jmelí se sice celoročně sehnat nedá, už proto, že na jaře při rozpučení shazuje listy a olistěné jsou až nové letorosty, ale listopad a prosinec jsou pro sběr vhodné. Avšak s ohledem na výši korun, ve kterých si jmelí libuje, doporučujeme pořízení jmelí sušeného. Vyhnete se tím pádu ze stromu i záměně jmelí s velmi podobným ochmetem evropským, který je mírně jedovatý a jehož léčivé účinky jsou sporné. Sušenou nať jmelí seženete v lékárnách za zhruba dvacet korun a připravit si z ní můžete macerát či tinkturu.
Výroba tinktury a macerátu ze jmelí
Tinktura se připravuje z čerstvých rozmělněných listů a přidává se do čajových směsí. Podává se od 20 do 40 kapek na jednotlivou dávku, 2× až 3× denně.
Účinné látky se varem ničí, proto pokud nemáme tinkturu, připravíme si studený macerát. Podává se 2×, v těžších případech 3× denně. Doba studené macerace musí být nejméně 4 hodiny. U oběhových indikací se droga podává samostatně, jinak ji můžeme zařazovat do směsí. Protože některé účinné látky získávané ze jmelí jsou termolabilní, nejčastěji podáváme prášek z jemné mleté drogy, v jednotlivých dávkách nepřevyšujících 1 g.
„Protože drogu řadíme mezi prudčeji působící, musí se uvedené dávky přesně dodržovat a nepřekračovat. Při předávkování se mohou vyskytnout nejdříve tzv. paradoxní reakce a pak i příznaky mírné otravy,“ varuje Jiřina Bortlíková.
Vypěstujte si svého parazita
Chcete mít vlastní jmelí? Ať už pro ozdobu nebo jeho léčebné účinky, vězte, že poloparazita si na stromě nemůže pěstovat každý. Musíte mu vybrat vhodný strom a optimální osivo (vegetativně pěstovat nelze). „Jmelí má navíc vlastnost, a doposud se neví proč, že se nedá přesévat z různých druhů stromů. Nelze tedy vzít osivo ze jmelí, které roste například na akátu a vysévat ho na jabloň. Takový výsev zpravidla vzejde, ale po jednom nebo dvou letech odumře,“ vysvětluje Jiří Kašík.
Je třeba počítat i s tím, že jmelí roste velmi pomalu a že každé kolínko jmelí = jednoroční letorost. „Například standardní svazek jmelí o délce cca 20–25 cm, které dodáváme v období Vánoc na trhy a velkoobchody po celé republice, rostlo minimálně šest let,“ dodává majitel zahradnictví v Postoupkách u Kroměříže.
ČLÁNKY DO MAILU