Dobrý den!
Článek záměrně neuvádí konec popsaného příběhu. Protože není důležitý.
Takže nejenže nijak nehodnotím a ani nechci, protože s otcem dítěte jsem v kontaktu, fakt, že se rozhodli rodiče vzít dítě z nemocnice a dál jej neléčit. A paní anonymní přispěvatelko, či přispěvateli, ano – vím, co to je, když má člověk doma někoho blízkého a ten mu umírá. Sama jsem kvůli tomu nechala práce a pět měsíců jsem se o něj starala, než zemřel.
Pokud se přestanete pohoršovat a přečtete si text ještě jednou, pak zjistíte, že je o něčem jiném: měl nastínit, jaká práva a povinnosti mají rodiče vůči svémudítěti a kam až sahají práva dítěte a kdo je chrání. Jedna věc je, co s dítětem doma provádíte v domění, že je to pro něj to nejlepší. A druhá věc je, jak se na to dívají zákony. A ukazuje se, že u nás zřejmě nejsou dětská práva tak dobře chráněna, jako jinde. Nic víc, nic míň text neříká. Mějte se.