Ono je vůbec zajímavé jak je ta "vnější slupka" nepodstatná. Na gymplu jsem měl spolužačku Markétu, o kterou holky ani kluci moc nestáli, protože se nechovala dost žensky, nebalila kluky, no prostě byla "divná". Pro všechny byla tak maximálně kamarádkou. A já byl taky divnej - skoro jako ona. Holky jsem ignoroval, jedině na Markétě mě cosi velice přitahovalo. Nějaký čas jsme spolu i chodili.
O jedno manželství, dvě děti a patnáct let později jsem si konečně přiznal že jsem gay. Rok nebo dva na to jsem se dozvěděl že z Markéty je teď Marek a v tu chvíli mi to docvaklo. V Markétě jsem viděl perfektní partii protože mi podvědomě vyhovovalo její vnitřní chlapství jakož i její vnější ženská podoba, takže jsem nebyl nucen si přiznávat že jsem na kluky. Chodím přece s holkou, vidíte?!
Jen škoda že Markéta/Marek není transsexuální homosexuál. Mohli bychom to zase dát dohromady :))