Ať už je to bolest tupá, ostrá, pulzující, křečovitá, akutní nebo chronická, ve všech případech se jedná o něco, co bychom si sami dobrovolně nevybrali a ani nepřáli někomu jinému. Psychická bolest pak mnohdy bývá ještě horší než ta fyzická, ale i ta fyzická dokáže člověka pěkně potrápit. Co můžeme sami pro sebe udělat, aniž bychom hned sahali po silných lécích s tlumivými účinky?
Byliny by uměly pomoci i tam, kde mnohdy zbytečně polykáme léky
Poslední dobou mám pocit, jako by téměř nikdo z nás nedokázal vydržet ani snést tu sebemenší bolest. Stačí malé píchnutí v zádech nebo mírná bolest hlavy z horka či únavy, menstruační křeče, které se ani zdaleka nepodobají porodním bolestem. Okamžitě saháme po prášcích. Ale proč? Jde to i jinak.
Přečtěte si: Dobrý lékař je i ten, který lék nepředepíše, říká Tomáš Cikrt
Ibuprofen na prvním místě? A víte, že způsobuje žaludeční vředy?
V prvé řadě by bylo dobré malou a snesitelnou bolest vydržet a nebrat léky proti bolesti preventivně a ze strachu, jak tomu i v mnoha případech bývá. Je prokázáno, že například ibuprofen může poškozovat žaludeční sliznici a způsobovat žaludeční vředy. Proč jej tedy s takovou oblibou užíváme?
Bolest můžeme vlastně rozdělit na akutní a chronickou a v obou případech není samotnou nemocí, ale příznakem nemoci, proto je vhodné ji nepotlačovat, ale především zjistit její příčinu a tu vhodnou léčbou odstranit. Léky proti bolesti jsou buď analgetické, po kterých saháme v případě mírných bolestí, chřipek a viróz, protože působí zároveň antipyreticky, nebo spasmolytické s protikřečovým účinkem. Silnější barbituráty, opiáty a anestetika už mají velmi silné působení a spoustu nežádoucích účinků. V mnoha případech se jedná o nebezpečné a návykové látky.
Jak je na tom Aspirin
Mezi analgetika patří kyselina acetylsalicylová, známá jako acylpyrin, která však rozhodně není bez rizik. Zatímco v dobách dávno minulých se Aspirin běžně podával malým dětem, dnes je povolen až od patnácti let a nedoporučuje se ani těhotným ženám, může totiž kromě celé řady závažných nežádoucích účinků způsobovat i alergické reakce. Mezi nežádoucí účinky patří například dráždění žaludku, vznik nebo zhoršení žaludečních vředů a zvýšení rizika krvácení do gastrointestinálního traktu, u dětí výskyt Reyova syndromu, závratě, zvonění v uších a řada dalších. Má protisrážlivé účinky a příznivý vliv na cévy a srdce, ale nepříznivě ovlivňuje ledviny, játra a ve vyšších dávkách může i způsobit smrt. Je výrazně kontraindikován s mnoha léčivy. Všechny tyto informace můžeme nalézt v příbalovém letáku každého léku.
Jeho bezpečnější variantou v případě bolesti, horečky nebo chřipkového onemocnění je paracetamol, který může být bezpečně podáván i malým dětem. Kyselina acetylsalicylová se dnes užívá spíše na doporučení lékaře nebo na cévy a srdce, při kornatění tepen a podobně.
Heřmánek i mateřídoušku můžete užívat běžně a dlouhodobě
Proti běžné bolesti, například hlavy, při menstruačních křečích, bolestech při nachlazení a chřipce lze bez nežádoucích účinků a dlouhodobě užívat řadu bylinek, z nichž můžu jmenovat například heřmánek, mateřídoušku, meduňku, kozlík nebo kontryhel. Téměř každá vhodně zvolená bylinka k danému zdravotnímu problému nás kromě bolesti často zbaví i samotné příčiny, která bolest způsobuje. Heřmánek se podává už malým dětem proti bolesti zubů, působí při bolesti hlavy, křečovitých bolestech břicha, rovněž při urologických zánětech nebo menstruaci.
Na menstruační křeče je přeborníkem kontryhel, mateřídouška zase pomůže při bolestech břicha a hlavy, navodí dobrou pohodu. Při úzkosti, stresových bolestech hlavy či břicha, žaludeční neuróze zase skvěle zabere kozlík nebo meduňka. Při chřipce můžete začít okamžitě s heřmánkem, meduňkou, černým bezem nebo lipovým květem.
Proti křečím břicha, kolikách, průjmech a otravách výborně působí černý kmín – černucha setá, která funguje i při menstruačních křečích, střevních parazitech a zánětech všeho druhu.
Co se týká bolesti svalů a kloubů, vhodná je arnika, kostival, eukalyptus, rozmarýn nebo kaštan, a to nejlépe v podobě masti nebo tinktury. Ideální je vnější užití nebo také například bylinná koupel s kaštanem.
Speciál Bylinky: pěstování a využití nejen v kuchyni
Na silné bolesti hlavy a migrény pomáhá kopretina řimbaba
Kopretinu řimbabu můžeme mít i doma v květináči, jinak roste spíše jako letnička a vzhledem připomíná heřmánek. Výborně působí na jakékoli nervové, revmatické a chronické bolesti, takže se úspěšně využívá i při silných migrénách, bolestech nervového původu, revmatu, bolestech klubů, svalů a páteře, také při těžkých chřipkových stavech, horečkách a zánětech všeho druhu. Pomáhá i při těžších případech vážnějších nebo chronických bolestí.
Užívá se často ve formě tinktury, nebo můžeme v akutním případě rovnou žvýkat její listy a na rozdíl od klasických léků proti bolesti nemá žádné vedlejší účinky. Nedoporučuje se však v těhotenství a současně s léky na ředění krve.
Co ale dělat v případě, když se jedná o zcela jinou bolest? Co když skutečně trpíme silnou chronickou bolestí nebo se trápíme v případě vážnějších i smrtelných onemocnění? I tehdy existuje řešení.
Když běžné bylinky nestačí, pomohou rostlinné „drogy“, například kratom
V prvé řadě je potřeba zmínit blahodárné účinky konopí, především také v případě nádorových onemocnění. Využívá se i mák setý. Účinky podobné opiu má rovněž locika jedovatá. Rostlin, které obsahují alkaloidy, u nás roste celá řada, je však potřeba s nimi zacházet velice opatrně. Některé z nich jsou pochopitelně i jedovaté a mají halucinogenní účinky. Běžné užití běžnému konzumentovi se rozhodně nedoporučuje, ale cílená pomoc vážně či smrtelně nemocnému člověku může být v určitých případech na místě.
Čtěte dále: Ministr zdravotnictví: Konopí neléčí. Říká se to
Existuje spousta rostlin, které ani u nás nerostou a v mnoha případech ještě ani jejich účinky nejsou dostatečně prozkoumány. Řadí se sem množství jihoamerických rostlin, lián a stromů se zázračnými léčebnými účinky nebo také některé rostliny pocházející z Východu. Rozhodně bych ale zmínila rostlinu s názvem kratom, která je vlastně vysokým stromem pocházejícím z Thajska. Využívají se listy, které se používají čerstvé nebo sušené, kouří se, žvýkají nebo se z nich připravuje čaj. Kratom vlastně slouží jako zcela legální náhražka opia a obsahuje velké množství nejrůznějších alkaloidů.
Při užití kratomu se zvyšuje fyzický i sexuální výkon, odpadávají pocity hladu, žízně a únavy, dochází k uvolnění napětí a vymizení pocitu bolesti. Rovněž působí proti kašli podobně jako kodein. Nižší dávky stimulují, vyšší naopak působí sedativně. Původně jej užívali místní obyvatelé a farmáři, kterým kratom výrazně usnadňoval práci a zvyšoval výkon.
Farmaceutický průmysl se v dnešní době zabývá využitím kratomu jako nového léku proti bolesti. Úspěšně se používá také v léčbě drogové závislosti, zejména na opiátech a jsou i prokázány antidepresivní účinky. Kratom by se měl využívat v malém množství jako lék a to pouze v rozmezí delšího časového období, zneužívání se rozhodně nevyplácí. Užití není vhodné pro těhotné ženy, v kombinaci s jakýmikoliv jinými stimulanty, psychoaktivními či návykovými látkami a především ne s inhibitory MAO. Při užití kratomu se nedoporučuje řízení motorových vozidel ani vykonávání jiné zodpovědné činnosti vyžadující pozornost. U nás kratom k dostání běžně není, zpravidla se může vyskytovat na internetu.
Čtěte dále: Buď se chcete léčit, anebo uzdravit. Je to vaše volba, říká Jan Hnízdil
ČLÁNKY DO MAILU