Společnost Lidl se dle srpnových dat Nielsen Admospher stala vloni druhým největším zadavatelem reklamy v Česku. Utratili za svou propagaci bezmála tři čtvrtě miliardy (o cca sto milionů více investoval do reklamy jen Kaufland). A zjevně se to vyplatilo. Podle nové studie Nielsen shopper trend je totiž Lidl neoblíbenějším obchodem v Česku. Daleko za ním je Kaufland a Globus. Je to jen o tom, že se nám Lidl dostal pod kůži svými reklamami, kde hlásal ‚Jsme jednička v čerstvosti‘, a my mu uvěřili?
Privátky mají v Lidlu prim
Lidl je v České republice od roku 2003 a už od samého začátku nabízel zákazníkům celou řadu svých privátních značek. Dnes tyto výrobky tvoří osmdesát tři procent celého sortimentu. Pro někoho je to důvod, proč se Lidlu vyhnout, neboť jsou prostě potraviny, které zde v plné šíři jednoduše nekoupíte, a pro dalšího možnost, jak ušetřit. Lidl se této strategie od začátku drží zejména proto, že díky úzké spolupráci s dodavateli, resp. výrobci, dokáže hýbat se složením jednotlivých výrobků (ale i cenou). „Jsme tvůrci privátních značek,“ uvedl Michal Farník, jednatel Lidl ČR. Jako příklad uvedl uzeniny, které od roku 2015 pořídíte výhradně bez strojně odděleného masa, tzv. separátu. „To nemá žádný z řetězců,“ zdůraznil jednatel Lidlu.
Sází i na nabídku potravin, které mají certifikáty trvalé udržitelnosti jak při pěstování, výrobě, tak i u sociálních standardů. Zavázali se, že budou mít certifikováno kakao, kávu, čaj i palmový olej používaný při výrobě některých produktů. Certifikaci, a tudíž i logo udržitelnosti získají i ryby a konzervy. Nakolik budou další z řady desítek log kvality pro zákazníka určující při výběru té které potraviny, se ukáže.
Klecová vejce od roku 2025 v Lidlu nenajdete. Ani v buchtě
Změnám v Lidlu neuniknou ani vejce. Jak jsme vás již loni podrobně informovali, všechny řetězce se postupně zavázaly, že do roku 2025 přestanou nabízet vejce, která pocházejí z klecových chovů. Problém je však ten, že před sedmi lety většina českých drůbežářů své chovy přebudovala na klecové tzv. obohacené, a tak teď osmdesát tři procent nosnic v Česku žije v klecích. „Vzhledem k tomu, že měli negativní zkušenost s obchodními řetězci, které jim v té době platily stejnou cenu za vejce od nosnic chovaných volně v halách jako za vejce od nosnic v klecích, vybudovali většinu chovů s obohacenými klecemi,“ vysvětlila nám loni Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. Jak tedy hodlá Lidl (a vlastně i další řetězce) dostát svým slibům, když v Česku není dostatečná nabídka bezklecových vajec?
Nabízí se zahraniční dodávky, zástupce Lidlu nám však sdělil, že doufá, že tímto závazkem všech řetězců bude na drůbežáře vyvinut silný tlak a oni drůbežárny přebudují. S tím se dříve ztotožnila i Gabriela Dlouhá: „Chovatelé se budou nicméně prostřednictvím ministerstva zemědělství dožadovat státní podpory na posun a zvýšení počtu slepic v alternativních systémech do roku 2025 tak, aby případná zvýšená poptávka těchto vajec byla po vejcích pocházejících z farem v ČR.“
Některé klecové chovy však v Česku zůstanou a taková vejce podle předsedkyně drůbežářů najdou uplatnění například v jemném pečivu či polotovarech. Ne tak ovšem v Lidlu. Ten se zavázal, že ani jako složka potravin nebudou od roku 2025 klecová vejce součástí jeho výrobků.
A co tolik diskutované pesticidy?
Předsevzetí Lidlu správným směrem ovlivňovat kvalitu potravin pokračuje i na úrovni bezpečnosti potravin. Stanovuje si například vlastní limity pro obsah akrylamidů – látek vznikajících přirozenou cestou při pečení, smažení nebo pražení potravin, např. chipsů.
Lidl pracuje i na snižování obsahu pesticidů. Dle slov Michala Farníka chce Lidl dosáhnout nižších hodnot, než určuje evropská legislativa, a zavést různá opatření pro minimalizaci těchto reziduí. „Prokázaný obsah rezidua jednoho druhu pesticidu smí činit maximálně jednu třetinu zákonného limitu,“ říká Michal Farník. A je na čem pracovat, podle informací Státní zemědělské a potravinářské inspekce se v loňském roce pesticidy objevily v Lidlu hned několikrát, a sice v góji, v rukole nebo máku.
Méně cukru i méně soli, ale už vám to nepřijde
Lidl podporuje i reformulace, tedy změnu složení potravin, a to ve smyslu snížení množství soli, cukrů, živočišných tuků a transmastných kyselin (TFA). „Do roku 2025 snížíme obsah přidaného cukru a soli v potravinách o 20 %,“ zní z úst jednatele Lidlu. Není to vůbec jednoduché, komunikovat s dodavateli. Přidaný cukr sledují a snižují zejména ve zmrzlinách, cereáliích, sladkých pomazánkách, sladkém pečivu a nealko nápojích.
Ochutnali jsme i privátku z Lidlu ze segmentu jogurtů, která v roce 2017 obsahovala 12,8 g cukru na sto gramů, a dnes je v ní 11 g / 100 g. V chuti je to rozdíl neskutečný, ač se jedná o tak nepatrné množství. Sladkou chuť se Lidl snaží dohnat vyšším obsahem ovocné složky.
„Další složkou, kterou se snažíme redukovat, je sůl. Především v produktech, jako jsou pečivo, polévky, uzeniny, pizza, hotové výrobky, pochutiny,“ popisuje Michal Farník. Zbavují se i aromat a barviv, využívají tzv. barvicí potraviny; patrné je to zejména u želatinových bonbonů.
Reformulují, ale pššššš
Pro zákazníka škoda, že žádný výrobce o svých reformulacích nesmí informovat, šlo by totiž o zakázané tvrzení v případě, že by snížil podíl těchto složek v potravině o méně než třicet procent. A to se tedy často děje, neboť nikdo naráz o jednu třetinu nesníží obsah složky, která významně ovlivňuje chuť, strukturu i celkový proces výroby. Jinými slovy – když se v potravině sníží obsah cukru nebo tuku „jen“ o dvacet devět procent, spotřebitel se to vůbec nedozví.
Cestou, jak se o reformulacích dozvědět, je tak sledovat web Vitalia.cz, kde se tématu reformulací často věnujeme, a případně hledat informace o inovovaných výrobcích u Potravinářské komory, která už šestým rokem udílí Cenu Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní výrobek – Reformulace roku.
ČLÁNKY DO MAILU