Jedním z výrobků, který letos získal ocenění Česká biopotravina roku, je plnotučný měkký přírodní sýr labneh z buvolího mléka z – u nás dosud jediné – mléčné buvolí farmy. To je však jen aktuální vrcholek příběhu, který začal už téměř před deseti lety.
Z úřadu na farmu
Stávající Buvolí farmu Ohař (Ohař je částí obce Mirovice v okresu Písek) totiž založili (snad se neurazí) bývalí úředníci. Konkrétně Anička Vejvodová (dnes Page), která pracovala v minulosti na ministerstvu zemědělství, a Angličan Alex Page spolupracují s Evropskou komisí, například na procesu takzvané „redefinice LFA“, lidově řečeno na parametrech zemědělsky méně příznivých oblastí. Oba se seznámili v rámci konzultací mezi ČR a EU o podmínkách pro zemědělské podnikání a oba se také nakonec na zemědělské podnikání sami dali.
Než ale začali podnikat, bylo třeba nalézt vhodný objekt – a to nebylo snadné. „Sjezdili jsme snad dvě stovky různých objektů, od zemědělských farem po hrady a zámky, a nakonec jsme koupili v roce 2015 menší farmu, která v minulosti spolupracovala se státními statky. Rozhodující bylo najít farmu s vlastní půdou, většinou totiž šlo o místa s pozemky, které byly, často dost nevýhodně, pronajaty,“ vzpomíná Anna Page. První buvoly pak nakoupili v roce 2017, loni na jaře proběhla kolaudace sýrárny a od podzimu loňského roku došlo k registraci mlékárny. Už ze zmíněného ocenění je přitom zřejmé, že jde o ekologickou farmu s produkcí potravin bio.
Jediní na trhu
Nápad s buvolí farmou byl Alexův, který se inspiroval k takovému zaměření podnikání u italských farem. Zdá se přitom, že to byl nápad, přes všechny počáteční těžkosti, nejen originální, ale i přínosný pro obohacení tuzemského trhu několika produkty, které v současné době v ČR nikdo nevyrábí. Kromě buvolího mléka jde aktuálně o již zmiňovaný sýr labneh ve dvou variantách, buvolí jogurt, buvolí kefír a také buvolí mozzarellu, kterou by měla farma Ohař začít nabízet ještě v průběhu letošního roku.
Výrobky z buvolího mléka jsou zdravým zpestřením trhu
Buvolí mléko a produkty z něj jsou přitom v mnohém nutričně hodnotnější než výrobky z kravského mléka. Buvolí mléko totiž obsahuje více bílkovin, vápníku, vitamínů i tuku – ostatně na obalu prodávaného mléka je mimo jiné informace „minimální obsah tuku 5 procent“. Mléko je šetrně pasterováno a vydrží sedm dní, po otevření pak tři dny. Uchovávat by se mělo při teplotách od 4 do 8 stupňů Celsia, podle Alexe je optimální teplota ke konzumaci 6 stupňů, kdy se rozvinou naplno všechny jeho senzorické vlastnosti.
Dostat se k výrobkům farmy je zatím složité
Produkce farmy je ale velmi malá, a kdo by chtěl buvolí mléko a výrobky z něj ochutnat, má prakticky jen dvě možnosti – koupit si je přímo na farmě (je ale praktické předem zavolat, hospodáři mohou být se zvířaty na pastvě, nebo se věnují dalším zemědělským činnostem), nebo se zapojit do jedné ze tří skupin komunitou podporovaného zemědělství, jimž farma své výrobky dodává. Jediným „kamenným podnikem“, kde se lze ještě s produkty z buvolího mléka setkat, je bistro Sluna v Příbrami. Více o případných objednávkách se lze dozvědět na stránkách farmy.
Buvolí mléko je krémovější a hustší než mléko kravské. Díky nižšímu obsahu karotenů má zářivě bílou barvu.
S produkty z buvolího mléka se bohužel nemohou, například na farmářských trzích, seznámit spotřebitelé v našem hlavním městě, byť právě tam by to jistě někteří uvítali. Současná tuzemská legislativa (tedy ne žádná evropská regulace) totiž neumožňuje malým producentům prodávat své výrobky jinde než v kraji, kde podnikají, a v kraji sousedním. Buvolí farma Ohař však spadá do Jihočeského kraje a mezi jím a Prahou je ještě kraj Středočeský. Pražáci tak mají smůlu…
ČLÁNKY DO MAILU