Česká správa sociálního zabezpečení seznamuje s počtem pracovních neschopností i prostonaných dnů v minulém roce. Lidé loni stonali méně než v roce, ubylo i neschopenek. Nejkratší dobu byli nemocní Pražané.
Počet dočasných pracovních neschopností se loni ve srovnání s rokem 2009 snížil o 12,6 procenta. Celkem jich bylo zhruba 1,33 milionu, o 192.000 méně než rok předtím. Ubylo i prostonaných dnů a zkrátila se průměrná doba trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti.
Počet prostonaných dnů se meziročně snížil o 16 procent. Zatímco v roce 2009 jich bylo 73,9 milionu, loni ČSSZ evidovala celkem 62,1 milionu prostonaných dnů, o 11,9 milionu méně.
Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti zkrátila o 3,9 procenta. V roce 2010 trval jeden případ průměrně 46,5 dne, zatímco rok předtím 48,4 dne. Nejdéle byli v průměru nemocní obyvatelé Zlínského kraje, 57,3, a Olomouckého kraje, 53 dnů. Naopak nejkratší dobu byli průměrně nemocní Pražané, 37,3, a Středočeši, 42,7 dne.
V průměru byly déle nemocné ženy, 47,7 dne. U mužů jedna pracovní neschopnost trvala 45,3 dne. Mezi ženami byla v průměru nejdéle nemocná věková skupina od 50 do 59 let, u mužů pak kategorie nad 60 let. Naopak nejkratší dobu průměrně stonali lidé do 20 let.
Přečtěte si: Muži při nachlazení trpí víc. Vlastní vinou
V roce 2010 lidé nejčastěji stonali s nemocemi dýchacího ústrojí. ČSSZ zaznamenala 426.000 ukončených případů pracovní neschopnosti. Častěji těmito nemocemi trpěly ženy. Druhým nejčastějším důvodem nemocenské byly nemoci pohybové soustavy. Správa sociálního zabezpečení jich zaznamenala 263.000. V tomto případě byli postiženější muži než ženy.
Mezi nemocemi dýchací soustavy převažovaly nejčastěji akutní infekce dýchacích cest. Bylo jich 351.000. Jeden takový případ průměrně trval 15,3 dne. Chřipka si vloni vyžádala celkem 48.000 pracovních neschopností. Průměrně trvala 15 dnů.
ČLÁNKY DO MAILU