Názor k článku Jsou pro nás homosexuálové normální? Nebo se přetvařujeme? od Polaris - Vtip je v tom, že existují poměrně zajímavé výsledky...

Vtip je v tom, že existují poměrně zajímavé výsledky výzkumů, že homosexualitu lze zvrátit v prenatálním stavu vhodnou terapií. Když vědci publikovali výsledky výzkumu, strhla se takový hysterie homolobby, že to ke konci vedlo k rozprášení výzkumu a jeho šéf byl nucen opustit univerzitu. Už tohle o něčem myslím svědčí.

Problém homosexuality lze myslím vidět ve dvou – v zásadě sociologických – rovinách. První – homosexuálové se zhusta snaží dosáhnout uznání ne toho, že jsou normální, ale naopak se zpopularizovat jako něco výjimečného, něco, k čemu je třeba shlížet. Vytváří psudokulturu, která se záměrně staví proti všemu tradičnímu, snaží se oslovit co nejvíce mladých lidí a „vést je“. Což o to, to dělá kdejaká iniciativa, ale je třeba si uvědomit, že zde jednoznačně nejde o nic tvořivého, ale naopak o pseudosvět prokazatelně promiskuitních a hodnotami pohrdajících lidí.

Druhou rovinou je právě relativizace normality. Přijmeme-li za „normál“ homosexualitu a budeme-li této vizi pomáhat dokonce zákony, pak nevím, proč bychom neměli za dva roky tvoři zákony umožňující adoptovat (čtěte „kupovat si“ od sociálně slabších rodin atd.) děti, za deset let zákony umožňující polygamní svazky (proč ty chudáky, co chtějí pět manželek a mají na to, diskriminovat?), za dvacet let možná zákony umožňující pedofilii?

Zcela upřímně – měl jsem a mám řadu známých mezi homosexuály. Bez problému. K homosexuálům mám zcela neurčitý vztah, neodděluji je od okolí. DOKUD SE NEZAČNOU stavět do polohy výjimečnosti, pobíhat v řetězech po queer parades a nabourávat to, na čem stojí naše civilizace.