Společnost ve které se pohybuji není nějak postavená proti homosexuálům. Pro mě to jsou normální lidi. Co u nich tak nějak nemůžu vystát líbání či sex dvou mužů. U žen mi ani jedno nevadí:) Věřím, že kdybych znal nějaký mužský homosexuální pár a nějaký čas bychom se vídali, tak si na to zvykl. Rozhodně bych ale nedokázal někoho znevýhodňovat jen protože je homosexuál.
Opravdu mě zajímá co se honí některým diskutujícím hlavou, když řeknou, že homosexualita je nemoc a že s takovým člověkem nechtějí mít společný ani vzduch. Je to strach že si o nich bude okolí myslet to samý co o homosexuálech? (a tedy jakýsi magický kruh) Nebo je to ten pud, díky kterému šikanovali slabší ve škole?
Není jediný důvod, aby dva muži nebo ženy nemohli adoptovat dítě. Díky své práci jsem se dostal do několika rodin a můžu s klidem říct, že v žádné z nich nemůže dítě vyrůst „standardně“. Někde rodiče nemají čas, někde jeden či oba chlastají jak duhy, jinde zas rodiče upřednostňují jednoho potomka před druhým a hromada dalších případů. Všude jsou nějaké odchylky od normálu a jediné co dětem z homosexuálních rodin hrozí je přístup naší společnosti.
Různorodost v naší DNA, v našem prostředí, v našich názorech, v našich rozhodnutích nás dostala tam kde jsme, díky ní jsme se vyvinuli a díky ní zahyneme,
Váš příspěvek kvituji s povděkem. Až na ten začátek. Cituji:
„Pro mě to jsou (homosexuálové) normální lidi. Co u nich tak nějak nemůžu vystát líbání či sex dvou mužů. U žen mi ani jedno nevadí:)“
Není to pokrytectví? V některých kulturách, např. v muslimské, je zcela běžné, že se muži na potkání líbají – a nemá to se sexualitou nic společného.
Sex mezi ženami Vám nevadí. Proč Vám ale vadí sex dvou mužů? Máte s tím nějakou osobní zkušenost? Já žiji v Praze kde se homosexuální komunita nejvíce koncentruje. Ale nikdy jsem neviděl na veřejnosti sex dvou mužů. Ale takřka denně se střetávám, např. v MHD, na eskalátorech v metru a pod., se scénami hraničícími téměř se souloží – u mladých hererosexuálních dvojic. A nikdo se nad tím viditelně nepohoršuje. Ani já ne. Prostě na ně necivím a hledím si svého, nebo se jim vyhnu.
Ať už to pro Vás je pokrytectví nebo ne, tak mi to není příjemný. Mám pocit že mi u toho rostou chlupy na jazyku. Ale je to jen pocit, kterého se dá zbavit. Osobní zkušenosti se sexem dvou mužů sahají maximálně ke špatně přepnutému kanálu na televizi.
Moje přítelkyně zase bere sex dvou žen podobně jako já ten mužský a naopak dva chlapci v posteli ji nevadí.
Nevím, jestli se toho pocitu dá zbavit. Nikomu to neříkám, nic z toho nevyvozuju, ale představa sexu dvou mužů je mi fyzicky odporná, podobně jako třeba řezání polystyrenu tupou pilou. Omlouvám se těm, kdo by to chápali jako kritiku, ale tohle mám asi spíš vrozený.
„…, když řeknou, že homosexualita je nemoc a že s takovým člověkem nechtějí mít společný ani vzduch.“
Ta věta má dvě části, odlišné a na sobě významově nezávislé. Abyste normálně vycházel s homosexuály, nemusíte uvěřit, že jejich zaměření není projevem nemoci. Víceméně souhlasím s vašimi postoji až na to, že myslím, že homosexualita nemoc logicky je.
ČLÁNKY DO MAILU