tak schvalne kdo dokaze rict „homosexualove mi nevadi“ bez nasledujiciho ‚ale‘…
obavam se, ze od okamziku schvaleni registrovaneho partnerstvi je pouze otazkou casu moznost adopce deti temito pary. jsem presvedcen, ze driv nebo dyl to bohuzel prijde.
ktery z rodicu zustane v klidu pri predstave situace, kdy v teoretickem pripade umrti obou rodicu existuje sance, ze jejich deti adoptuje a vychova homosexualni par?
tedy proti homosexualum nic nemam, ale pri predstave, ze by meli vychovavat moje deti je mi hodne uzko. a paklize se clanek dotyka toho, kdy budou homosexualove vnimani jako normalni, tak obavam se, ze nejen v dusledku nastinene teorie je nutno dojit k zaveru, ze nikdy.
Cože? Jako že hůře zvladatelné dítě půjde „za trest“ k registrovanému homosexuálnímu páru? Jako že by u nich „změklo“?
Osobně bych adopcím dětí u homosexuálních párů nebránil, jen bych chtěl znát nějaký relevantní průzkum, jak se může na člověku podepsat fakt, že ho vychovávají dva tátové nebo dvě mámy.
Jinak u homosexuálů bych asi hned vyloučil možnost, že by chtěli adoptovat dítě kvůli prachům od státu, jako to dělají někteří pěstouni, co si z toho udělali docela slušné živobytí.
„Nekvalitní dítě“ ?
Kolega má zřejmě na mysli děti s vážným mentálním postižením. Dostávají je žadatelé, kteří jsou z hlediska úřadů „méně kvalitní“ – tedy třeba starší neprovdané ženy.
Ale ty se přece nechovají k sobě jako milenky,takže jim nedávají žádný nevhodný vzorec chování.
Každé dítě od malička ví,co je máma,a co babička,a jakou mají v jejich životě pozici.A pokud tam chybí otec,nebo děda,zdůvodnění je i dětskému rozumu pochopitelné,a jejich sexuální vývoj to v základní podobě nemate.
Jak si ale má dětský rozum srovnat v hlavě,že má dva tatínky nebo dvě maminky,kteří se k sobě chovají jako milenci?
Dítě se nevychovává slovy,ale tím,co vidí,a v čem vyrůstá.Jako Tarzan,vychováván opicemi,přejal komplexně vzorec jejich chování,jako naprosto jemu normální.
Kde tu asi kulhá teorie o tom,že homosexualní chování je jen vrozené,a nedá se naučit,či převzít a vstřebat od homosex.páru jako vzorec pro vlastní budoucnost?
Jsem zásadně proti umisťování dětí k výchově homosexuálům.
Tím spíš,že ony samy se proti tomu nemohou bránit.
A proti výsměchu vrstevníků už vůbec ne.
Vážená ochránkyně cnosti. Pracujete pouze s doměnkami. Nikdy jste v žádné domácnosti kde dva muži vychovávají dítě nebyla. Kde berete tu jistotu,že se ti dva muži před tím dítětem k sobě chovají jako milenci? Vy se se svým mužem před svými dětmi také chováte jako milenci? A proč by dítě o svých mužských vychovatelích mělo mluvit jako o dvou tatíncích? Tatínkem je pouze jeden. Ten co ho zplodil. A partnera svého tatínka to dítě zpravidla oslovuje křestním jménem a nebo mu říká strejdo. Pokud to dítě nemá homosexualitu vrozenou, jako jeho biologický rodič, tak z „odkoukání“ se z něj homosexuál nestane. Osobně znám muže, který se v raném mládí, pod tlakem bigotní katolické rodiny, oženil a zplodil tři syny. Vedle toho žil tajný druhý život jako homosexuál. Protože homosexuálem je a potlačit se to nedá. Po té co mu žena, matka jeho dětí, zemřela na rakovinu, vzal si tento vdovec k sobě, a svým dětem, svého přítele s kterým před tím udržoval vztah v utajení. Děti byly ještě malí školáci. Dnes jsou z těchto školáků dospělí muži, kteří již mají vlastní rodiny a jejich otec se teď těší z několika vnoučat. A takto kolem nás vyrůstá spousta dětí. Aniž o tom víte. A nezabráníte tomu i kdyby jste se rozkrájela.
Věřte tomu, že je homosexualeta vrozená a nedá se " okoukat". Přečtěte si odbornou literatůru nebo si promluvte matkou některého z gayů.Kolik slz oba prolili, kolik odpovědí hledali než oba přijali skutečnost bez vášní a zloby.Zkrátka takový je život. Zcela heterosexuálnímu páru se narodí dítě a klidně to může být gey nebo lesbička. Rozhlédněte se kolem sebe, možná nemusíte chodit tak daleko.....
Kolik stojí stát dítě v ústavu a kolik stojí stát dítě, které vychovávají pěstouni? Kde má dítě větší šanci stát se pro společnost prospěšným člověkem. V ústavu nebo u pěstounů?
Opravdu je takové terno vychovávat nevlastní dítě a skutečně to pěstouni dělaji kvůli prachům? Skutečně se jim to tak ekonomicky vyplatí?
Ale to „ale“ je přece naprosto běžnou součástí společenských vztahů!
„Ty kluku ušatá, já tě mám docela rád, ale opravdu bys nemusel v sobotu v devět ráno tůrovat tu cirkulárku.“
„Vietnamci jsou mi jako národ sympatičtí, ale opravdu by nemuseli skupovat v hypermarketech slevněné zboží za účelem dalšího přeprodeje, ze kterého navíc ani neplatí daně.“
„Proti katolické církvi nic nemám, ale neměla by se pořád pokoušet ovlivňovat politiku. Tady nejsme v Polsku.“
„Homosexuálové mi nevadí, ale…“
Opravdu jsou homosexuálové tak výjimeční, abychom je prostě za každou cenu museli přijmout bez „ale“? A co kdyby se oni sami raději postarali o to, aby se to „ale“ stalo nepodstatným? Pro začátek třeba – přestat se vlamovat do otevřených dveří jen proto, že klika jde trochu ztuha a panty jsou zarezlé…
Já jsem gay, na veřejnosti se tím netajím. Přesto když se zeptáte na můj názor na „naši“ menšinu, tak vám řeknu, že mi nevadí, že jsem gay, ALE nesnesu se vykroucenýma hošánkama. Co je na tom? Myslíte si, že protože také používám v této situaci ALE, tak podvědomě netoleruji homosexuály? Všude je nějaké ale.
Bohužel. Těžko lze mluvit o normálnosti, pokud se jedná o ta slavná „4%“ (tedy jednotky procent) populace.
Tady se opravdu vždy může jednat pouze a jedině o toleranci.
A i když osobně vím že klidně přijmu to, že můj šéf(ová) je homosexulál (zažil jsem to a nebyl problém). I když si o sobě myslím že bych klidně přijal že můj syn/dcera je homosexuálně zaměřen(á) (zatím to tak nevypadá) a i když si myslím že vyrůstat se dvěma hodnými a spořádanými homosexuály nebo lesbami je lepší než prožívat šikanu v děcáku, přesto nemohu tvrdit, že homosexualita je něco normálního.
Opět zdůrazňuji, že jsem gay – snad tak vyloučím nařčení z diskriminace ;) . Pojem normální pochází v obsahové částí od slova norma. Dalo by se tedy říct většinový stav, chceme-li být exaktní. Já nevidím na tom říkat, že homosexualita není normální (v tomto smyslu, v jakém jsem jej vysvětlil) jako nic špatného. Otázkou ovšem zůstává postoj komunikujícího, jestli takto také vnímá význam slova. To je v tomto kontextu to podstatné. Stejně tak když mi kámoš řekne buziku, tak se neurazím, vím, že to myslí s nadsázkou, někdy dokonce i hezky :) , když to na mě bude někdo pokřikovat na ulici, situace je diametrálně odlišná.
Trapná otázka. Já jsem heterák, vedl jsem a vedu dost promiskuitní život a dokážu vykoupat svojí dceru bez toho, abych jí zajížděl prstama do pipinky a po bradavkách, jestli myslíš tohle, troubo. Lidi si pořád pletou homosexuály s pedofilama a to je ten problém.
Já bych klidně svý kluky dvojčata nechal na výchovu gayům (samozřejmě záleží na typu člověka, ale i hetero adopce se posuzuje dost tvrdě po psychologické stránce a nemyslím, že by gayové měli nějaké snadnější podmínky).
Mám v okolí dobrej případ. Kamarád se rozvedl se svojí ženou a je na chlapy, měli spolu syna. Soud přiřkl syna i přes jeho přání být u otce pochopitelně matce, která na kámoše házela špínu a obvinovala ho, že kluka osahával a já nevímco ještě, i její vlastní rodiče se od ní odvrátili a stáli na straně kámoše. Po půl roce kluka u ní odvezli na dětskou psychiatrii, protože ho doma bůhvíproč psychicky týrala a kluk zavolal na dětskou linku. Takže soud přiřkl opatrovnictví pro změnu kámošovi, kterej žije se svým partnerem. Z pobledlýho vyhublýnho synka je po dvou měsících usměvavý veselý dítě, co si chodí zas normálně hrát s partou kamarádů. Bez komentáře, víc vědět nepotřebuju.
Mě by bylo úzko vždycky. A to, jestli zrovna budou homosexuálové je to to nejmenší.
Sám jsem kluk na kluky, a nevidím nás jiné či horší než heterosexuální rodiče. Vždyť ti jsou v mnohých ohledech i horší než ti homosexuální. Někteří se ustavičně hádají a týrají tím děti mnohem víc, než kdyby byli trochu jiní. Ta potíž je okolní svět, ne homosexuálové. Pro děti je problém, že ostatní děti bývají krutě upřímné a papouškují názory svých rodičů, kteří homosexualitu odsuzují.
Výchova homosexuálů mi tedy rozhodně nepřijde horší než výchova matky a otce. A v čem taky. I oni dokážou vytvořit harmonickou rodinu, poradit dítěti, postarat se o něj a řekněme… Důležitý vliv otce i matky? Jaký vliv udělá otec na svého synátora, když denodenně chodí do práce, a chodí pozdě večer aby se neshodnul se svou chotí přímo před děckem? Všichni nejsou takoví. Ale naneštěstí je takovýchh hodně. Tak nechápu co jste tím myslel. „Úzko, aby moje děti nevychovávali homosexuálové“? Mě by se dělalo úzko, aby moje děti nevychovávali nacističtí pedanti s agresivními názory, metodami, navenek spokojená rodina a vevnitř nejhorší druh osobní války, jakej může být.
Nemyslím že tvůj názor je oprávněný.
Radeji dite homosexualnimu paru, nez aby z nej vyrustal dusevni mrzak v decaku. Skoda, ze nechapete ze homosexualita se nerovna automaticky zneuzivani a podobne. Procento lidi schopnych dobre vychovat dite bude mezi homosexualy stejne jako mezi heterosexualy – zadny hetero par nema patent na to, ze vychova sve dite dobre. takze abych to jeste rozvedl, radeji dite odpovednym homosexualum nez neodpovednym heterakum.
Tos ještě nepochopil, že i z Tvých dětí může některé být " jiné"??? Ty si myslíš, že rodiče si poslali objednávku , že chtějí mít gaye ? On sám, když pochopí jak a čím se odlišuje od ostatních dětí, má velký problém vypořádat se se svým vlastním životem.
Nesuď a neošklíbej se nad " jinými " lidmi, nikdy nevíš, co budeš sám jednou řešit. A já opravdu vím, o čem je řeč!!!