Homosexuálové byly společností tvrdě pronásledovaní, třeba jako Židé.
Dnes se nemluví proti Židům, ale proti homosexuálům třeba církev vystupuje otevřeně.
Nejde jen o nacistické kncentráky, ale ještě nedávno byla homosexuality trastnák, ještě nedávno byla násilně, elektrošoky a podobně léčena psychiatry, ještě nedávno byli homosexuálove StB a policíí běžně vydírání atd. atd.
Proto je oprávněný a potřebný boj homosexuálů za jejich práva.
V Česku žádný opravdový aktivní boj homosexuálů za práva není, protože na prameni sedí žába jménem Jiří Hromada, ten drží palec na všech státních dotacích pro nevládní organizace, sedí jako gay papež ve všech vládních a ministerských a grantových komisích, ten mimo jiné jako „gay“ kandiduje tu do senátu, tu do poslanecké sněmovny.
Dokud je opodstatněný strach z toho se přiznat že je někdo gay, at už doma, ve škole nebo v práci, tak je na místě za svobodu a práva bojovat.
Vážený(á) Ajo,k první polovině Vašeho příspěvku se připojuji, ale s tím útokem na pana Jiřího Hromadu jste to přepískl(a). Napsal(a) jste tu blud všech bludů a nespravedlivě tu osočil(a) člověka který se o práva gayů (po vašem homosexuálů) v naší zemi zasloužil vrchovatou měrou jak nikdo jiný.
Pokud postrádáte „opravdový aktivní boj homosexuálů za práva“ v naší zemi, nikdo Vám nebrání založit si občanské sdružení, či jinou nevládní organizaci, požádat si o dotaci či grant, oslovit sponzory, vystavit svou kůži na veřejnost, a bojovat o sto šest za svá práva. A neplivat anonymně kolem sebe jedovaté sliny a čekat až tu svobodu za Vás vybojuje někdo jiný.