Názory k článku Jste hrdý, že jste Čech, Čech, Čech?

A to ani po dvaceti letech.

Nevím, na co by měli být hrdí jacísi abstraktní Češi. Já sám jsem hrdý výhradně na to, co jsem dokázal, čemu jsem pomohl, k čemu jsem nějak přispěl. Prostě na něco skutečně „mého“.
Jo, a neskáču. Podle uvedené definice zřejmě nejsem Čech. Nevadí mi to…

Tak nějak bych to popsal i já.
(A když slyším to stupidní heslo o skákání, vždy mi vytane na mysli totéž, ale s kradením.)

Já jsem od křepčících individuií pochopil, že jsme vyhráli nad Ruskem – tedy jako Česká republika. Ptal jsem se jich tedy, jestli to znamená, že teď budeme mít levnější plyn, ale dívali se na mě nechápavě. Tak to fakt nevím, k čemu „nám“ takové vítězství je.

Nejtrapnější komentář ignoranta..ne, opravdu to neznamená, že bude chleba, nebo plyn nebo něco jiného levnější… jde jen o to být alespoň trochu hrdý na to, že český tým dokázal porazit lepšího soupeře a dokonce zvítězit na celém šampionátu, to je vše…

Paní šéfredaktorko, pište raději o věcech, kterým rozumíte. Na ty ostatní se nepokoušejte plivat z vašich intelektuálních výšin. Působí to totiž hodně lacino. Dehonestujícím pohledem na Nagano potvrzuje jen svou neznalost v této oblasti sportu.
I když z pohledu na rychlokvašené „vlastence“, kteří ani neumějí správně pověsit vlajku, to se mi taky zvedá kufr.

Tak by mě zajímalo, jaký má kdo problém, komplex nebo úchylku… Proč se den po té, co vyhraje náš tým Mistrovství světa někdo rozhodne a napíše „glosu“ na téma vlastnectví.
Nevidím nic špatného na fandění (i když skákání… no budiž) a na oslavách. Protože pokud je někdo (doopravdy) vlastenec těší ho, když se něco takového podaří. Když k nám přijedou turisté a mají na tričku vlajku nebo i jméno jejich země, je kolem nich slyšet:
„No já bych si na tričko dal tak leda ZAPRDĚNÝ ČESKO.“
To je něco co nepochopím a pokud má někdo pocit, že někde jinde je to snad míň ZAPRDĚNÝ, tak nechť zmizí. Takoví lidé jsou tu vážně potřební.
Já jsem hrdá na svoji zemi (snad kromě politiky), svoje město, na sebe a svoji rodinu a pokud se náš hokejový tým dostane do semifinále nebo finále na mistrovství nebo olympiádě, tak se nestydím za to, že vyrazím do sport baru se svými kamarády, sedneme a dáme si „jedno“ a pokud vyhrajeme, tak to pořádně oslavíme. A kdo s tím má problém, tak ať si ho užije, ale nás s tím neštve…

A čí jsou to politici? Přece NAŠI! Buďme na ně taky hrdí.

Politická mašinérie je jak se zdá prašť jako uhoď u nás i jinde. Bylo by sice hezké říct, že v ČR to tak není, ale nejspíš už to ani jinak nejde…
A pro všechny ostatní… Co vás tak žere, lidi? Že nejste slavní jako oni? Že se nikde nepíše o vašem úspěchu? Proč neslavit, když je tam možnost… Aneb:
„Proč bychom se netěšili, když nám pán Bůh zdraví dá, zdraví dá…“ že ano…

V tom pripade nechapu, proc neslavite porad, kdyz je ta moznost… ze ano.

Kdo říká, že neslavím :D
No dobře… Dobrou náladu pořád nemívám, ale proč bych měla mít depku zrovna když český tým vyhraje to nevím… A když mám náhodou špatnou náladu, tak se ji hlavně snažím NEŠÍŘIT kolem sebe, protože to nepomůže mě ani ostatním…

Docela mne pobavila historka, co jsem dnes slyšel v rádiu, jak redaktor líčil svou cestu do práce MHD.
Nad pokojně sedícího pána se postavila banda podnapilých fanoušků vracejících se z oslavy vítězství a jeden fanoušek opakovaně na pána řval „Jsme mistři“. Po chvíli to nevydržel a odpověděl mu „Oni jsou mistři, ty jsi pořád nula“.

Slova slova samá slova, narozdíl od politiků a článků na netu, za hokejisty mluví činy

…
Goooooooooooo­ooooooooooooo­ooooooooooooo­ooooool.

Ale no tak. Tak zlé to snad nebylo, aby to bylo nutné cenzurovat.

Jak jsem to u četl u oběda na mobilu, tak se mi okamžitě vybavil film Proč? a takřka identický výrok „a kdo ti dal právo čumět z okna, ty krávo?“.

Ono to už tak nějak k tomu „sportu“ patří. Alespoň byla diskuse více realistická.

Pěkná volovina co tu píšete!
Takových věci, ve kterých Česká země vynika není opravdu mnoho jak píšete,ale pravě proto by se měly ty NAŠE ČESKÉ uspěchy připomínat třeba dalších 150 let(nejen ty hokejové)!!
Řekl bych že nejde o hrdost,ale oto aby ta naše mala zemička dala SVĚTU vědět že tu JE!! A to je to,co člověka hřeje na Prsou!!
Mistři Světa!!
jak to zní?
 KRASNĚ

Ano, jsem hrdá na to, že jsem Češka. Je neuvěřitelné, jak od hokeje, ve kterém jsme vyhráli, dokážete utéct až k politikům, kde prohráváme. Kdybych měla ČR srovnávat s ostatními zeměmi, tak si říkám, že na tom nejsme tak špatně. Jsou země, které nemají vůbec nic. My můžeme nabídnout krásnou přírodu,památky i to pivo a celou naši kulturu. Že nemáme ropu, plyn nebo cokoli jiného, tak to ještě neznamená, že nemáme nic. I v maličkostech je krása. A mimochodem našim hokejistům se řiká hokejová reprezentace. Proč myslíte, že se tomu tak říká? … A jinak nejsem žádná hokejová fanynka, ale mám radost, že jsme srazili Rusům hřebínek. Nikde neřvu, nikde jsem se kvůli tomu nemusela opít, ale opravdu mě to udělalo radost. Někdo se raduje víc nahlas, někdo míň.

Jsem hrdý na to, že jsem Čech a to nejen pokud jde o úspěchy českého ledního hokeje, ale i o kteroukoli jinou údálost, výtězství, kterým někdo proslaví naši zemi. A také mám rád hodně českou hymnu a nerad poslouchám jiné, doslovně řečeno.
V případě úspěchu v hokeji je to vždy hlavně o tom, že jde o kolektivní sport a lidé si tedy těmi vítěztvími dávají najevo, svým fanděním, sounáležitost s hokejisty a užívají si ten pocit výtězství s nimi. A jakmile dosáhnou úspěchu hokejisti poprvé nebo opět po delší době, stane se to opojnou drogou a vyžaduješ to neustále, při každém dalším mistrovství a to se ale ne vždy podaří. Proto si každý Čech každého výtězství o to více váží a slaví ho, protože je třeba si jej pořádně vychutnat, dokud je aktuální a daří se. V budoucnu je pak na co vzpomínat a být hrdý, a to i když se zrovna nedaří.
Minimálně ti hráči, trenéři, co něco již dokázali jsou pak v srdcích národa už napořád a to i tehdy pokud se jim zrovna nedaří. Teda alespoň v mém případě určitě, nikdy jsem je neodsuzoval, jen mě bylo líto, že se jim zrovna nedařilo. Ale na hokej jsem koukat nikdy nepřestal, právě proto, že jsem jim pořád fandil a snil o tom, jak zas vyhrají a vymetou staromák :)

No já teda musím se základní myšlenkou článku souhlasit. Poté co se nám mistrovství nezadařilo a prohráli jsme, hnedle existoval seznam, co za to mohlo a kde byly chyby. Počínaje nespravedlností rozhodčích (i když podle mě tam nějaké ty sporné případy opravdu byly) a konče neschopností hráčů a trenérů. Takřka každý z nás, kdyby si oblékl brusle tak by hrál přece lépe, ne? Podle mě je to bráno moc vážně z obou stran. Mám z vítězství radost jako každý jiný, ale důvod pro bezbřehé opilecké orgie to pro mně opravdu není. Je to prostě jenom sport. Ve sportu rozhoduje velmi mnoho činitelů a u vyrovnaných týmů ve své podstatě záleží jen na tom štěstí. Zatímco par let zpět jsme ho prostě neměli, tento rok se na nás opravdu usmálo vším čím mohlo. Samosebou by to ale bez – a nebráním se tomu slovu – NAŠICH hokejistů nešlo.
*-*-*-*-*-*-*-*-*
Shrnuto podtrženo:
Buďme spokojení i když jsme prohráli (určitě se snažili přece vyhrát), šťastní, že jsme vyhráli, sportovní k poraženým národům a tolerantní k těm, co naši radost zrovna nesdílí tak velkým způsobem jako mi.

Můžete mi vysvětlit, proč jste vůbec napsala tak „přihlouplý“ článek? Pouze člověk zcela bez energie, sympatií, empatií a potřebného fanouškovství zůstane sedět se zavřenou pusou při zápase, kdy jde o postup či vyřazení…a vo tom to je. Jo a když dáme gol, tak klidně přijdu i o hlasivky, alespoň všichni vidí, že mám radost. To že tady mícháte zcela nesmyslně otázku sportovních výkonů, díky kterým nás znají i v zapadlých oblastech Asie, a národní hrdosti?? Já jsem hrdá, že jsem Češka a nepotřebuju vyjmenovávat všemožné významné české osobnosti samozřejmě mimo sportovní branži, páč to by vás asi neuspokojilo…

Pro ty, kteri nestoji na lede a nesnazi se o prekonani sebe sameho je hokej pouha zabava, a pokud nas nedokazou uspokojit, nadavame. To, ze jsem se narodil v teto zemi ze me jeste automaticky nedela vlastence. Myslim si, ze hrdost bychom meli mit sami na sebe za sve uspechy a ne se prehnane chvastat uspechem nekoho jineho a prizivit se na tom, ze jsou ze stejne zeme. Souhlasim s autorkou clanku…pro hokejisty je to uspech, ktery ziskali svym usilim a pro ostatni jen duvod, aby se u televize opijeli a mohli si zarvat „Jsme mistri“ a citili se u toho povysene.

nepochopil jsi podstatu vrcholového sportu. Ten opravdu nedělají sportovci jen pro sebe. Kdyby ho totiž dělali pro sebe, tak by jejich primárním cílem bylo např. shodit pupek, který máš pravděpodobně ty. Ono ho dělají pro lidi, protože lidi znamenají emoce, emoce sledovanost, sledovanost peníze. Jinými slovy vrcholový sport bez fanoušků a emocí by nefungoval ani měsíc. Pro mně vítězsví v Kolíně neznamená hrdost na Českou republiku ( co taky hrdého je na zemi, kde si lůza pravděpodobně o víkendu zvolí do čela soudruha Paroubka? ), ale hrdost na 25 kluků z malé země, co porazili 25 megahvězd z velké země. Proto jsem fandil a řval Goooooooooooo­ooooooool! A pokud bys měl nějaké doplňující kvazikecy, tak sám lední hokej už skoro 20 let aktívně hraju. Takže rozhodně nejsem nějaký pivní strýc od televize.

Paní Lenko Krbcová, ani se neptám, jestli jste někdy sportovala alespoň trochu delší dobu, je mi totiž jasné že ne.


Pravděpodobně měl být tenhle článek vtipný nebo já nevím, ale tohle, to je ostuda. Kdyby každý byl takový jako vy, žádné Nagano by nebylo, nebyl by ani český stát, vlastně by nic nebylo.


Schválně by mě zajímalo, na co jste hrdá vy? Na tenhle článek určitě ne.

Co je na tom ostudného? Co má společného, zda někdo sportuje, s tím, zda někdo sportovcům jen fandí? Podle mě je smutné, když se někdo hlásí k češství jen při mistrovství světa, a jindy nedokáže vyvěsit na dům českou vlajku (jak je v mnoha zemích běžné), nebo když nedává přednost českým výrobkům, przní češtinu zbytečnými cizími výrazy atd.

Nejsem pyšná na tuto republiku a to nejen z toho důvodu, co tu uvádíte, nejsem pyšná z toho, jací občané tady žijí, tedy aspoň jací občané se objevují na internetových diskuzích, ale i co slyším od obyčejných občanů na veřejnosti. Věčně si na něco stěžují, jak se mají špatně a nevím co, když větší polovina světa se má o hodně hůře, jsou tam války, děti nemají co jíst. To my se máme mnohem, mnohem lépe a stále nejsme spokojení. Když jste takoví chytří, běžte do vlády, zkuste si politiku a pak říkejte. Bohužel nejsem pyšná ani na svého otce. Ano, dal mi život a mamka také, ale dělají úplně to samé, když s někým mluví, tak si často stěžují na svůj úděl, že nemají peníze, ale když jim řeknu svůj názor, proč s tím třeba něco nedělají, že si zbytečně ničí energii tím, že neustále musí kritizovat to, že nemají, tak říkají, že jsou spokojeni a že to nechtějí změnit, jo, takže si stěžujete, ale zároveň to nechcete změnit. Mi to osobně vůbec nedává smysl.
Myslím, že v budoucnu vypadnu z této země alespoň na nějaký čas a uvidím, jestli je to všude stejné, možná ano, lidi to už mají takto v krvi si stále stěžovat.
A ano, líbí se mi, když vyhrajeme v hokeji a pivo nepiji, ale to je asi tak vše, co můžu o této zemi říct pozitivně, alespoň nyní.