Jste těhotná? Nezapomeňte na tuky

Těhotenství je pro ženu zlomovým obdobím, kdy přestává mít odpovědnost pouze za své zdraví a kdy její dosavadní životní styl ovlivňuje přímo vznikající život. Každodenní vyvážená strava má dopad na růst a vývoj plodu, má být bohatá nejen na vitaminy a kyselinu listovou, ale také na tuky, tzv. omega-3 nenasycené mastné kyseliny, o jejichž důležitosti v období před otěhotněním, v těhotenství, v období po porodu a při kojení není nikdy napsáno dost.

Základem správného vývoje jsou tuky

Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA), mezi které patří omega-3 a omega-6, jsou základním stavebním kamenem nervové tkáně mozku a oční sítnice. Tyto prospěšné tuky patří do skupiny esenciálních mastných kyselin, které si naše tělo není schopno v dostatečném množství vytvořit samo. Proto je musíme získávat z potravin, případně z kvalitních doplňků stravy.

V současné době převažuje konzumace omega-6, zatímco omega-3 nám chybí:

• Hlavními zdroji omega-3 mastných kyselin jsou: tučné ryby z volného chovu studených moří, např. losos, makrela nebo tuňák. K tématu: Pstruh, nebo kapr? Pokud jde o tuky, je to jasné.
• Omega-6 jsou v naší potravě většinou zastoupeny dostatečně, získáváme je: z rostlinných olejů nebo například z ořechů.

Součástí omega-3 jsou dvě klíčové kyseliny: kyselina dokosahexaenová neboli DHA a kyselina eikosapentaenová, zkráceně EPA. DHA přispívá k vývoji mozku a nervové soustavy plodu. Podle posledních studií tyto kyseliny snižují riziko předčasného porodu až o 42 % a mají blahodárný vliv na psychický stav matek bezprostředně po porodu.

Tuky v mateřském mléce

Období od třetího trimestru těhotenství do dvou let věku dítěte je zásadní pro růst a vývoj mozku. Plod a následně dítě získává potřebné omega-3 od matky, buď z těla v období gravidity, či následně kojením. Dítě je tedy odkázáno na hladinu omega-3 kyselin, kterou si matka byla schopná vytvořit.

Přívod omega-3 do dětského organismu je klíčový pro správný psychomotorický vývoj. Některé studie potvrzují jejich pozitivní vliv na intelekt dítěte v dalších letech jeho vývoje, například na poruchy soustředění a učení. Přesto z nedávné studie vyplývá, že polovina maminek má v mateřském mléce málo kyseliny DHA.

„V období těhotenství, kdy dochází k tvorbě a velmi rychlému rozvoji mozku plodu, roste výrazně potřeba DHA. Doporučená denní dávka DHA pro těhotnou ženu je 350 mg, ale ve většině případů ženy přijímají pouze 60 mg. Nejlepší možností je 2– až 3krát týdně konzumovat tučné ryby. Nedostatek DHA je často podceňován, ale nemělo by tomu tak být, může totiž sloužit jako prevence budoucích onemocnění,“ tvrdí profesor William S. Harris, přední odborník v oblasti výzkumu omega-3 mastných kyselin, autor omega-3 indexu, který je nyní možné měřit krevním testem.

Nezapomeňme na vitaminy a minerály

Nejen omega-3 mastné kyseliny jsou důležité pro normální, tedy fyziologický vývoj plodu a kojeného dítěte. Kromě sacharidů a bílkovin jsou zásadní také vitaminy a minerály, které jsou ve zvýšené míře v období těhotenství a kojení potřebné.

K důležitým vitaminům řadíme vitamin D, který podporuje vývoj kostry plodu a zajišťuje normální stav zubů. Zdrojem vitaminu D je sluneční záření. Ženy v těhotenství by kromě vitaminu D měly přidat do své stravy i vitamin B₆, který snižuje náchylnost k infekcím a celkovou únavu.

Kyselina listová zase napomáhá růstu zárodečných tkání během těhotenství. Snižuje riziko vrozených vývojových vad plodu. Strava budoucích matek by měla být bohatší také na hořčík, který působí preventivně proti křečím, dále na jod kvůli normální činnosti štítné žlázy a na železo, které podporuje tvorbu červených krvinek.

Dostatečný přísun omega-3 nenasycených mastných kyselin, minerálních látek a vitaminu D lze získat pomocí výživových doplňků. Čtěte také: Důležité omega-3 mastné kyseliny nově získáme i z chleba.