Ano ano ano! Mě v patnácti, po dvou letech od mononukleozy předepsal gynekolog Cilest, přibrala jsem, pak měnila prášky, různě krvácela a nekrvácela, následovalo deset let s různě vyhovující HA, celou tu dobu jsem marně bojovala s akné, kouřila (a netajila se s tím), v rodině mrtvice, infarkty, vysoké tlaky, křečové žíly (ani s tím jsem se netajila), přesto jsem každé tři měsíce vždycky dostala recept na další plata.
V pětadvaceti jsem měla dva nevysvětlitelné záchvaty špatného vidění a poruchy řeči, prý že asi mi praskla cévka v mozku... Bylo mi divné, proč se na každém ze série vyšetření ptali jako první na "užíváte hormonální antikoncepci?" Začala jsem pátrat, pídit se, vyptávat. Doktoři byli vyhýbaví. Tak jsem sekla s kouřením i s prášky. Partner to přežil:) Za pět let jsem otěhotněla na první pokus, mám krásné zdravé dítě.
Sedm let jsem bez hormonů, pleť se pročistila, hlava nebolí, váha je na líbivém čísle, co víc si přát? Snad jen, aby se mě gynekoložka po každé preventivní prohlídce už přestala ptát, jestli chci antikoncepci.
Jsem totiž už velká holka a vím si rady;)