I díky tomu, že ve světě a především v Asii roste v posledních letech spotřeba čokolády, zvyšuje se také spektrum výrobců a jejich výrobků a metod klamajících spotřebitele ve skupině potravin, jejichž významnou složku představuje kakao. Spotřeba čokolády ostatně podle Českého statistického úřadu roste i u nás, přičemž hlavní žně výrobců i prodejců představuje období před vánočními svátky.
Na místě je tak zvýšená pozornost při nákupu těchto výrobků právě v těchto dnech, už proto, že jejich konečným příjemcem jsou především děti.
Galerie: Kakao a čokolády na pranýři
Nálezy SZPI 2014/2015
Prvním vodítkem je název
Základním vodítkem při nákupech je přitom již samotný název výrobku. Prakticky platí, že cokoli se nenazývá přímo čokoláda, ve skutečnosti také čokoládou není.
Příkladem jsou pojmy jako cukrovinka, kakaová pochoutka nebo čokopochoutka, stejně tak jako slovní spojení „z kakaové hmoty“ nebo „s kakaovou příchutí“.
Sledujte obsah kakaa
Druhým významným orientačním prvkem je obsah kakaových složek uvedený na obalech výrobků.
Podle platné legislativy musí:
- hořká čokoláda obsahovat minimálně 35 % kakaové hmoty,
- mléčná čokoláda minimálně 25 % a
- bílá minimálně 20 % kakaové hmoty.
Obsah kakaové hmoty pod 20 % již ve své podstatě opravdovou čokoládou není, ale i produkty s obsahem o pár procent vyšším se za dobrou a kvalitní čokoládu nepovažují. Pokud přitom činí podíl kakaové hmoty méně než 10 %, nesmí se vůbec takové výrobky pod názvem čokoláda prodávat.
Jedna věc je ale deklarace obsahu kakaových složek na obalu, druhá faktické dodržení těchto deklarací. Právě v tom bývá největší problém, který ale spotřebitel na první pohled nezjistí. Dlouhodobou evidenci prohřešků vede přitom Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a z jejích údajů vyplývá, že kakao a výrobky z něj jsou v ČR sedmou nejčastěji falšovanou skupinou potravin u nás.
Místo kakaového másla levný rostlinný tuk
Veřejně nejvíce známou metodou falšování je patrně nahrazování kakaového másla levnějšími rostlinnými tuky, které obsahují nevhodné složení mastných kyselin, přičemž jednu z nejvíce ohrožených skupin spotřebitelů při nadměrném příjmu takových látek představují právě děti.
Kvalitní čokoláda proto může obsahovat nejvíce 5 % jiných tuků nahrazujících kakaové máslo, nejlepší ale samozřejmě je, když je neobsahuje vůbec.
SZPI ale v minulosti odhalila i takové výrobky (kakaová pochoutka mléčná), které byly tvořeny v zásadě jen rostlinnými tuky a podíl kakaového prášku činil pouhá tři procenta. Mimochodem, všimněte si, že příslušný výrobce produkt nenazval čokoládou, ale kakaovou pochoutkou, což ukazuje na nutnost sledovat názvy, jak bylo výše řečeno.
K falšování se používají i slupky
Kakaové složky, především kakaový prášek, se také často falšuje tím, že obsahuje kakaové slupky. To lze zjistit laboratorně, výrobek v takovém případě obsahuje látku LAT – triptamid kyseliny lignocerové.
Kakaovými slupkami bohužel někteří výrobci nahrazují kakaový prášek ve velkém množství, v řádu několika procent z celkové hmotnosti výrobku, což v praxi znamená desítky procent podílu z kakaové hmoty (prášku).
Kakaový prášek je také nahrazován různými přídatnými látkami, například regulátorem kyselosti uhličitanem draselným, přičemž i v tomto případě regulátor nahrazuje několik procent (SZPI zjistila 7 %) kakaového prášku. Uměle alkalizované kakao má sice údajně lepší barvu a lépe se rozpouští, to ovšem nic nemění na tom, že pokud je alkalizátor započten do obsahu kakaa, jde o podvod.
„Stopa“ arašídů složí alergika
Zejména osoby alergické na arašídy by si v případě nákupu čokoládových výrobků, především těch s různými příchutěmi, měly také dávat větší pozor na formulace typu „může obsahovat stopy arašídů“.
Jak taková „stopa“ může v praxi vypadat, odhalila SZPI v minulosti při laboratorním zkoumání, při němž byl zjištěn podíl deklarované „stopy“ ve výši 5 995 mg/kilogram arašídů. Naštěstí je tento případ dva roky starý, i tak ale v loňském roce činila u stejného typu výrobku stopa arašídů podle zjištění SZPI podíl 298 mg/kilogram arašídů.
Ušetřit za čokoládové výrobky a nakoupit jich za méně peněz větší množství se tak opravdu nemusí vyplatit. I proto, že čokoláda je v určitém slova smyslu potravinářskou drogou, jejíž konzumace vyvolává v lidském organismu potřebu sníst jí co nejvíce. To ale zároveň zvyšuje v případě nekvalitních produktů, zejména těch s velkým množstvím náhražkových rostlinných tuků, riziko nadměrné koncentrace v nich přítomných transmastných a vyšších mastných kyselin, kterých se třeba v případě jiných druhů potravin (oprávněně) bojíme.
ČLÁNKY DO MAILU