Názor k článku (K)očkování proti zarděnkám – aneb ani tohle ještě nestačí? od Autor - Ve vakcinačních strategiích zcela obecně existují situace, kdy...

Ve vakcinačních strategiích zcela obecně existují situace, kdy očkujeme rodinné příslušníky proto, aby se od nich nenakazil "rizikový" jedinec v rodině. Dělá se to ale vždy tam, kde očkovat onoho "rizikového" jedince není z nějakého důvodu možné či vhodné.

Ve své úvaze tedy postupujete správně do okamžiku, kdy už si nepokládáte otázku, zda v takové situaci máme očkovat malé dítě (vedle matky) nebo raději matku samotnou (a už tedy ne malé dítě vedle ní)? Na druhé straně máte tušenou pravdu v tom že očkovat těhotnou matku oslabenou živou vakcínou by mohlo mít na plod úplně stejný efekt jako infekce samotná. - To je zajímavé. Nikde jsem se nesetkal s žádným údajem k tomuto problému.

Musím tedy předjímat, že Váš dotaz se týká situace, kdy matku očkovat proti zarděnkám není vhodné nebo možné.

V takovém případě je účelnost očkování malého dítěte (vedle matky) jako potencionálního rizika pro plod determinována několika faktory:

1. V jakém týdnu těhotenství nechráněná matka zjistila že těhotná vůbec je a vyvstala tedy potřeba řešit její "zarděnkové riziko"?
2. Jak rychle je možné naočkovat dítě (vedle ní) monovakcínou proti zarděnkám?
3. Jak rychle se dítěti vytvoří dostetčná hladina protilátek po konkrétní vakcíně proti zarděnkám?
4. Jaká je aktuální incidence zarděnek v dětské populaci (riziko, že ono malé dítě vedle matky onemocní do 4-5 měsíců)?

Domnívám se, že již tímto úvahovým postupem lze předjímat závěr, že taková "akce" účelná spíše není pro enormně nízké riziko, které však hodnotu zcela nulovou samozřejmě nemá.

PS: Již brzy bych se Vám ozval stran dohodnuté spolupráce na tématu vakcinančních adjuvans.