Mám také konkrétnější otázku, možná je úplně mimo. Je možné, že když je žena těhotná a nechráněná, protože zarděnky neprodělala a očkovaná vzhledem ke svému věku není, aby jí její malé dítě po očkování "nakazilo" a ohrozilo tak plod? Tedy když to zjednoduším, je v pořádku či nevhodné očkovat malé dítě oslabenou, ale živou vakcínou, když je jeho matka těhotná, aniž bychom riskovali negativní vliv vůči matce?
Ve vakcinačních strategiích zcela obecně existují situace, kdy očkujeme rodinné příslušníky proto, aby se od nich nenakazil "rizikový" jedinec v rodině. Dělá se to ale vždy tam, kde očkovat onoho "rizikového" jedince není z nějakého důvodu možné či vhodné.
Ve své úvaze tedy postupujete správně do okamžiku, kdy už si nepokládáte otázku, zda v takové situaci máme očkovat malé dítě (vedle matky) nebo raději matku samotnou (a už tedy ne malé dítě vedle ní)? Na druhé straně máte tušenou pravdu v tom že očkovat těhotnou matku oslabenou živou vakcínou by mohlo mít na plod úplně stejný efekt jako infekce samotná. - To je zajímavé. Nikde jsem se nesetkal s žádným údajem k tomuto problému.
Musím tedy předjímat, že Váš dotaz se týká situace, kdy matku očkovat proti zarděnkám není vhodné nebo možné.
V takovém případě je účelnost očkování malého dítěte (vedle matky) jako potencionálního rizika pro plod determinována několika faktory:
1. V jakém týdnu těhotenství nechráněná matka zjistila že těhotná vůbec je a vyvstala tedy potřeba řešit její "zarděnkové riziko"?
2. Jak rychle je možné naočkovat dítě (vedle ní) monovakcínou proti zarděnkám?
3. Jak rychle se dítěti vytvoří dostetčná hladina protilátek po konkrétní vakcíně proti zarděnkám?
4. Jaká je aktuální incidence zarděnek v dětské populaci (riziko, že ono malé dítě vedle matky onemocní do 4-5 měsíců)?
Domnívám se, že již tímto úvahovým postupem lze předjímat závěr, že taková "akce" účelná spíše není pro enormně nízké riziko, které však hodnotu zcela nulovou samozřejmě nemá.
PS: Již brzy bych se Vám ozval stran dohodnuté spolupráce na tématu vakcinančních adjuvans.
Myslím, že jste to špatně pochopil. Nebo já z vaší předlouhé odpovědi špatně vyčetl závěr.
Elisabeth pravděpodobně poukazuje na to, že i oslabený virus je schopen vyvolat onemocnění. Holčička která získá z vakcíny onemocnění zarděnkami, než virus její imutní systém zvládne potlačit (a zvládnout by to měl protože je nějak oslabený), může infekci klidně přenést na svoji těhotnou matku, pro jejíž plod by už to nemuselo být banální.
Aha máte pravdu.
Ten dotaz je opravdu o tomhle. Tedy upřímně - k odpovědi na tuto otázku jsem se nikde ani nepřiblížil. Oslabený virus z vakcíny je určitě mnohem méně infekční (virulentní) a bude se jen velmi obtížně přenášet mezi lidmi, pokud vůbec. Ale pokud by k tomu už došlo, je opravdu otázkou co by to udělalo s plodem? Nevím.
Díky za odpovědi.
Ten dotaz byl původně myšlený tak, jak podotkl Inak, motivací bylo to, že v současné době jsou děti očkovány někdy 15. měsíci života a v té době, pokud jde o prvního potomka, bývá matka těhotná (2. potomek) - a ne každá zarděnky prodělala nebo byla očkována, pořád ještě rodí i "Husákovy děti". Samozřejmě to tak není vždy, ale v mém okolí to tak docela často vychází. Tzn. zajímalo mě riziko vyvolání infekce oslabeným virem a následné riziko pro těhotnou. Ale na to už jste odpověděl. I za tu původní odpověď děkuji, ta zas dává další náhled mě i na situace, které jsem neuvažovala.
ČLÁNKY DO MAILU