O své profesi dokáže mluvit srozumitelně. Možná i proto má desetitisíce sledujících na sociálních sítích, zejména na profilu Instagramu dvořák155, a vychází s ním jeden rozhovor za druhým.
Co je ale nejpodstatnější, lékař Marek Dvořák rád a srozumitelně mluví o prevenci. Tedy o tom, co dělat, když… Nebo naopak co nedělat, aby… A právě proto jsme se ho ptali, co dělat, aby pro nás o Vánocích a na Silvestra nemusela jet záchranka.
Sloužil jste na záchrance vánoční nebo silvestrovskou službu?
O Vánocích nesloužím skoro nikdy, protože máme malé děti. Silvestra ale sloužím posledních sedm let skoro pokaždé.
Jaké jsou silvestrovské výjezdy?
Mám to štěstí, že s leteckou záchrankou moc rozdílů oproti standardním dnům nevidíme. Kdo si ale Silvestra kolem půlnoci a po půlnoci opravdu „užívá“, jsou posádky rychlé zdravotnické pomoci (RZP), to znamená posádky záchranné služby bez lékaře. Ty zaznamenávají opravdu až extrémní nápor zejména v horských oblastech a potom ve velkých městech a jejich centrech. Tam jsou takové ty posilvestrovské párty, které jsou vždy až do rána. Teď ale tomu trochu „napomohl“ covid. Tím, jak se lidé nemohou tolik shlukovat, tak se situace v tomto trochu zlepšila.
Jaké pacienty vaši kolegové vídají o Vánocích?
Kolem Vánoc se doktorské výjezdy zvyšují zejména proto, že zdravotnická zařízení se snaží propouštět lidi tak, aby byli na svátky doma. A to i přesto, že jejich stav není leckdy zcela kompenzovaný. To znamená, že domů se na svátky dostane někdo, kdo by v nemocnici standardně ležel ještě třeba týden. Pak ale může dojít pochopitelně k tomu, že se jeho zdravotní stav zhorší, ať už to jsou dušnosti, bolesti na hrudi, zažívací potíže, nebo dekompenzace chronických onemocnění, jakým je třeba diabetes.
Kolem Vánoc jsou časté také výjezdy související s nějakou dietní chybou, protože lidé si dopřávají. Takže jsou výjezdy ke žlučníkářům, nevolnostem kvůli snědení staršího cukroví či bramborového salátu.
Paradoxně skoro nevidíme výjezdy, jak se traduje, k zaseknutým kostem v krku. Samozřejmě když lidé jedí více ryby, mají více problémů s tím, že někde kost uvázne, ale skoro nikdy to není stav, který by zásadním způsobem ohrožoval jejich zdraví. Takže lidé to většinou řeší tak, že si zajedou na ORL ambulanci nebo na gastro, kde jim kost vyndají. Ale že by kost způsobila dušení, to se nestane o Vánocích skoro nikdy.
Rodiče, pozor: Lékaři „loví“ z dětí malé předměty, nejčastěji kolem Vánoc
A k jakým stavům jezdí záchranáři na Silvestra?
Tam jsou to většinou stavy související s nadmírou konzumace alkoholu, kdy lidem klesá úsudek a vymýšlí bejkárny, které by je normálně nenapadly. Takže máme různé pády, intoxikace alkoholem nebo sportovní úrazy související s požitím alkoholu.
Letos zřejmě porostou úrazy na horách. Horská střediska zůstávají otevřená, ale lidé kvůli covidovým omezením třeba i dva roky nelyžovali, a jejich lyžařská zkušenost je proto menší. A když se spojí s alkoholem a třeba ze začátku svátků i méně kvalitním sněhem, tak těch úrazů může být víc.
Co říkáte na to, když musíte ošetřovat opilé lidi, kterým se oslava vymkla? Nemáte na ně třeba vztek, že se víc nehlídali?
Víte, že ani ne? Už jsem se od toho oprostil. Ze začátku jsem se snažil pátrat po tom, proč se něco stalo a zda se tomu dalo zabránit. Ale to má cenu jen ve chvíli, kdy chcete udělat nějakou prevenci. Má to smysl třeba teď, když si spolu hezky povídáme o tom, co lidi nemají dělat, aby se nezranili. Ale ve chvíli, kdy se úraz stane, není smyslem záchranářů někoho hodnotit, něco mu vyčítat. Lidi nesoudím, to jim nepřidá, ani to nezlepší komunikaci mezi mnou a pacientem. Prostě my jsme tam proto, že se něco stalo, a proto, abychom tomu člověku v danou chvíli pomohli. Což si myslím, že děláme. To, že se opil a udělal nějaký nesmysl, to si třeba zhodnotí časem sám.
A co tedy mají lidé o svátcích dělat, aby si volno užili pokud možno bez příjezdu záchranářů?
Obecná odpověď je, aby používali rozum. Jenže to je někdy poměrně těžké… Asi by se neměli snažit dělat nějaké extrémní kousky a měli by přemýšlet nad tím, co dělají a jaké by to mohlo mít důsledky. Protože kdyby to naši pacienti dělali, tak se s řadou z nich nemusíme vůbec potkat.
Takže pokud lidé chtějí svátky přežít ve zdraví, měli by se snažit nepřejídat, i když je toho na stole hodně. Ale měli by si jídlo v čase rozložit a dbát na to, co dodržují v průběhu roku, protože naše tělo se o svátcích bude chovat stejně jako jindy. Ono neví, že jsou svátky. Pokud vím, že mi nedělá dobře na žlučník smažené a přepálené jídlo, tak se ho i o Vánocích snažím omezit.
Co se týká třeba zábavní pyrotechniky a Silvestra, tak tu já bych omezil úplně. Ale to zase lidi nechtějí slyšet, tak ať si aspoň přečtou návod k použití, kupují pyrotechniku u prověřených zdrojů, tedy v českých obchodech s českým návodem. Ať nekupují žádné extrémy, které jsou k dostání na poločerném trhu a které se mohou chovat nevyzpytatelně a mohou způsobit vážná zranění. Pyrotechniku nedávat do rukou dětem, nenechat je ji obsluhovat.
Lidé by měli snažit se užívat si svátky s rozumem. Pokud potřebují k oslavě alkohol, pak je dobré dbát na to, abych byl schopný kontrolovat své chování a úsudek.
MUDr. Marek Dvořák, PhD., MBA
Vedoucí lékař odboru vzdělávání a řízení kvality Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje, lékař urgentního příjmu dospělých ve FN Motol. Byl předobrazem jedné z postav a odborným poradcem seriálu z lékařského prostředí Modrý kód.
ČLÁNKY DO MAILU