Pobavila jste mě, vybavily se mi moje pocity, hodně podobné. Pořád jen žvatlající děti nebo žvatlající maminky – nic ve zlém, byla jsem jednou z nich. A chlapi to těžko pochopí. Když do toho člověk (ženská) zabředne a nenajde si včas nějaké jiné aktivity, je s ním konec. Muži by si mohli uvědomit, že je i v jejich zájmu, aby v tom ženu podpořili, jestli nechtějí mít časem doma stvoření, které mele jen o plínkách.
Vidím, že se nic nemění, už je to čtvrt století, kdy jsem prožívala stejné období a měla z toho podobné pocity. Děti jsem měla čtyři, ale téma konverzace maminek je stále stejné. Ještě dnes, když se dostanu do podobného prostředí, začnu se potit hrůzou. Ze zkušenosti ale vím, že problém není v pískovišti, ani v malých dětech, celý život se totiž potkávám i se skupinami žen, kde rozhovor má pouze téma, děti, vaření, co na sebe a diety. Jsou prostě ženy, které se chovají stále stejně, jen témata jsou jiná, podle toho, jak odrůstají děti. Maminy,rozhlídněte se kolem sebe a najděte spřízněnou duši, která není nakažena prázdným tlacháním, jinak do toho spadnete i vy a co hůř, stejně se pak budou chovat vaše děti.
Vzal jsem deti, Bibli a seznamil jsem damy s prvni kapitolou Izaiase. Kdyz jsem tam prisel podruhe, nejak se se mnou uz nechteli bavit. Stezoval jsem si manzelce a ta mi rekla ze jsem mel probirat Matouse, protoze je snadnejsi na pochopeni.
Pamatuju se ze kdyz jsem byl jeste dite asi tak 4 roky a chodil jsem na pisek tak uz jsem kazal matkam co tam byli s detmi o tom ze laska a sex neni to same. Byly mnou fascinovany co ze to vykladam, ale prirozene to nenasledovaly. Byl jsem pro ne proste jen atrakce. Pamatuju se jak si navzajem rikaly: no takovy veci rika, ja tomu ani nerozumim? A ja na to, co na tom nechapete? Vzdyt je to tak jednoduchy. Hrani s ostatnima detma mne nikdy nebavilo.
ČLÁNKY DO MAILU