Jazyk není pevně daným souborem pouček a pravidel. Jazyk je živý organismus, který se neustále vyvíjí, mění, přebírá podněty z vnějšku a uzpůsobuje si je pro svoji potřebu. Dokladem tohoto vývoje však není jen skutečnost, že co je pro moji babičku „bašta“, je pro mě „super“ a podobně. Vývoji podléhá i obliba křestních jmen, která různě mizí či se naopak nově objevují. Kalendář starý třicet let tak může být překvapivě zajímavým čtením, nejen z hlediska jazykového, ale také z hlediska politického.
Nejčastější jména dětí? Tereza a Jan suverénně vedou
Lev a Flóra v propadlišti dějin
Při přehrabování ve staré knihovně na chatě jsem objevil Kalendář Lidové demokracie na rok 1980. Už jen letmé prolistování stránkami dalo tušit, že jména v kalendáři doznala v průběhu třiceti let více změn, než by člověk čekal.
Kdo by si myslel, že z kalendáře po revoluci zmizelo jen několik socialistických výročí typu VŘSR a Vítězného února, bude jistě překvapen: celkem jsem mezi kalendářem pro rok 1980 a rok 2010 našel 45 rozdílů. Tedy více než desetina všech jmenin v kalendáři doznala změn (mluvím o tzv. občanském kalendáři. Kromě něj existují ještě církevní kalendáře, ale ty se nemění zdaleka tolik, vlastně jen tehdy, je-li papežem schválen nějaký nový světec.). Je zajímavé se na tyto změny podívat a pokusit se přijít na to, co k těmto změnám vedlo.
Jak už jsem zmínil výše, dva základní typy změn lze označit jako jazykové a politické. Jazykovými změnami mám na mysli prostý fakt, že některá jména už nosilo jen několik málo lidí, zatímco jiná jména, na která se zatím v kalendáři nedostalo, se stala poměrně rozšířenými. V období let 1980–2010 tak z českého kalendáře zmizela jména jako Lev, Vratislava, Hvězdoslav či Flóra. Kromě nich pak zmizelo několik jmen, která byla obvyklejší spíše ve slovenské části federace a po jejím rozdělení se stala v českém kalendáři nadbytečnými. Do této kategorie patří např. jména Vasil či Sergej. Na druhou stranu se do kalendáře dostal Andrej, čili z každého pravidla existuje výjimka.
Připravili jsme pro vás: Tisíc jmen
V našem katalogu si můžete jména řadit podle četnosti, podívat se, kolik je Aniček a jaký význam má třeba jméno Albert…
Dnes má svátek: VŘSR
Za politické změny lze označit vyřazení několika svátků, především už rovněž zmíněného výročí Velké říjnové socialistické revoluce a Vítězného února, oficiálně „Vítězství československého pracujícího lidu“. Punc státního svátku ztratilo Květnové povstání českého lidu, připadající na 5. květen. A opět spíše rozpadu federace než revoluci lze přičítat vyřazení Slovenského národního povstání a podpisu Martinské deklarace – dokumentu, kterým slovenský národ v roce 1918 deklaroval svoji vůli spojit se s Čechy v jeden stát. Naopak status státního svátku získal 17. listopad, „Den boje za svobodu a demokracii“. Pro úplnost dodejme, že status státního svátku získaly také svátky sv. Cyrila a Metoděje a sv. Václava, zde ale nedošlo k posunu jména, nýbrž jen ke změně charakteru dne.
Svátky typu VŘSR ale nebyly jen vynálezem komunismu. Babička vzpomíná na svou spolužačku z dob 2. světové války Marcelu, která byla v dětských letech „okradena“ o svůj svátek, neboť protektorátní kalendáře připomínaly téhož dne (20. dubna) „narozeniny říšského Vůdce Adolfa Hitlera“. Na rozdíl od Hitlera neměly narozeniny komunistických pohlavárů punc státního svátku (alespoň ne v roce 1980), ale jednalo se o oficiálně „významné dny“.
Zajímavým dokladem změn z politických důvodů je svátek Ctibora, resp. konec 2. světové války. Před rokem 1989 slavili Ctiborové (ponechme stranou otázku, o kolik lidí se jednalo) svátek 8. května a oslavy konce války připadaly na 9. květen, tedy den příchodu Rudé armády do Prahy. Teprve po roce 1989 se smělo začít říkat nahlas, že Rudá armáda vlastně dorazila už do svobodného města a německá armáda složila zbraně o den dříve. Historie tak byla oficiálně „napravena“ a Ctiborové byli nuceni svůj svátek o jeden den přesunout a svátek ukončení 2. světové války, „Den vítězství,“ dnes připadá na 8. květen.
Z dalších změn bych zmínil rozdělení „společného“ svátku Miroslavů a Bedřichů. Zatímco v roce 1980 slavili svůj svátek pohromadě 6. března, dnes už Bedřich slaví svátek o několik dní dříve, 1. března. Místo mu musel udělat Albín. Za zmínku také stojí skutečnost, že v roce 1980 připadal občanský svátek Štěpána na konec srpna, ale dnes by už nikoho nenapadlo slavit ho jindy než 26. prosince.
Méně významnou kategorií změn je pouhá úprava podoby jména za podobu obvyklejší. Tak místo Dory dnes slaví svátek Dorota a místo Maxima Maxmilián. K některým jménům byla též přiřazena další jména, a to často bez nějaké souvislosti (tak např. o začátek školního roku, magické 1. září, se dnes dělí Linda a Samuel, zatímco v roce 1980 měla svátek jen Linda).
Čtěte téma: Pozor na George Opičku
Jak vybrat jméno pro dítě, aby vás neproklínalo?
Kalendář blízké budoucnosti
A jak asi bude vypadat český občanský kalendář za dalších třicet let? To lze samozřejmě jen těžko odhadnout, ale určité prognózy bych si zde přece jen dovolil. Řada obvyklých jmen své postavení v kalendáři nezměnila už po desetiletí a vzhledem k vysokým počtům jejich nositelů by asi změny byly jen těžko proveditelné. Desetitisíce Jakubů, Petrů, Pavlů, Janů, Martinů, Ondřejů, Tomášů, Karolín, Aniček, Magdalen, Marií, Jan, Jitek a dalších by určitě jakékoliv posuny nesly nelibě.
Některá méně obvyklá jména však nejspíše vymizí (znáte ve svém okolí někoho, kdo se jmenuje Lumír, Svatoslav nebo Rozálie?) a budou nahrazena jmény novějšími (jistě máte ve svém okolí nějakou malou Vanessu či malého Denise). Dost možná se v kalendáři objeví i exoticky znějící jména vietnamského či arabského původu – jak ukázal nedávný průzkum ve Velké Británii, je v ostrovní monarchii nejčastějším jménem nově narozených chlapečků Mohamed, případně nějaká další forma přepisu prorokova jména do latinky.
Ale existuje také několik jmen, jejichž nositele bychom v ČR spočítali na prstech jedné ruky, a přesto si nelze představit, že by z našeho kalendáře vymizela. Poslední den v roce už zůstane navždy Silvestrem, podobně bude malé děti začátkem prosince obdarovávat Mikuláš a svátek zamilovaných bude vždy Valentýn. Obdobně musí 6. ledna dorazit Tři králové a v polovině května (12., 13., 14. 5.) tři ledoví muži. Můj osobní tip tedy je, že pro rok 2040 můžeme počítat zhruba s tolika změnami, kolik jich kalendář doznal v období 1980–2010, tedy zhruba se 40–45.
Tabulka změn v českém občanském kalendáři 1980–2010:
|
1980 |
2010 |
20. 1. |
Ilona |
Ilona + Sebastián |
29. 1. |
Zdislava |
Zdislav |
30. 1. |
Marta |
Robin |
2. 2. |
Hromnice |
Hromnice + Nela |
25. 2. |
Vítězství československého pracujícího lidu |
Liliana |
26. 2. |
Dora |
Dorota |
1. 3. |
Albín |
Bedřich |
6. 3. |
Miroslav + Bedřich |
Miroslav |
14.3. |
Matylda |
Matylda + Rút |
16.3. |
Amos |
Elena + Herbert |
10. 4. |
Radomil |
Darja |
11. 4. |
Lev |
Izabela |
5. 5. |
Květnové povstání českého lidu |
Klaudie |
8. 5. |
Ctibor |
Den vítězství |
9.5. |
Státní svátek ČSSR |
Ctibor |
17.5. |
Vratislava |
Aneta |
20. 5. |
Hvězdoslav |
Zbyšek |
29. 5. |
Maxim |
Maxmilián |
7. 6. |
Iveta |
Iveta + Slavoj |
11. 6. |
Flóra |
Bruno |
14. 6. |
Vasil |
Roland |
10. 7. |
Libuše |
Libuše + Amálie |
27. 7. |
Zlatan |
Věroslav |
29. 7. |
Robin |
Marta |
5. 8. |
Milivoj |
Kristián |
23. 8. |
Lubomíra |
Sandra |
29. 8. |
Slovenské národní povstání |
Evelína |
30. 8. |
Štěpán |
Vladěna |
1. 9. |
Linda |
Linda + Samuel |
4. 9. |
Jindřiška |
Jindřiška + Rozálie |
27. 9. |
Kosma |
Jonáš |
2. 10. |
Galina |
Oliver + Olivie |
7. 10. |
Sergej |
Justýna |
9. 10. |
Diviš |
Sára + Štefan |
11. 10. |
Jan Žižka |
Andrej |
14. 10. |
Generální stávka 1918 |
Agáta |
25. 10. |
Živa |
Beáta |
27. 10. |
Zoja |
Šarlota + Zoe |
30. 10. |
Martinská deklarace 1918 |
Tadeáš |
7. 11. |
Velká říjnová socialistická revoluce 1917 |
Saskie |
16. 11. |
Otmar |
Otmar + Mahulena |
17. 11. |
Valentýna |
Den boje za svobodu a demokracii |
3. 12. |
František |
Svatoslav |
7. 12. |
Ambrož |
Benjamín |
26. 12. |
2. svátek vánoční |
2. svátek vánoční + Štěpán |
Co vy? Jste vůbec v kalendáři?