Ti, kteří mají zahradu, to s kompostováním mají jednoduché. Ohraničí prostor někde v koutě a vrství vhodné zbytky z kuchyně, případně další zbytky organického původu ze zahrady. Ale co s terasou nebo větším balkonem?
Co se dozvíte v článku
Úskalí kompostu na terase
Kompostéry nemívají dno, a pokud bychom je postavili na prkennou podlahu terasy, do roka nebo dvou bychom zkompostovali i tu. A to by nám jistě radost neudělalo. Stejně tak by trpěla i dlažba třeba na balkoně.
Možná vás ihned napadne řešení – stále oblíbenější vermikompostéry. Neboli ty žížalí, které si mnozí pořizují do svých bytů. Jenže žížaly omezuje teplota. V zimě by vám venku zmrzly a v létě by se uvařily (optimální teplota je okolo 20 °C, přičemž by neměla klesnout pod 5 °C a překonat 25 °C).
Jak z toho ven?
Touto otázkou jsem se osobně zabývala velmi dlouho a detailně. O kompostování jsem si přečetla snad vše, co je dostupné. A že je toho opravdu hodně. Nakonec jsem dospěla k rozhodnutí a pořídila si na prkennou terasu dvoukomorový otočný kompostér. Co to vlastně je?
Představte si sud, respektive dva sudy umístěné na konstrukci, která jim umožňuje otáčení. Samozřejmě by to šlo i bez otáčení, ale to byste na svůj vysněný organický rozklad čekali zhruba dva roky.
Pravidelným otáčením totiž dochází k provzdušňování a promíchávání uhlíkatých (hnědých) a dusíkatých (zelených) složek, což vede k urychlení celého procesu.
Správné složení kompostu
Zelená složka (dusíkatá)
Sem patří vše, co je „mokré“. Například zbytky z kuchyně (slupky z ovoce a zeleniny, ohryzky, čajové pytlíčky, kávová sedlina…) nebo i posekaná tráva, uschlé zbytky rostlin a podobně.
Hnědá složka (uhlíkatá)
Sem patří vše „suché“, jako je sláma, nadrcené dřevo a kůra z ovocných dřevin či piliny. Nebo třeba popel, ruličky od toaletního papíru a nebarvené kartony od vajec.
Vhodný poměr
Správný kompost by neměl zapáchat — v opačném případě je moc mokrý a měli bychom přidat hnědou složku. Ani by neměl být příliš sypký. V takovém případě přidáváme víc dusíkaté zelené složky. Obecné pravidlo je, že hnědého odpadu by mělo být dvakrát až třikrát víc než zeleného
Jdeme kompostovat
Mnohý kutil si dokáže otočný kompostér vyrobit doma sám. Na internetu je hned několik jednoduchých tipů, jak na to. Já bohužel nejsem zas takový kutil, takže jsem kompostér zakoupila a jsem nadmíru spokojená.
Ceny se odvíjejí jednak od materiálu, velikosti a také případného zateplení. Třeba 140litrový dvoukomorový otočný kompostér seženete již od necelých tří tisíc korun, za zateplený stejné velikosti zaplatíte okolo deseti tisíc korun.
Výhody otočného kompostéru
- Obsah nemusíte prohazovat.
- Snadno se obsluhuje.
- Je zabezpečen proti nežádoucímu vniknutí hlodavců.
- Kompostování je rychlé.
Na trhu jsou i otočné kompostéry jednokomorové, ale dvoukomorový má větší smysl. Což hned vysvětlím z vlastní zkušenosti:
Nejprve „krmíme“ (a pravidelně otáčíme) první komoru. Dodržujeme přitom poměr zelených a hnědých složek. Celé nám to trvá zhruba tři týdny až jeden měsíc. Pak je důležité nechat kompost naopak opět tři týdny až měsíc v klidu. Zatímco první komora stojí, plníme (a otáčíme) druhou komoru.
Teď už je jasné, proč je výhodné mít komory dvě. Zatímco jednu „krmíme“, obsah druhé zraje. Výsledným humusem můžeme přihnojit nejen zeleninu v květináčích, ale také pokojové rostliny.
ČLÁNKY DO MAILU