Průjmů z masa je letos víc než jindy, nakazit se lze i z melounů. Zmrazení jídla bakterie nezničí

Kampylobakterióza je průjmové onemocnění, kterým se dá nakazit z potravin. Mezi nejčastější zdroje patří drůbeží maso – zejména chlazená a mražená kuřata, vepřové maso – hlavně játra, hovězí maso, nepasterizované mléko a výrobky z něj.

Státní zdravotní ústav vyčíslil, že za letošní půlrok bylo v České republice nahlášeno více případů nákazy kampylobakterem než za celý loňský rok. V průměru ročně onemocní přes osmdesát tisíc lidí, tři tisíce z nich skončí kvůli infekci v nemocnici a osm lidí kvůli kampylobakteriím zemře.  

Hlavně děti a senioři

Od roku 2007 je kampylobakterióza nejčastěji se vyskytujícím onemocněním infekční etiologie přenášeným vodou a potravinami v naší republice. Vzhledem k velkému množství případů toto onemocnění způsobuje významnou zátěž pro obyvatelstvo i zdravotní systém. Prevence onemocnění by se měla soustředit především na rizikové skupiny obyvatelstva, kterými jsou děti do pěti let z důvodu vysoké četnosti případů, a starší 80 let, jimž hrozí vyšší podíl těžkých průběhů a hospitalizací, uvádí Státní zdravotní ústav ve své zprávě. 

Nezvykle vysoký počet případů letos zaznamenaly například i laboratoře Synlab, které ve srovnání se stejným obdobím za rok 2023 evidují dvojnásobné množství pozitivních vzorků. Přesnou příčinu takového nárůstu infekcí kampylobakterem nelze říci. 

Vliv může mít například dříve začínající grilovací sezóna a s ní mnohdy spojená nedostatečná úprava masa. V létě přitom nákaza hrozí vzhledem k vysokým teplotám ještě častěji, a čísla tak mohou dále stoupat. 

Přečtěte si také:

Odborníci varují před oplachováním drůbeže, důležité je naopak mytí rukou při vaření

Alespoň sedmdesát stupňů

Souvislost mezi letním obdobím a typickým vzestupem počtu onemocnění střevními infekcemi můžeme kromě vysokých teplot, při kterých se potraviny rychleji kazí, hledat také v typické změně skladby potravin a v jejich zpracování. Více jídla konzumujeme v syrovém stavu a často grilujeme. Nejrizikovější na přenos bakterií, jako je kampylobakter nebo salmonela, je kuřecí a mleté hovězí či vepřové maso.

Při zpracování masa nebo masných výrobků je potřeba věnovat zvláštní pozornost podmínkám uchování a zpracování. Maso a masné výrobky co nejdříve od nákupu uložte do lednice či mrazáku. Nezapomínejte však,  že pokud je potravina kontaminovaná, ani zmrazení ji bakterií nezbaví, pouze zamezí jejich množení, upřesňuje lékařka Jana Matějková z laboratoří Synlab. 

Nebezpečí přenosu nákazy nehrozí až po dostatečné tepelné úpravě při alespoň 70 °C, dodala. 

Pozor je třeba dávat i u všech potravin, jež obsahují nevařená vajíčka, jako jsou majonézy či smetanová zmrzlina. Vyvarujte se také ponechání jídla na přímém slunci, které rychle zvyšuje infekční dávku bakterií, a zabraňte kontaktu mezi syrovými a již uvařenými potravinami.

Nakazit se mohou i vegani

Nákaza kampylobakteriózou, salmonelózou a dalšími střevními infekcemi však hrozí i těm, kteří živočišné produkty nekonzumují. Do kontaktu s bakteriemi může přijít například i čerstvé ovoce a zelenina ze zahrádek a trhů. Před požitím ho tak vždy důkladně omyjte. Opláchnutí neopomíjejte ani u melounu, a to i přesto, že vnější okraj nekonzumujeme. Bakterie se může do úst přenést přes ruce. K rozvoji příznaků stačí většinou velmi malá dávka mikrobů, podotýká lékařka Matějková.

Dalším zdrojem nákazy může být nevhodná manipulace s kuchyňskými nástroji. Stačí špatně omyté kontaminované prkénko či nůž na maso, který přijde do kontaktu s jinou potravinou.

Raději balenou

Významný podíl na vzniku střevních potíží může mít i pouhá změna prostředí v rámci letní dovolené, a to, když jsou v cílové destinaci jiné hygienické normy. Do zavazadla je vždy vhodné přibalit dezinfekční gel na ruce a po příjezdu se informovat o kvalitě místní vody. 

Pozor si dávejte tam, kde voda není prokazatelně pitná, má železitý zápach nebo je výrazně jiného složení a tvrdosti. V takových případech je vždy lepší sáhnout po balených vodách z obchodů, které je vhodné využít i na vyplachování úst při čištění zubů nebo omývání potravin. Se střevními potížemi se můžete setkat i na vaší chalupě s vodou ze studny. Není tak na škodu provádět každý rok preventivní rozbor vody, doporučuje bioanalytička Lenka Šmardová z laboratoří. 

Video: Jak naporcovat kuře 

Když potíže neodezní

Onemocnění kampylobakteriózou i salmonelózou se projevuje obdobně, a to bolestmi břicha, průjmem, zvracením, ale i zvýšenými teplotami či zimnicí. Intenzitu a dobu trvání projevů určuje kromě množství zkonzumovaného závadného jídla i imunita nakaženého. Dospělý člověk se s infekcí v běžném případě většinou vypořádá dostatečným přísunem tekutin, vhodnou stravou a klidovým režimem. Určitě se vyplatí mít po ruce živočišné uhlí a probiotika. Na začátku infekce pomohou ke zklidnění žaludku kolové nápoje bez bublinek, dodává bioanalytička Šmardová.

Pokud potíže do týdne neodezní nebo jsou velmi prudké, vyhledejte pomoc lékaře. Ten vás následně vyšetří a v případě potřeby pošle vzorek stolice k otestování do laboratoře. Na základě výsledků vám pak lékař pomůže i s nastavením vhodné léčby.

Na bakteriální nákazy by si měly dát pozor hlavně senioři a děti, které mají v žaludku méně kyseliny chlorovodíkové, jež bakterie pomáhá ničit. Kvůli dehydrataci, tedy ztrátě tekutin a minerálů, u nich stoupá riziko vzniku závažného stavu. Nemalý podíl vzorků pozitivně testovaných na kampylobakteriózu evidujeme od dětí, a to hlavně ve věku do tří let. Nákaza je většinou následkem kontaktu s některým kontaminovaným předmětem, upozorňuje magistra Šmardová z laboratoře Synlab.