Kapsaicin: poklad ukrytý v pálivých paprikách

Nedávno proběhlo zahraničními i tuzemskými médii hned několik studií, které vyzdvihují prospěšnost ostrých koření, ať už jde o pepř, chilli/pálivou papriku nebo kari/kurkumu. Názor na pálivá jídla se tak od doby socialistických školních jídelen prakticky kompletně obrátil.

Viz také: Studie se vzácně shodují: kurkumin je málem zázrak

Už od středověku se na ostrá koření pohlíželo s podezřením. Byla pokládána za luxus a nestřídmost, nikoliv neoprávněně se obviňovala z toho, že zvyšují sexuální choutky. V pozdějším období převládlo přesvědčení o jejich zdravotní škodlivosti, takže jsme se bez nich museli obejít např. ve školních jídelnách. Zčásti šlo o racionální důvody (ne každý má žaludek, žlučník či ledviny disponované na ohnivou smršť, což pro děti platí dvojnásob), zčásti asi o logiku „když je to dobré, nemůže to být zdravé“.

Kapsaicin na hubnutí i k prodloužení života

V posledních letech ale přibývá studií, které naopak zdůrazňují příznivé účinky pálivých látek; piperin či kurkumin nacházíme i v potravinových doplňcích, kapsaicin se zkouší přímo jako lék. Tím samozřejmě není řečeno, že ostrá jídla jsou prospěšná pro každého a bez výhrad platí, že čím pálivější, tím zdravější. Například piperin z pepře, ač má mnohé prospěšné účinky, ve vyšší dávce zvyšuje tlak a může vést i k problémům s močením (viz web ministerstva zemědělství www.bezpecnostpotravin.cz).

Tento článek bude věnován kapsaicinu. Jedná se o alkaloid v chilli a dalších pálivých papričkách; rostlině původně sloužil zřejmě proti houbám a plísním. (Pak je tu ještě poněkud komplikovanější teorie, dle které kapsaicin odrazuje od konzumace savce; ptáci, kteří jeho pálivost nevnímají, jsou rostlině pro další šíření semen prospěšnější.)

Mamutí studie z Číny

Článek vědců z Pekingské univerzity (hlavní autor Jun Lv) publikovaný v British Medical Journal představuje opravdu komplexní studii: skoro půl milionu lidí bylo totiž sledováno po dobu sedmi let. Výsledky nejsou překvapivé, ale díky robustnosti studie těžko zpochybnitelné. Ukázalo se, že milovníci kořeněných jídel méně umírali na poruchy dýchací soustavy, kardiovaskulární i nádorová onemocnění, přičemž autoři studie dávají výsledky do souvislosti právě především s kapsaicinem.

U podobných analýz je samozřejmě obtížné odlišit kauzalitu a korelaci; v minulosti se např. jedlíci koření dožívali nejspíš vyššího věku prostě proto, že si je jako dražší potravinu mohli dovolit jen lidé bohatší. V současnosti ale těžko přijít na to, proč by milovníci koření měli žít jinak zdravěji (spíše naopak, viz obliba ostrých jídel u pijáků alkoholu). Autoři pouze jako možnost navrhují, že kdo konzumuje hodně chilli, bude též jíst hodně rýže nebo jiných sacharidů na kompenzaci pálení; a v jejich podání jsou sacharidy zdravé. Tahle konstrukce ale přesvědčivě nepůsobí, pravděpodobnější bude přímo vliv kapsaicinu.

Prospěšnost kapsaicinu poněkud snižoval alkohol, tj. u pijících byl rozdíl v úmrtnosti mezi milovníky a odpůrci pálivých jídel menší. Mezi muži a ženami se žádný rozdíl neobjevil. Autoři studie zdůrazňují, že kromě dalších známých faktorů by svou roli mohl hrát i antimikrobiální účinek kapsaicinu; a to ani ne tak ve smyslu boje proti zánětům, ale úpravou střevní flóry.

Kapsaicin proti přejídání

Nedávný výzkum z Harvardu, Yale Univerzity a Oxfordu potvrdil u kapsaicinu schopnost potlačovat záněty a fungovat jako antioxidant, taktéž se uvádí, že látka působí i proti obezitě. Speciálně vlivem kapsaicinu na hmotnost se zabývala práce na australské University of Adelaide publikovaná v PloS ONE (shrnutí na www.sciencedaily.com).

Amanda Pageová a její kolegové zde zjistili, že kapsaicin tlumí chuť k jídlu, protože působí na receptory sytosti v žaludku. Účinek je zesílen při stravě s vysokým podílem tuků. To je poměrně nečekané zjištění, protože ostré koření spíše považujeme za zesilovač chuti k jídlu a navíc i „neutralizátor“ tučné stravy (takže by se dalo čekat, že se pak nacpeme více). Konkrétně má kapsaicin nicméně působit na žaludeční receptor TRPV1 tak, že nám v přejídání brání; naopak tuky tento receptor vypínají, takže bez kapsaicinu máme tendenci se tučným jídlem naplnit opravdu důkladně.

Pomáhá tlumit bolest

Co se týče dalších prospěšných a medicínsky využitelných účinků kapsaicinu, jde také o analgetikum. Rovněž tyto výsledky se objevují už nějaký čas, letos je potvrdili i vědci z Fyziologického ústavu AV ČR. Doporučují zvážit možnosti kapsaicinu především jako prostředku proti chronické bolesti.

Závěrečná perlička: anglická Wikipedie uvádí i nápad, jak pomocí kapsaicinu bránit ve zneužívání některých léků. Normální uživatel by prostě polkl ampuli s přidaným kapsaicinem a nic nezpozoroval. Kdo by ale chtěl lék, např. opiát, „zneužít“, nejspíš se vstřebání pokusí urychlit, vysype z kapsle prášek – a třeba si šňupne. Kapsaicin bývá též složkou pepřových sprejů (takže jsou to prý vlastně chilli spreje).

Ale abychom jenom nechválili: Některé studie ho, i přes celkově antikarcinogenní účinky, naopak spojují s vyšší pravděpodobností rakoviny žaludku. V tomto ohledu jsou výsledky různých výzkumů včetně pokusů na zvířatech přímo protichůdné.

Viz také: Chilli – kdy je zdravé a kdy už ne?