Hlávková, růžičková i kadeřavá: proč děláme chybu, když nejíme kapustu

Kapusta neboli brukev

České označení zahrnuje několik druhů košťálové zeleniny, tedy zeleniny se ztluštělou lodyhou (košťálem). Kapusty existuje více druhů.

Listy bývají obvykle tmavě zelené, některé okrasné odrůdy však mohou mít širokou škálu barev, od žlutých přes načervenalé až k temně fialovým. Listy různých druhů kapusty mají také různou strukturu, mohou být rovné, ale také kudrnaté nebo jejich povrch připomíná bublinky. Pro růžičkovou kapustu jsou typické drobné kulaté a lahodné růžičky.

V kuchyni se dá kapusta využít na mnoho způsobů. Hodí se jako příloha k masitým pokrmům, upravená dušením podobně jako špenát či zelí, do polévek, omáček, zeleninových salátů. Lze ji tedy dusit, vařit, smažit, zapékat i zadělávat. Mnoho příznivců zdravého stravování si ji s oblibou přidává také do smoothie.

Kapustu znali už ve starověku, oblíbili si ji v renesanci

Při pohledu do historie zjistíme, že první zmínky o kapustě se vyskytují ve starověkých dokumentech ze Středomoří. Kapustu pěstovali již dávní Egypťané, kteří znali jen jednoduché druhy kapusty.

V historii lidstva se pak šířeji objevuje koncem středověku a už v 16. století se vědělo mnohé o kapustě a jejích blahodárných účincích na lidský organismus a odrůdy se podobaly těm dnešním.

Hojně se kapusta začala pěstovat a šlechtit v novověku, nejvíce podobná starým odrůdám je dnešní hlávková kapusta. Pěstování kapusty je rozšířeno po celém světě, nejvíce oblíbená je však zřejmě v Evropě.

Kapusta dále obsahuje více než 3 % doporučené denní dávky vitamínu B₁ (thiamin), vitamínu B₂ (riboflavin), vitamínu B₃ (niacin), železa a fosforu. Tato porce o váze zhruba 70 gramů obsahuje 33 kalorií, které jsou tvořeny 6 gramy sacharidů (z toho jsou 2 gramy vlákniny) a 3 gramy bílkovin. V kapustě se dá najít také malé množství tuku, jde však o takový, který se z velké části skládá ze zdraví prospěšných omega-3 mastných kyselin.

Kapusta má více vitamínu C než pomeranč

Kapusta je také bohatá na silné antioxidanty, jako je betakaroten, vitamín C, flavonoidy i polyfenoly. Ty pomáhají tělu vypořádat se s volnými radikály, které urychlují proces stárnutí a podílejí se na vzniku různých onemocnění včetně rakoviny. Antioxidanty však hrají v těle také další důležité role, například mohou působit protizánětlivě, snižovat krevní tlak anebo mají antivirové účinky.

Kapusta je bohatým zdrojem vitamínu C, který má v našem těle řadu důležitých úkolů, například je nepostradatelný při syntéze kolagenu, nejvýznamnějšího strukturálního proteinu v našem těle. Kapusta obsahuje vitamínu C dokonce více než pomeranč.

Obsahuje také látky, které dokážou snižovat množství cholesterolu v těle a eliminovat tak riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Podle jedné studie denní pití šťávy z kapusty po dobu 12 týdnů dokázalo zvýšit hodnoty HDL (dobrého) cholesterolu o 27 procent a snížit hladinu LDL (špatného) cholesterolu o 10 procent. Výsledky jiné studie ukazují, že kapusta připravovaná v páře zvyšuje schopnost vázat žlučové kyseliny a takto upravená kapusta je až o 43 procent účinnější než léčivo cholestyramin, které snižuje cholesterol obdobným způsobem.

Z kapusty získáte důležitý vitamín K

Existuje jen málo přírodních zdrojů vitamínu K, který je pro lidské tělo velmi důležitou látkou a hraje významnou roli při srážení krve. Kapusta je zdrojem tohoto vitamínu a obsahuje ho až sedmkrát více, než je doporučená denní dávka (při konzumaci výše uvedeného množství, tedy cca 70 gramů kapusty).

V kapustě se nachází vitamín K ve formě K₁. Existuje rovněž vitamín typu K₂, který lze najít i v sóje a některých potravinách živočišného původu. Pomáhá předcházet vzniku kardiovaskulárních onemocnění a je vhodnou prevencí osteoporózy.

Kapusta může také pomoci zhubnout, má totiž málo kalorií, zato hodně vody. I když je málo kalorická, obsahuje rovněž malé množství bílkovin a vlákniny.

Jak omezit nadýmání po konzumaci kapusty

S kapustou se stejně jako s ostatní brukvovitou zeleninou pojí také méně příjemná stránka, a tou je nadýmání. Brukvovitá zelenina totiž obsahuje rafinózu, tedy trisacharid, který tráví v tlustém střevě bakterie produkující plyny.

Pomáhá tepelná úprava, a pokud přidáte ke kapustě při vaření třeba kmín, tymián nebo šalvěj, napomůže to omezit problémy s nadýmáním po její konzumaci; nicméně zcela se jim vyhnout nedá.

Jak správně vybrat kapustu

Při nákupu je dobré sáhnout po kousku s pevnými, a přitom křehkými listy, které nejsou zažloutlé. Kapustu je vhodné použít co nejdříve po nákupu či sklizni, není vhodná pro dlouhé skladování.

Rané druhy vydrží v zásuvce v chladničce asi tři dny bez výrazného zhoršení kvality, pozdní odrůdy mohou zůstat na stejném místě asi týden.

Kapusta se dá snadno zmrazit, předtím je třeba ji pečlivě omýt, nakrouhat, krátce nechat přejít varem a rychle ochladit.

Rané odrůdy kapusty mají delikátnější chuť, zatímco pozdní jsou chuťově mnohem výraznější.