Na český trh vstupují nové léky na migrénu, působí preventivně. Preventivní léky jsou už i proti HIV. Závisí střevní mikrobiom spíše na stravě, nebo na dědičnosti? Z odpadní do pitné vody mohou pronikat zbytky léků. Proč je očkování proti lymské borelióze k dispozici pro psy, ale ne pro lidi? A platí, že během prvního dne sání klíště člověka boreliózou nenakazí?
Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.
Střevní mikrobiom a strava
Podle nové studie byly identifikovány téměř dva tisíce druhů bakterií, které mohou obývat lidská střeva. Dále se ukázalo, že složení mikrobiomu závisí především na stravě, ne na společné evoluci, ba dokonce ani ne na příslušnosti k jednomu biologickému druhu. Například lidé v oblasti ve Středoafrické republice mají mikrobiom rozmanitější, a přitom podobnější místním všežravým kočkodanovitým primátům než gorilám (živí se především vlákninou) nebo lidem za Západu. Hlavní vliv na mikrobiom zde má tedy zřejmě konzumace škrobovitých hlíz typu manioku. U lidí se Západu, kteří přijedou do Dzanga Sangha, se mikrobiom změní. Otázkou ovšem zůstává, zda by k tomu stačila pouhá změna stravy, nebo zda je třeba se vystavit i dalším (místním) mikroorganismům – čili zda by např. některé léčebné postupy nevyžadovaly kromě diet i dodání bakteriálních kultur.
Složení mikrobiomu se tradičně dává do souvislosti s řadou civilizačních chorob typu diabetu, ale v poslední době i s alergiemi, chorobami neurodegenerativními či některými psychickými onemocněními.
Akademie věd ČR: Střevní mikrobiom: jsme to, co jíme, ne to, co jsme zdědili (soubor .doc)
Poznámka autora: Rozmanitější střevní mikrobiom ale asi nemusí ještě nutně znamenat prospěšnější pro dotyčného člověka.
Srdeční implantáty a elektromobily
Nový výzkum se zabývá otázkou, zda pro pacienty se srdečními implantáty nemůže nastat nějaký problém při řízení elektromobilů. Nehrozí nežádoucí elektromagnetická interference, která by vedla k nesprávné detekci signálů v srdečních dutinách, a vyvolala tak neodpovídající reakci defibrilátoru nebo inhibici funkce kardiostimulátoru?
Galerie: Historie kardiostimulátoru
Prakticky žádná rizika se zjistit nepodařilo. Výsledky jsou založeny na zkušenostech pacientů, kteří již elektromobily řídí.
Fakultní nemocnice Olomouc: Mohou lidé se srdečními implantáty bezpečně řídit moderní elektromobily?
Umělá inteligence a proleženiny
Projekt společnosti GoodAI a Nemocnice Na Bulovce na základě metod umělé inteligence předvídá pravděpodobnost vzniku proleženin (dekubitů) u pacientů. Pilotní testy zahrnují počítačovou analýzu snímků a ladění softwaru. Ze záznamu poloh pacientů lze vyhodnotit riziko, že u nich dojde ke vzniku proleženin nebo hrozí pád z lůžka. Řešení by následně dokázalo upozornit pečující personál na pacienty vystavené riziku.
Proleženiny představují závažný problém; nejčastěji se vyskytují u pacientů, kteří nemohou sami změnit polohu a většinu času tráví ve vynucené poloze na lůžku. U pacientů s přidruženými nemocemi nebo u starších pacientů se mohou vytvořit už za několik hodin, tím je prevence náročnější.
Nemocnice Na Bulovce: Umělá inteligence může pomoci v prevenci dekubitů
Na migrénu preventivně
Na český trh přicházejí nové léky pro pacienty s migrénou. Patří do skupiny humánních monoklonálních protilátek proti receptoru CGRP. Na českém trhu je k dispozici erenumab – přípravek s názvem Aimovig. Jeho indikací je užití v profylaxi u nemocných s častými a těžkými záchvaty bolesti hlavy (více jak 4× za měsíc). Aplikuje se podkožně (je v podobě injekčního pera), 1× za 4 týdny, dlouhodobě. Jedná se tedy o preventivně užívaný lék nasazovaný v případech, kdy nezabírají běžné léky podávané v případě akutních problémů. Prozatím tuto léčbu bohužel musí hradit pacient prakticky v plné výši, probíhají ovšem jednání s pojišťovnami.
Migrénou u nás trpí zhruba 10 % populace; přitom se do migrén počítá pouze stav, kdy je bolest hlavy primární, ne např. vyvolaná vysokým tlakem nebo úrazem apod.
Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně: Nová naděje pro pacienty s migrénou
Poznámka autora: I v USA byl erenumab schválen teprve loni. Další dohledávání nasvědčuje tomu, že lék je opravdu hodnocen velmi kladně jako de facto první účinná prevence. Navíc léků z příslušné skupiny (humánních monoklonálních protilátek proti receptoru CGRP) by mohlo být brzy na českém trhu i víc.
Jaká nemocnice je nejlepší po mrtvici?
Již 100 000 lidí je zařazeno do mezinárodního registru pro pacienty s cévní mozkovou příhodou. V ČR postihuje mrtvice asi 25 000 lidí ročně. Registr RES-Q se zaměřuje na parametry péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou, a mapuje tak kvalitu poskytované péče na úrovni nemocnic, regionů i států. Jak vyplývá z dat, ČR má jeden z nejlépe nastavených systémů akutní péče na světě, nicméně i ten má některé slabé stránky.
Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně: Unikátní registr RES-Q má více než 100 000 pacientů
Máme se bát zbytků léků v pitné vodě?
Mikropolutanty typu PPCP (pharmaceuticals and personal care products, farmaka a produkty osobní péče) jsou látky, které se ve vodě vyskytují v řádech nanogramů až mikrogramů, jsou špatně odstranitelné, a proto často nadále putují přes čistírnu odpadních vod do vodního prostředí a dostávají se i zpět do pitné vody.
Galerie: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou
Výzkum se zaměřil na PPCP a jejich metabolity v povodí řeky Jizery, která ovlivňuje kvalitu vody pražské vodárny Káraný. V nejvyšších koncentracích, v desítkách mikrogramů na litr, se objevoval oxypurinol, dále byly ve vyšších koncentracích (µg/l) systematicky přítomny diklofenak, tramadol, lamotrigin a hydrochlorothiazid.
Přírodovědecká fakulta UK: Zachráníme vodu od mikropolutantů?
Poznámka autora: Zrovna tohoto bych se osobně neobával, protože jde o léky, které užíváme (opět orálně) naprosto běžně každý druhý z nás, a to nikoliv v mikrodávkách – ostatně proto je pak najdeme ve vodě; a to pak v upravené pitné jich bude ještě asi méně, i když filtrace není navržená s ohledem na ně. Něco jiného jsou zbytková antibiotika, která škodí tím, že pomáhají při vzniku rezistentních bakterií. Kontaminace léčivy pro lidi může představovat i problém pro jiné druhy, ale čistě medicínské riziko mi přijde zanedbatelné, alespoň jde-li o „zbytky z lidí“ (v tomto případě se za hlavní zdroj pokládá Mladá Boleslav + léčebna Kosmonosy), a ne o hromadné sypání nespotřebovaných léků.
Bude proti borelióze konečně vakcína?
Dosud se předpokládalo, že borelie (bakterie způsobující lymskou boreliózu) žijí v klíštěcím střevě a ve chvíli, kdy klíště začne sát, přejdou ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. Vědci z Biologického centra AV ČR nyní po experimentech se sajícími klíšťaty zjistili, že přenos probíhá jinak. Borelie jdou ze střeva klíštěte přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíštěte pro ně nejsou důležité. Proto by vyvíjené vakcíny měly cílit na střevo klíštěte, nikoliv na sliny.
Českobudějovičtí vědci také polemizují s názorem, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele. Uvádějí, že borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční. První borelie, které se dostanou do nového hostitele, ještě nemají správně přeměněné povrchové antigeny (maskování pro nového hostitele, které se začne vytvářet v okamžiku, kdy klíště začne sát), a proto je imunitní systém odhalí a zničí. (Lidé se tak lymskou boreliózou během prvního dne od přisátí klíštěte opravdu obvykle nenakazí, to platí i nadále.)
Biologické centrum AV ČR: Mladí vědci odmítli názory autorit a přinesli nové důkazy, jak borelie přechází z klíštěte do hostitele
Poznámka autora: Potřebným cílením na střevo namísto na sliny by se mohlo vysvětlit, proč proti borelióze dosud nebylo k dispozici očkování. Jenže celé to bude asi složitější, protože vakcína pro psy existuje (vyvinutá do funkční podoby i na základě starších a zřejmě chybných předpokladů). Vůbec situace, kdy je určitá léčba k dispozici ve veterinární medicíně dříve než lidské, je pozoruhodná – může jít o nějakou zcela konkrétní okolnost, možná ale i o míru regulací / schvalovacích procedur?
Tříkolka usnadní orientaci
Nově vyvíjený nástroj usnadní orientaci lidem s hendikepem na ulici i ve veřejných budovách. Je určený zejména vozíčkářům a nevidomým, kteří mají sníženou orientaci či pohyblivost. Systém automatizovaného mapování tras a bariér dokáže odhalit překážky v cestě, upozornit na obtížnost průchodu nebo třeba poukázat na orientační prvky. Elektrická tříkolka, kterou vědci vyvíjí, dokáže mj. změřit šířku chodníku, a dokonce i zjistit kvalitu povrchu pomocí laserového senzoru.
Vysoké učení technické v Brně: Problémy s navigací hendikepovaných osob pomůže vyřešit vozítko na mapování tras i bariér
Léky fungují jako prevence před nákazou HIV
Lidé, kteří mohou přijít do kontaktu s HIV pozitivním pacientem, mají možnost využít léky, jež člověka před nákazou virem ochrání. Do praxe je nyní zavádí Fakultní nemocnice Plzeň. Pro předpis si již přišel první člověk. Tzv. preexpoziční profylaxe poskytuje bezpečnou a velmi účinnou ochranu před nákazou HIV. Spočívá v užívání kombinace dvou léků, emtricitabinu a tenofoviru DF. Užívat je mohou všichni vyjma lidí s poruchami funkce ledvin.
Fakultní nemocnice Plzeň: Účinná ochrana proti nákaze HIV – článek vyšel na Deník.cz
ČLÁNKY DO MAILU