Spisovatele sužovala Bechtěrevova nemoc, jinak řečeno ankylozující spondylitida, která se projevuje ztuhlostí a bolestivostí kloubů. Popisuje se též jako kostnatění páteře, kdy dochází k takovému ztuhnutí kloubů a obratlů, že člověk postupně přichází o pružnost a ohebnost.
Chronické zánětlivé onemocnění kloubů bylo pojmenováno podle ruského neurologa Bechtěreva, který jej popsal v roce 1892. Karel Čapek Bechtěrevovou nemocí onemocněl ve svých jednadvaceti letech.
Mít otce doktora je požehnání
Spisovatel pocházel z rodiny venkovského lékaře Antonína Čapka. Mít doktora v rodině byla velká výhoda, obzvláště v době, kdy vyspělá medicína byla ještě v plenkách a lékařů na venkově byl nedostatek. A pro Karla to byla výhoda i proto, že od mládí trpěl nevyléčitelnou nemocí, kterou bylo potřeba mít trochu pod kontrolou.
Kvůli nemoci ho ani neodvedli do rakouské armády a nemusel bojovat v první světové válce. Po studiích tak hned nastoupil jako domácí učitel šlechtických potomků na zámku Chyše a ještě za války se vrhnul na novinařinu, která ho nejvíce zajímala. Jeho nemoc ho omezovala ve fyzické práci, proto pracoval především duševně. Ostatně k tomu byl také zřejmě osudem předurčen.
Za války nepřestával pracovat, věnovat se psaní a politice. Krátce po válce působil jako dramaturg a režisér Vinohradského divadla a stal se i prvním předsedou československého PEN klubu.
Svatba až po 15 letech vztahu
Teprve v pětačtyřiceti letech se Karel Čapek oženil se svou láskou, dlouholetou přítelkyní – herečkou a spisovatelkou Olgou Scheinpflugovou, to už mu zbývaly pouhé tři roky života. Ženit se chtěl daleko dříve, hned po první světové válce, ale ani jeho nemoc mu tehdy neumožňovala udělat tento důležitý životní krok, proto dal na radu otce lékaře a sňatek na pár let odložil. Ostatně obě rodiny zpočátku byly proti jeho vztahu s Olgou. A ani děti spolu neměli, zřejmě kvůli nemoci.
Vědci se domnívají, že nemoc není přímo dědičná, i když je větší pravděpodobnost jejího dalšího výskytu v rodině. Příčina Bechtěrevovy choroby sice není jasně rozpoznána, ale prokazatelně jde o autoimunitní onemocnění začínající mezi dvacátým a třicátým rokem převážně u mužů.
Stav je to chronický, velmi bolestivý a pronásledovaný celkovou únavou, případně dalšími doprovodnými příznaky, jakými jsou otoky kloubů, ale i záněty očí a přecitlivělost na světlo, nebo dokonce plicní fibróza. Nejvíce pomáhá pohyb. Když se pacient nehýbe a je v klidu, všechno se zhoršuje.
Nemoc má různou progresi, ale může vést i k invaliditě. Při léčbě je důležitá úprava životního stylu, pravidelná cvičení a ideální je celková lázeňská léčba, kam se lidé s Bechtěrevovou nemocí jezdí léčit. A také Karel Čapek strávil určitou část života v různých lázních, do nichž jezdil od roku 1916 každý rok, což bylo pro něj nezbytné. V době svatby pak dle lékařů byla jeho nemoc částečně na ústupu. Bohužel však ani ne za tři roky po svatbě přišly jiné zdravotní problémy, kterým slavný spisovatel nakonec podlehl.
Karel Čapek odešel předčasně, v osmačtyřiceti letech poté, co jej silně citově zasáhly počátky druhé světové války. V prosinci 1938 onemocněl chřipkou, k níž se krátce nato přidal i zánět ledvin a zápal plic, což bylo pro fyzicky i psychicky oslabeného Čapka fatální. Moc mu nepřidalo, že byl celoživotně silným kuřákem – v tomto stavu mu lékaři zakázali kouřit. Zemřel den po Štědrém dnu a jen pár měsíců před okupací. Gestapo už plánovalo jeho zatčení.
Galerie: Karel Čapek celý život trpěl vážnou nemocí
Chcete-li, zemřel na zápal plic
Už první světová válka ho ovlivnila v tom, že cítil potřebu něco dělat, když už nemohl bojovat. Dokonce uvažoval o tom, že spáchá atentát na některého z čelních představitelů, kteří stáli za rozpoutáním válečného konfliktu. To, co se dělo, jej hluboce zasáhlo a po psychické stránce se necítil dobře, propadl silným depresím a uvažoval i o sebevraždě.
Začátek druhé světové války jej pak psychicky úplně odrovnal. Milena Jesenská o jeho smrti napsala: Nebojoval. Nerval se. Nezápasil. Přestal jenom dýchat a přestal jenom žít. Chcete-li, věřte si, že zemřel na bronchitidu a na zápal plic.
Zdroje: Miroslav Halík: Karel Čapek. Život a dílo v datech. Praha: Academia 1983; wikipedie.org
ČLÁNKY DO MAILU