Kateřina Cajthamlová, lékařka, internistka, systemická terapeutka a poradkyně zdravého životního stylu, přijala pozvání na nedávnou oslavu Světového dne chleba, která se konala v Břevnovském klášteře. Server Vitalia.cz byl u toho, a tak vám můžeme zprostředkovat poutavý příběh chleba od prvních zmínek až do současnosti.
Spotřeba chleba klesá, jiné druhy pečiva jdou na odbyt líp
Lékařka ve svém výkladu dále podtrhla důležitost klasického chleba a prozradila pravý důvod jeho nízké konzumace. Dostaneme ceres. Ze stolu také smetla čerstvé průzkumy, které hovoří o tom, že polovina českých domácností si peče doma vlastní chléb, čímž si někteří vysvětlují pokles jeho produkce a spotřeby.
Chleba se pekl doma do průmyslové revoluce
„Bylo pro mě velmi zajímavé slyšet, jak dramaticky se snížila spotřeba chleba. Dle grafů to bylo takřka o 60 %, což je velmi zajímavé, protože o téměř 40 % se v České republice zvýšila obezita. Během šesti let natáčení pořadu Jste to, co jíte, jsme se setkali s hrůzou, kterou v lidech vyvolávají sacharidy, tedy přílohy, pečivo a chleba. Příčinou jsou přitom diety a masmédia,“ soudí Kateřina Cajthamlová.„Přitom bych ráda zdůraznila, že význam obilovin je pro stravování člověka po dobu patnácti tisíc let zásadní. Nelze je tedy z jídelníčku vyřazovat, ani při dietě,“ varovala.
Čtěte také: Kvalitní chleba nemůže stát 9,90, říká pekař
Odbornice připomněla, že v době lovců a sběračů žil člověk nomádským způsobem života. Muži většinou pokrývali svou energetickou potřebu masem z nalovené zvěře, ženy jedly maso jednou týdně. V této době měl naposledy význam neolitické stravy, tedy požívání jen masa a zeleniny. Jakmile člověk poznal zemědělství, začal používat obiloviny jako základ své potravy. „První chléb archeologové datují do období až deset tisíc let před Kristem, byl podobný tomu, který známe dnes jako křehký,“ říká Kateřina Cajthamlová.
Kvašený chléb pochází z Egypta z doby před šesti tisíci lety před Kristem a jeho příprava byla objevena zřejmě náhodou. Egypťané pěstovali v nilské deltě pšenici a mezi kmeny drtili pšeničná zrna na mouku, kterou pak mísili s vodou a solí, čímž připravovali nekvašený chléb. Ve chvíli, kdy těsto zůstalo omylem na slunci, působením bakterií vykynulo. V teplé peci se pak upekl chléb vzdušný a lehký pokrytý hnědou kůrkou. Protože tehdy neexistoval žádný způsob napomáhající k určení doby kynutí a pečení, Egypťané jej „odpočítávali“ odříkáním určitým počtem slov v určitém rytmu.
„Chléb byl v této době posvátný a byl považován za stejně důležitý jako voda. Vesnické obyvatelstvo na našem území po dlouhé generace používalo ječné nebo žitné chleby. Pšeničné chleby byly luxusem. Až od průmyslové revoluce se velmi pravidelně doma peklo. Od té doby, co se lidé začali stěhovat do měst, si začali chléb více kupovat než sami péct,“ popisuje Kateřina Cajthamlová.
Čtěte také: Prodejci tají nebo neznají složení chleba. Víte, co vlastně jíte?
Zajímavosti v historii chleba:
- Mlsní Řekové, kteří převzali pečení od Féničanů, jedli chléb s medem, který namáčeli do vína.
- Galius Julius Caesar rozděloval chléb zdarma, aby si naklonil lidové masy.
- Nejstarší pec na pečení chleba na našem území byla nalezena v Bylanech u Olomouce (4 600 – 4800 př. n. l.)
- Podle Kosmovy kroniky se v Čechách objevili pekaři již v 11. a 12. století.
- V roce 1387 bylo v Čechách sto padesát devět pekařů. Pekli dvanáct druhů chleba: žemlový, žitný, nakyslý, mazancový, ječný, prosný, žaludový, jáhlový, pohankový, rýžový, perníkový a koláčový.
- V 18. století podléhalo pekařství přísnému dohledu a předpisům. Ti, kdo upekli lehčí nebo nekvalitní chléb, byli potápěni ve velkém pytli nebo koši do Vltavy.
- V 50. letech minulého století došlo k uzavírání deseti tisíc pekáren v procesu znárodňování.
Proč nekupujeme chleba? Jsme lenoši
Hospodyňky však i dnes tvrdí, že doma pečou chleba. Kateřina Cajthamlová jim to nevěří. „Já bych řekla, že to bohužel patří k určitému mýtu, kdy žena říká něco jiného, než co ve skutečnosti dělá. My z našich ordinací víme, že ženy dnes už ani nevaří. Když tvrdí, že pečou chleba, to neznamená, že by pravidelně pekly, to jsou spíše bájeslovné snahy dostát tomu, co se od nich čeká, že řeknou,“ vyjádřila své pochyby.
„My se snažíme spotřebitele stále upozorňovat na to, že je podstatné číst složení potravin a aby se zajímali o původ potravin, které kupují. Ale bohužel jsme zjistili, že se situace za posledních šest let významně zhoršila.“ Lidé se odklánějí od převzetí zodpovědnosti za svou stravu, doma nevaří, nepečou, nesportují a většinu času tráví v práci, kde se náhradním zdrojem potravy stávají věci rychle konzumovatelné. Tedy sušenky a fast food.„Proto je pro mě logická větší spotřeba běžného pečiva, rohlíků či housek, a to, že spotřeba chleba klesá. Chleba je totiž nutné před konzumací nakrájet… A ta nesmírná lenost našich spotřebitelů významně nahrává tomuto nepříjemnému trendu. Možná jediným důvodem, proč se chleba ještě v třiceti procentech stále kupuje, je to, že dnes lidé většinou nakupují jen jednou týdně. Naštěstí rohlík tak dlouho nevydrží,“ řekla na závěr Kateřina Cajthamlová. No, to ostatně ani většina dnešních chlebů – podívejte se…
Přečtěte si: Test chlebů – už druhý den jsou některé na vyhození a podívejte se, jak test dopadl:
ČLÁNKY DO MAILU