Pomáhala Vladimíru Železnému rozjíždět televizi Nova, poté několik let šéfovala konkurenční Primě, řídila i největší česká rádia Evropu 2 a Frekvenci 1. Dnes Kateřina Fričová velí programu České televize. Jak je na tom se svým životním stylem, svěřila „Dietní policii“ Vitalie.
S Kateřinou Fričovou se profesně potkávám léta. Za tu dobu několikrát změnila pozice v různých televizích a rádiích, pokaždé jsem ji ale vídal s cigaretou v ruce. Kouření k ní neodmyslitelně patřilo, takže mne asi tak před pěti lety překvapilo, když jsem ji na jedné odborné konferenci potkal s bílou trubičkou, náhražkou cigarety. Nekouřit vydržela skoro rok, potom jsem ji znovu potkal s cigaretou. Tak trochu jsem si oddechl, protože bez cigaret to prostě nebyla ona.
O Kateřině Fričové se traduje, že je tvrdá manažerka. Ještě na Primě o ní říkali, že je škrt nebo „Klaus v sukních“, protože se snažila za málo peněz dělat velkou muziku – a Prima pod jejím vedením skutečně dokázala vysílat atraktivní pořady za babku, které přitahovaly pozornost diváků. Potom přešla ke komerčním rádiím, která patří francouzské mediální skupině Lagardere – logicky, protože Kateřina Fričová má francouzské předky a velice často jezdí do Francie, stejně jako prezident české pobočky Lagardere Michel Fleischmann.
Od rádií si to Fričová zamířila znovu k televizi, od léta 2007 vede program v České televizi a po změnách, které připravuje Jiří Janeček na začátek příštího roku, by se měla stát šéfkou programu ČT 2. Pokud si matně vzpomínáte na známé české Friče, nejste vedle – jedním z předků dětí Kateřiny Fričové je i známý český cestovatel Alberto Vojtěch Frič.
Myslíte si, že žijete zdravě?
Ne, nežiju zdravě.
Proč si to myslíte?
Protože jsem četla Saturnina. Pamatujete si na toho strýčka?
Ano, pamatuji. Kolik hodin denně se vám daří v průměru spát?
Šest. Myslím, že mi to stačí.
Jak často pijete kávu?
Kafe piji denně, asi čtyři až pět šálků. Spíš čtyři. Je to méně než dřív, já jsem pívávala tak litr a půl kávy denně. Teď to je tak do litru, více ne.
Proč jste ji omezila? Kvůli nějakým zdravotním problémům?
Ne, nevím. Nemám už takovou potřebu pít ji tolik jako dřív.
Jak často pijete alkohol? A dáváte přednost pivu nebo vínu?
Pivo mi vůbec nechutná. To je zajímavé, protože za mlada jsem pivo samozřejmě pila, ale tak před deseti lety mi úplně přestalo chutnat. Piji červené víno a velmi výjimečně tvrdý alkohol.
A jak často pijete víno?
Řekněme, že za týden souhrnem asi jednu lahev.
Kouříte?
Ano, od třinácti let. Aktuálně dvě krabičky denně.
Zkoušela jste s tím přestat?
Ano, vydrželo mi to osm měsíců. Ke kouření jsem se vrátila ve Francii, když jsem jela na svatbu a zapomněla jsem si doma náplně do takové té tyčky, která se používá jako náhrada za cigaretu. Cestou jsem se ptala ve dvou lékárnách, zda je nemají, ale překvapivě jsem je nikde nemohla sehnat. Moje sestra vdávala syna a byla z toho taková rozrušená, tak jsem ji uklidňovala a ona si vzala cigaretu, nabídla mi a až ve chvíli, kdy jsem ji kouřila, jsem si uvědomila, že jsem vlastně s kouřením přestala.
Ale musím říct, že to byl smutný život, bez cigaret. V noci se mi třeba zdálo o tom, jak kouřím a je mi slastně. Nikdy předtím ani potom se mi nic takového nezdálo. Jenom v té době. Kouření je hnusné, to vím… Nedávno jsem ale chtěla jít za Kocábem a požádat ho, aby mě začal chránit coby menšinu. Bohužel, než jsem to stihla, už nebyl ministrem. Osobně si ale myslím, že by nás, kuřáky, měl ministr pro menšiny začít chránit. Už jsme ohrožovaná menšina.
Čtěte téma: Chcete přestat kouřit? Vsaďte na odbornou pomoc!
80 % dospělých kuřáků chce přestat kouřit. Sami jsou většinou bezradní a hned napoprvé se zlozvyku nezbaví. Pokud se obrátí na lékaře, pravděpodobnost úspěchu se zvýší.
Zkoušeli jste někdy přestat s kouřením?
Dodržujete nějakou pravidelnost ve stravě?
Ne, a je to na mně vidět. Ale mimochodem, to nekouření mě stálo 22 kilo navíc. Zatím jsem se jich nezbavila. A nebylo to tím, že bych víc jedla. Naopak, tím, jak jsem měla strach, jsem neustále žvýkala nějaké žvýkačky. Nejedla jsem víc, nicméně pak jsem si někde přečetla, že když člověk kouří léta letoucí a je totálně prouzený, a přestane s tím, tak kromě toho, že může skončit na jednotce intenzivní péče – znám takový případ – se mu také šíleně zpomalí metabolismus. A to se stalo mně.
Ale zpátky k jídlu. Takže nesnídáte, neobědváte a nevečeříte? Necháváte tomu volný průběh, podle toho, kdy máte čas?
Různě, jak se to zrovna hodí.
Řídíte se při nákupu potravin tím, co je zdravé? Kontrolujete obsah konzervantů, a další chemické látky?
Nejsem taková ta hysterická ženská, která když vidí éčko, okamžitě zahazuje potravinu zpátky do regálu. Ale že bych to vůbec neřešila, to se taky říct nedá.
Pokračování rozhovoru čtěte dále…
Lékař říká: Jen blbec udělá stejnou chybu dvakrát
MUDr. Jan Hnízdil se zabývá komplexní rehabilitací a psychosomatikou. Jak říká, nedokáže se smířit s tím, že by se situoval do role „policisty“ životního stylu a někoho známkoval, byť symbolicky. Proto jsme právě jeho požádali o komentář, bez „známkování“ a „doktorských rad“.
Hodnotit životní styl nebo něco radit paní Kateřině Fričové mne ani nenapadne. Dočetl jsem se totiž, že je tvrdá manažerka, škrt a má přezdívku „Klaus v sukních“. Jen blbec udělá stejnou chybu dvakrát.
Loni na podzim jsme si totiž s několika kolegy mailem vyměňovali názory na chování Klause v kalhotách. Z čistě lékařského hlediska nám připadá zvláštní. S kolegy jsme se radili, jestli bychom mu neměli nějak pomoci, pokusit se ho léčit. Na nic jsme nepřišli.
Asi po čtyřech měsících se ale naší soukromé korespondence zmocnil nějaký žurnalista. V hlavě se mu to celé pomotalo, obvinil nás z pokusu dostat prezidenta Klause do blázince a dokonce podal trestní oznámení pro pokus o státní převrat a vlastizradu. Policie to teď vyšetřuje. Zažít něco takového podruhé s Klausem v sukních nemám zapotřebí.
MUDr. Jan Hnízdil, Centrum komplexní péče Dobřichovice
Čtěte téma: Preventivní prohlídky jsou povinné
Jaké výhody kromě potvrzeného zdraví můžete při preventivních lékařských prohlídkách získat? A zdarma …
…pokračování rozhovoru:
Když vás něco bolí, jdete hned k doktorovi?
Ne.
Co vás donutí, že k němu zajdete?
Už mě to musí v noci budit. To je taková moje hranice. Pak jdu k doktorovi, případně mu zavolám. Většinou nejdřív volám.
A když vás to ještě v noci nebudí ze spánku, řešíte nějaký zdravotní problém spíš léky, nebo bez nich?
Spíš počkám, než to přejde. Moc léků do sebe necpu. Jsem z doktorské rodiny a můj táta zastával teorii, že léčená chřipka trvá týden a neléčená sedm dnů. Takže když jsem měla chřipku, uvařil mi čaj s citronem a medem. Proto taky nemám ráda čaj, protože je pro mě synonymem choroby.
Při chřipce se do čaje taky dává slivovice.
Tu mi tatínek do čaje opravdu nelil. Slivovici navíc nesnáším.
Mně a sestře, když jsme byli malí, babička dávala čaj s rumem, po něm jsme vždycky brzy usnuli. Moc nám chutnal a doma jsme po rodičích chtěli „babiččin čaj“, ale oni stále nechápali, co do něj babička dává.
A pátrali? Ono se několikrát za tu dobu, co jsem v České televizi, stalo, že mi nebylo moc dobře, tak jsem asistentkám řekla, ať mi uvaří čaj. Jakmile si ho vyžádám, už vědí, že jde do tuhého.
Chodíte na preventivní lékařské prohlídky?
Už jsem na ní byla dvakrát. Naposledy před čtyřmi nebo pěti lety. Už bych mohla jít na další.
Necháváte se očkovat? Třeba proti klíšťové encefalitidě, žloutence nebo prasečí chřipce?
Ne.
Ani přeočkování proti tetanu po deseti letech?
To jsem asi taky prošvihla.
Tak pozor na rezavé hřebíky.
No, hlavně když to máme v rodině. Děda mého muže, A.V.Frič, zemřel na tetanus.
Chodíte pravidelně k zubaři?
To ano, k němu chodím. Jednou do roka a dle potřeby.
Jakým způsobem relaxujete? Dokážete vůbec vypnout od práce?
Dokážu. Proto tvrdím, že nejsem workoholik. Ten to neumí, já vypnout dokážu. Relaxuji různě, třeba s malými vnuky. Člověku čistí mozek, když řeší ty jejich dětské problémy. Miluju se naložit do vany a koukat z okna. Jdu ven, čtu si… Relaxuji různě.
Sportujete?
(smích) Jste dobrý šprýmař. Náhodou, když jsem pracovala v rádiích, byli jsme čtyři dny na Kanárských ostrovech na golfu a měli jsme sebou profesionálního trenéra. Trénovala jsem s těmi, co ho hrát neuměli. Na konci pobytu se na mě ten trenér upřímně, vytřeštěně podíval a řekl mi: Musím říct, že vám to vlastně jde. Nabádal mě, abych v golfu pokračovala, ale on je to hrozný žrout času.
Takže sportu nijak zvlášť neholdujete?
Tak nějak ne. Někdy hraji pétanque, a někdy chodím na bowling. Umím shodit všechny kuželky najednou. Tedy, občas.
Jste spokojená se svým životním stylem?
Spokojená? Nevím, co to slovo v této souvislosti znamená. Vnitřně to nijak neřeším.
Jak dlouho myslíte, že tu ještě budete?
To nevím. Dlouhověkost v rodině nemám, to je pravda. Ale to taky neřeším.
Dietní policie:
Juraj Kukura: Žít zdravě je hrozně nudné
„Nejpříjemnější na světě je hřích, zatímco to zdravé hřích není,“ říká v rozhovoru matador českého, slovenského i světového filmu. „Znáte ten vtip, jak přijde člověk do pekla, a tam všichni jedí, pijí, šampaňské a kaviár, jsou tam plné bary, a najednou se tam objeví manželé…“
Jaromír Nosek: Spím čtyři hodiny denně, víc nepotřebuju
Typický filmový záporňák hodně pracuje: „Jsem tak trochu workoholik, i když mám volno, na víc než pět hodin spánku denně se stejně nedostanu…“
Alice Nellis: Nemám čas vysedávat po doktorech
Její nejnovější film Mamas & Papas o moderním rodičovství právě běží v kinech a jeho autorka říká: „Jakmile přijdu domů, čekají mně tam moje dvě malé děti, takže nevím, co je náročnější. Relaxuji asi prací.“
Kateřina Kalistová: Chybí mi bio supermarkety
Předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je vyznavačkou biopotravin: „Určité zlepšení v nabídce tu je.“
Jolana Voldánová: Překvapuje mě účinnost homeopatik
Známá televizní moderátorka kouří, věří homeopatikům a bolesti se snaží zbavit co nejdříve: „Rozhodně nejsem z těch, kteří by čekali, zda je to přejde samo.“
ČLÁNKY DO MAILU