Dnes si dáme něco dobrého na pití – slupky, škroby, skořápky. Ve spolupráci s Petrem Cuhrou, ředitelem pražského inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jsme vám již představili některé oblíbené triky a nejčastější podfuky u brambor, kečupů, ovocných šťáv, džemů a marmelád (Ve falšování potravin se objevují stále nové a nové triky). Tím ale výčet praktik, s nimiž se kontroloři často setkávají, bohužel zdaleka nekončí.
Typická pro šizení je káva
V případě kávy se falšuje často, producenti hledají nejrůznější náhražky, kterými by nahradili dražší kávu. „Určování nepovoleného přídavku je ale u kávy relativně snadné,“ vysvětluje Petr Cuhra. Stanovení autenticity kávy je založeno na prokazování přídavku náhražek. Nejčastěji je káva „nastavena“ jinými rostlinami (čekankou, cereáliemi, fíky, sladem ad.), cukry (například škrobem) nebo kávovými slupkami.
Podívejte se: Nejlevnější nákup: stojí nám to za to?
Káva se nejčastěji nahrazuje jinými, levnějšími rostlinami
Od roku 2000 zkontrolovala SZPI více než sto vzorků káv, převážně instantních, z toho jednadvacet bylo nevyhovujících. Ty, které neprošly, měly nejčastěji za zemi původu Polsko, Izrael, SRN a Českou republiku. Ve všech případech nevyhovujících káv se kromě jednoho vzorku mleté kávy jednalo o kávy instantní.
A kolik činí podíl náhražek v kávě? Podržte se. Od pěti procent až po více než osmdesát! „Ve dvou polských vzorcích jsme zjistili 80% podíl škrobu,“ uvádí příklad Petr Cuhra.Tak tomu by cynik řekl „kafe pro tchýni“.
Nastavené kakao chutná jako piliny
Ale nejen dospělí kafaři si „pochutnávají“ na podobných lahůdkách. Až budete příště kupovat svému dítěti kakao, možná se vám vybaví výsledky kontrol potravinářů v tomto segmentu.
Při stanovení autenticity kakaa se zjednodušeně řečeno postupuje obráceně než u kávy – nezjišťuje se podíl přídavků, ale podíl obsaženého kakaa. Metoda je založena na stanovení obsahu theobrominu a kofeinu a dále pak na průkazu případných náhražek. Těmi jsou nejčastěji cukry (sacharosa, škroby), kakaové slupky a skořápky. „Takové kakao chutná trochu jako piliny,“ popisuje Petr Cuhra.
Na téma falšovaného kakaa jsme si nedávno mimoděk zaveršovali: Výrobce kakaa zkouší triky, jak ošidit zákazníky. Nejen tento, ale i řada dalších případů ukazuje, že výrobci se nenechají odradit a i po odhalení pokračují v podvádění dál. Jen třeba přídavek sacharózy nahradí drcenými slupkami a čekají, zda se na to přijde. Pak si vymyslí zas něco jiného. Smutné je, že i po opakovaném prokázání podvodných praktik od podobných Babinských někdo nakupuje, jako v uvedeném příkladě Kaufland. „V některých případech je ve finálním produktu podíl kakaa pouhých dvacet procent,“ uvádí Petr Cuhra.
Přečtěte si: Vyrovná se „domácí kafe“ kávě z kavárny? Jak kdy
Čaj bez čaje
A pro tentokrát zůstaneme u nápojů. Asi každý tuší a jaksi předpokládá, že pokud si kupuje instantní čaj, nese si domů produkt, který se kvalitnímu sypanému čaji blíží velmi vzdáleně. Nicméně pořád je to čaj a jako takový by měl přeci jenom nějaký čaj obsahovat. „Narazili jsme i na případy, kdy šlo v podstatě jen o cukr,“ popisuje šéf pražské inspekce. Podobné zkušenosti se netýkají jen instantních, např. granulovaných čajů, ale i čajů ledových.
Průkaz přítomnosti pravého čaje:
- stanovení kofeinu (minimálně 30 mg/kg)
- stanovení theobrominu (minimálně 3 mg/kg)
- případně další rozbory (theanin, třísloviny, katechiny)
Nejčastější problémy se složením jsou pak v tomto segmentu u neznačkových nápojů a také privátních značek, tedy produktů vyráběných speciálně pro obchodní řetězce obvykle bez uvedení bližších údajů o výrobci. Pokud tedy máte rádi instantní či ledový čaj, vybírejte si takový, za nějž se jeho výrobce nestydí a podepíše se.
Čtěte dále: Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu
U všech jmenovaných, tedy kávy, kakaa i čaje, pak platí obecný závěr kontrol kvality potravin SZPI, že menší nedostatky jsou obvykle způsobovány technologickou nekázní, nezkušeností výrobce, nedůslednou kontrolou vstupních surovin nebo vyrobených potravin. Zato zásadní nedostatky spočívají v záměrném použití levných surovin nevhodných pro výrobu finálního produktu. Tedy jde o vědomé šizení na účet spotřebitele.
Příště se podíváme ještě na šizené vaječné těstoviny, mražené rybí výrobky, pekařské a cukrářské výrobky a sušené ovoce.
Čtěte dále: Češi volají po kvalitních potravinách, ale nekupují je
ČLÁNKY DO MAILU