Každá profese chce jiné jídlo

Když jsme před časem zveřejnili článek Jak obědvá poslanec a jak dělník?, mnozí ho vzali mnohem vážněji, než byl míněn. Zřejmě jsme jediná firma na světě nebo aspoň v ČR, kde si my, „kancelářské krysy“, drobíme do klávesnic a v kuchyňkách ohříváme hotovky v mikrovlnce. Všude jinde se jí zdravě a kultivovaně.

Dnes se na stravování podle profesí podíváme poněkud seriózněji. Při sestavování jídelníčku pro pracujícího člověka bychom totiž měli přihlížet k jeho pracovnímu zařazení.

Autor: Isifa.cz

Těžká fyzická práce zvyšuje nároky na energetický příjem

Ne každý má možnost během pracovního dne vyrazit do restaurace nebo jídelny. Každý zaměstnanec však má během pracovní činnosti nárok na jídelní přestávku. A každá práce má jiná úskalí, které je dobře zohlednit i v jídelníčku.

Polévka pro kotelníka

Lidé pracující v horku, za vysokých teplot trpí pocením. Většinou se jedná o pracovníky v hutích, slévárnách, kotelnách, pekárnách apod. Zvýšeným pocením dochází ke ztrátám tekutin, solí a vitamínů rozpustných ve vodě. Snižuje se chuť k jídlu.

Doporučuje se rozdělit stravu na pět dávek. Nejvydatnější má být pokrm před směnou a po ní. Vhodné jsou vydatné polévky (zeleninové, luštěninové, z vnitřností), pečená masa. Nabízíme hodně zeleniny, především syrové, a naopak málo omáček. Nápoje podáváme vlažné, nejlépe o teplotě 15–17 °C. Najednou se doporučuje max. 0,25 litru. Vynecháváme alkohol, protože dehydruje. Vhodné jsou ovocné mošty, ovocné šťávy, šípkový čaj a minerální vody.

Nutné je doplňovat vodu, sůl, vápník, železo a vitamíny rozpustné ve vodě pomocí následujících potravin:

• slané polévky, slané pečivo, uzené maso, mléko a mléčné výrobky – NaCl, Ca
• vnitřnosti, hlavně játra nebo játrové paštiky – Fe, vitamíny sk. B
• šípkový čaj – vitamín C

Do chladného provozu teplé nápoje a teplá jídla

Další skupinou, která by měla dbát na ochrannou výživu, jsou pracující v chladu, za nízkých teplot, například v chladírnách, mrazírnách, venku v mrazu. Zvyšují se ztráty tepla a tím se zvyšuje látkový a energetický metabolismus. Tyto osoby potřebují kalorickou stravu, tzn. hlavně tuky a sacharidy, ale i bílkoviny. Spotřeba bílkovin se pohybuje v rozmezí 130–150 gramů na den, tuků 300 gramů na den a sacharidů 500–800 gramů na den.

Důležitý je příjem teplých pokrmů a teplých nápojů, které podáváme ve velmi chladném prostředí každé dvě hodiny. Nesmíme zapomínat na vitamin A (v másle) a C (v šípkovém čaji). Nevhodný je alkohol.

Přečtěte si: Jak si připravit chutné „krabičky“ na celý den

Kam nechodí slunce… měl by přijít tvaroh

Do této kategorie spadají například horníci. Strava lidí pracujících v místech bez slunečního záření má být kalorická, dostatečně solená (v dolech je horko a tím se zvyšuje pocení). Potrava má zajišťovat dostatek vápníku, železa a vitamínu A, skupiny B a C především v syrovém ovoci a zelenině.

Zvyšuje se potřeba tuků, maximálně však na 180 gramů za den. Převažovat mají rostlinné tuky nad živočišnými.

Z nápojů se doporučují ovocné a šípkové čaje.

V rudných a černouhelných dolech může dojít k onemocnění silikóze, která vzniká vdechováním křemičitého prachu. Jde o zaprášení plic prachem obsahujícím oxid křemičitý.

Proti silikóze se doporučuje doplnit stravu tvarohem a některými tuky. Nadměrná konzumace tuků však místo zmírnění silikózu prohlubuje.

U rentgenu doplňujte bílkoviny

Lidem pracujícím v blízkosti radiového a rentgenového záření se doporučuje více bílkovin při nezměněné dávce tuků a sacharidů, dostatek vitamínů B a C, z minerálních látek hlavně vápník a hořčík. Důležitý je dostatek tekutin pro správnou činnost ledvin.

Vhodnými potravinami jsou maso, sýry, vejce, vnitřnosti (hlavně játra). Volíme rostlinné tuky pro dostatek nenasycených mastných kyselin, rýži jako zdroj sacharidů pro dostatek hořčíku. Bílkoviny mají být plnohodnotné, tzn. živočišné, jako je mléko, sýry, vejce, maso, vnitřnosti a ryby. Ze zeleniny se doporučují především kedlubny, kapusta a hlávkové zelí.

Chemik by měl omezit tuky

Práce v chemickém průmyslu a například ve zdravotnictví ap. přináší kontakt s chemikáliemi. Chemické látky mají různý vliv na zdraví, většinou zasahují do metabolismu bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Zhoršují funkci jater, mohou ztěžovat přenos kyslíku z krve do buněk. Pracovníci by měli dodržovat určité zásady a složení stravy.

Ve skladbě jídelníčku je vhodné zabezpečit vyšší přísun bílkovin, zejména pak bílkovin s aminokyselinami obsahující síru, a to především na pracovištích s působením olova, selenu, arsenu, trinitrotoluenu, benzenu a nitrobenzenu. Tyto aminokyseliny se vyskytují v mléce (hlavně odstředěném) a v mléčných výrobcích.

Lidé vystavení vlivu chemikálií by měli omezit tuky, alespoň v době práce s toxickými látkami rozpustnými v tucích a při práci s jaterními jedy. Nevhodné jsou smažené pokrmy a vývary z masa.

Doporučuje se vyšší příjem sacharidů, hlavně tam, kde se pracuje s látkami působícími na enzymy štěpícími cukry.

Zvyšuje se potřeba vitamínů, hlavně vitaminu C, který se účastní detoxikačních pochodů, a vitamínů skupiny B především při práci s olovem a sirovodíkem.

Z minerálních látek jsou důležité vápník a fosfor, které chrání organismus před škodlivým účinkem nadměrné dávky fluóru.

Dobře nakrmte své tělo

Klíčem k úspěchu je jíst co nejkvalitnější jídla z kvalitních surovin, abychom dostali do těla co nejvíce potřebných živin. Tělo je potřebuje pro různé životní funkce. Dobře ho nakrmte a vyvarujete se tak zbytečným onemocněním.

Přečtěte si: Jídlo ve fast foodech je nezdravé. Ale ne kvůli tučnosti, to je to nejmenší