Nejdřív jedna životní nespravedlnost, kterou zatím vědci neumí uspokojivě vysvětlit: cukrovkou trpí v průměru o deset procent víc žen než mužů. „Proč to tak je, nevíme, je možné, že se na tom podílí i hormonální změny,“ krčí rameny jeden z největších odborníků na cukrovku v Česku Milan Kvapil, lékař z nemocnice v Motole.
Čtěte více: Nechte si změřit hladinu cukru v krvi! Při nákupech v obchodě
A teď druhá nefér věc: čerstvá genetická studie Všeobecné zdravotní pojišťovny a kliniky GHC na necelých osmi stech ženách od čtyř do pětasedmdesáti let ukázala, že rizikové kombinace genů a tím i zvýšené riziko pro vznik cukrovky má v Česku celkem 42 procent žen! „Ne u všech se samozřejmě musí nemoc v průběhu života projevit, záleží na nadváze, životním stylu a dalších zvyklostech. Ale v každém případě to znamená, že tyto ženy se musí více hlídat a počítat s tím, že mají ke vzniku cukrovky celoživotně vyšší sklony,“ říká genetička Monika Koudová.
Cukrovka nebolí, ale…
Cukrovkou u nás trpí celkem 800 tisíc lidí, více žen než mužů. Každý rok přitom přibude nových deset procent pacientů. I proto se cukrovce říká epidemie jednadvacátého století. Horší je, že podle odhadů Milana Kvapila další asi čtvrt milion lidí o své nemoci zatím neví. „Cukrovka je totiž zrádná tím, že nijak nebolí,“ říká lékař.
Co se to v těle nemocného vlastně stane? Organismus přestane vyrábět hormon insulin, který rozkládá cukr v těle. Ten se pak v těle dlouho hromadí a člověk se dozví, že je nemocný, až když je pozdě, až nemoc osudově postihne oči, nohy, či jiné orgány.
Denně přibude lékařům 140 nových pacientů a padesát lidí zemře. Náklady na léčbu jsou vysoké: více než 20 miliard korun každý rok. I to je podle šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka důvod, proč se při zjišťování genetické zátěže českých žen zaměřili mimo jiné právě na tuto nemoc. A nejde o legraci. Komplikace cukrovky jsou závažné a projeví se do deseti let u velké části nemocných. „Málokdo ví, že je cukrovka nejčastější příčinou oslepnutí dospělých lidí. A že kvůli této nemoci se u nás ročně amputuje okolo sedmi tisíc nohou u lidí, což je po úrazech druhý nejčastější důvod amputací,“ varuje Kvapil.
Byl/a jste někdy na glykémickém testu?
Pro ženy z toho vyplývá jediné: zdravotní pojišťovna všem doporučuje, aby si jednou za rok nechaly udělat kontrolu glykémie nalačno (tedy hladiny cukru). Měla by to být součást prevence u praktického lékaře jednou za dva roky, ale ne vždy lékař tento test provede. Ženy nad čtyřicet let, které navíc trpí obezitou či vysokým krevním tlakem, by měly lékaře žádat o test každoročně. „Z ostatních doporučení se dá říct jediné: dodržovat zdravý životní styl. Tedy kontrolovat si tělesnou váhu, více se pohybovat a případně obohatit stravu o chrom a hořčík,“ uvedla genetička Koudová.
Přesto, kdo má podle Kvapila k nemoci dědičné vlohy, ten si může vznik cukrovky díky dobré životosprávě jen oddálit. „Zhruba o dvacet let, tedy dostane ji nikoliv ve čtyřiceti padesáti, ale třeba až po šedesátce nebo v sedmdesáti,“ říká lékař.
Jak se nemoc pozná?
Vyšší hladinu cukru v krvi na sobě nijak nepoznáte. A i prvotní příznaky nemoci jsou spíš nenápadné a dají se přičíst řadě jiných okolností. Patří sem například větší žízeň, hlad, častější močení, velká a vleklá únava. Později člověk rychle hubne, aniž by měl k tomu důvod a aniž by se o to snažil. Člověk se víc potí, motá se mu hlava, je často ospalý. Mnohým se také zhoršuje vidění. Pokud nemocný nic neřeší a hladina cukru v krvi zůstává dlouhodobě vysoká bez léčby, cukr se navazuje na bílkoviny v těle a důsledkem je poškození cév, nervů, očí a mohou začít selhávat ledviny.
Potíž je, že takový rozvoj nemoci může trvat měsíce, ale i léta, aniž by měl člověk podezření. Jasným signálem, že jde o rozvinutou cukrovku, je třeba to, že se drobná škrábnutí a zranění nohou nehojí a naopak mají tendenci hnisat a rány zůstávají otevřené.
Čtěte také: Chcete zhubnout? Začněte u výběru potravin
Jestli máte zvýšené riziko cukrovky, vám napoví jednoduchý test, který používají i lékaři. Stačí, když si pravdivě odpovíte na těchto sedm otázek:
1 – Je vám víc než 40 let?
2 – Měl někdo z vašich nejbližších příbuzných cukrovku?
3 – Pohybujete se méně než třikrát týdně po půl hodině?
4 – Porodila jste dítě s vyšší porodní hmotností než 4 kilogramy?
5 – Máte nějaké srdečně cévní onemocnění?
6 – Berete prášky na vysoký tlak?
Vyhodnocení: pokud jste na více než čtyři otázky odpověděla ANO, jste ve vyšším riziku cukrovky a měla byste navštívit lékaře s žádostí o test na nemoc.
Autorka je redaktorkou MF Dnes
ČLÁNKY DO MAILU