Zdravím,
To že přepínáním zraku v dětství se zrak horší a je zvýšené riziko krátkozrakosti. Jsem toho důkazem, a byl jsem o tom přesvědčen už jako dítě (ale vada už nezmizela ani při omezení se ve čtení) i když mi všichni okolo říkali že tím to být nemůže. Myslím, že jde obecně o přepínání a vadí tedy značně i šero. Pod peřinou jsem na to nikdy moc nebyl, já býval rozlámaný i jen z postele.
Co by mne ale zajímalo, je to zda lze takto poškodit zrak i dospělého, tedy již nerostoucího a vyvinutého dospělého jedince? V článku narážíte na pozorování provedeného u nějakého kmene který změnil způsob života?!
**
Jako tip bych pro vás měl téma "rozhození organismu člověka skrze oči". Abych konečně viděl, že v tom nejsem sám...
O co jde? Jde o to, že když mám třeba problém s přiskřípnutou páteří, nebo třeba jen neustále fouká což může stimulovat nervy na hlavě a krku, nebo mne tlačí v hlavě rýma a přidá se k tomu dráždění od očních nervů a často i uší (oni se ty vzruchy už pak šíří a aktivují napříč celým tělem, obyčejný tlak od vzdáleného a tedy neohlušujícího mlácení kladivem je něco nesnesitelného) tak mne většinou začne haprovat oblast žaludku a následně pak celé tělo. Je mi natolik zle, že si musím ulevit vyzvracením se a několik dnů se pak postupně zlepšuji a sbírám sílu.
Do tohoto stavu se dostanu jednou za dva až deset let, dost záleží na okolnostech, prostředí, fyzické námaze kterou zrovna musím snášet,...
Druhý podnět, do jisté míry odlišný, ale přesto je zde značná souvislost je ten, že nemůžu často hrát žádné počítačové hry. Ve starých dosovských hrách (Doom a podobné) mi vadilo například blikání loučí. Jeho frekvence mi způsobovala nevolnosti a celkové rozhození organismu. Když jsem neskončil hru ihned jak jsem zpozoroval první příznaky dopadl jsem stejně jako v předchozím popisovaném tipu, akorát úplný ozdravný proces byl o něco kratší, zpravidla jen jeden den, maximálně dva a navíc mne u toho nebolela hlava (z hlavy zpravidla jen oči a svaly okolo uší).
U pozdějších her mi dělal problém monitor s nízkou obnovovací frekvencí. Když jsem se otočil od monitoru a zašvigral jsem na něj bylo vidět jak bliká, pravděpodobně zdroj mých problémů. Dnes na LCD mi dělají problém některé hry, které záměrně zhorší obraz (kvůli obtížnosti hry) v okamžiku kdy má zrovna počítač problém s plynulostí obrazu kvůli náročnosti scény (neděje se často), ale třeba i prostá změna příliš pestrých a neostrých předmětů a prostředí (různé pády z hor do údolí, opravdu zběsilé jízdy). Do 3D kina bych z preventivních důvodů vůbec nešel.
Neptám se na radu, umím s tím žít a necítím se nemocný. I kdyby náhodou šlo o vadu, je jisté že lékaři by mi nepomohli. Jen by mne zajímalo proč většina lidí podobné problémy nepociťuje? Někteří lidé podobnými pocity trpí, ale zřejmě v menší míře. Někteří mí známí tyto "potíže" také mívají, byl jsem u toho, ale nikdy je ještě nenapadlo kde se berou (nástup může být velmi pozvolný).