Kde končí nebezpečné potraviny?

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Nemine týden, aby se člověk nedozvěděl, že inspektoři zadrželi nebezpečné jídlo: s hliníkem, červy, botulotoxinem… Jak se zboží vůbec dostane pod lupu inspektorů a co se s ním stane?

Asi nejnechutnější případ zachycených nebezpečných potravin během posledního roku byly ryby s červy (Pět tisíc kilo mořských ryb v ČR bylo napadeno sleďovým červem). Určitě však nebyl nejnebezpečnější – to spíš nedávno nalezené vietnamské nudle s mimořádně vysokým obsahem hliníku (Vietnamské nudle kontaminované hliníkem). Protože to je kov, který se v těle ukládá, nevyloučí se z organismu a způsobuje mimo jiné deformování plodu u těhotných žen. „Vietnamské nůdle“, jak zní jejich název včetně pravopisné chyby, obsahovaly tohoto kovu čtyřiačtyřicetkrát víc, než je nejvyšší povolená norma.

Kdy se potraviny kontrolují

Jak vlastně takové kontroly fungují? A zachytí všechno nebezpečné, nebo ani nevíme, co jíme? Na druhou otázku je odpověď jednodušší: bohužel ne. Tak dokonalý systém kontrol neexistuje nikde na světě. Odpověď na první otázku je složitější.

V olivách plněných mandlemi, našli inspektoři botulotoxin.
Autor: Státní zemědělská a potravinářská inspekce

V olivách plněných mandlemi našli inspektoři botulotoxin

Česká republika je jednak podle hlavního hygienika Michaela Víta už léta zapojená do varovného systému evropských zemí, takzvaného RASFF, což v překladu znamená Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva. Každá země, která odhalí na trhu nebezpečnou potravinu (nebo krmivo pro zvířata), zanese své varování do schránky RASFF a ve všech ostatních zapojených zemích (což jsou především členské země EU), se hlavním autoritám přes potraviny zobrazí varování. Na hygienicích či inspektorech pro kontrolu potravin dané země pak je varovat obyvatele a nechat stáhnout nebezpečnou potravinu z oběhu. Což funguje. „Tok informací o výskytu nebezpečných výrobků je obousměrný,“ upozorňuje Michal Spáčil, tiskový mluvčí úřadu. Tedy když na nebezpečnou potravinu narazí čeští inspektoři, varují ostatní státy.

Druhý způsob kontroly potravin je, že si sami inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státního veterinárního ústavu, či úřadu hlavního hygienika plánují pravidelné kontroly v daném roce. Postupují zjednodušeně řečeno podle toho, co už dlouho nekontrolovali, podle toho, jaké nové potraviny se objevily na trhu či se vrací k těm výrobcům a potravinám, které při minulých kontrolách nedopadly dobře.

Podle čeho se o kontrolách rozhoduje?

  • záleží na postavení zboží ve spotřebním koši (často kupované potraviny mají přednost),
  • rizikovost komodity (potraviny, u nichž se dá očekávat nebezpečí, například rychle podléhají zkáze,
  • rizikovost látky, která se analyzuje (přednost mají hodně nebezpečné látky před těmi málo nebezpečnými),
  • kontrolovaná osoba (objem její produkce),
  • nové potraviny na trhu (na novinky se vždy soustředí pozornost).

Další kritéria, která rozhodují o tom, co se bude kontrolovat, plynou ze zjištění inspektorů v terénu, zjištění jiných orgánů státní správy (hygienické služby, veterinární správy, policie, celní správy, živnostenského úřadu nebo také z doporučení Evropské komise), nebo jde o podněty z médií, kde hraje velkou roli například časopis dTest. A významnou roli hrají i podněty spotřebitelů samotných.

A nejenom to. Jak říká jeden český výrobce potravin, nejpřísnější kontrolu představuje konkurence, tedy hezky řečeno „spolunabízející na trhu“. „Jakmile dáme na trh nový produkt, okamžitě si udělají rozbory. A to si pište, že by to pěkně rozmázli,“ říká. „Nakonec – my si to u jejich výrobků děláme taky.“

Taky něco pro inspekci: Prodejny potravin plné myší 

Co se zkoumá a kde končí nebezpečné potraviny?

Inspektoři podle mluvčího Spáčila při kontrole potravin odebírají vzorky vždy z jednotlivých šarží výrobků. Pokud se někde stala chyba, je pak zřejmé, zda jde či nejde jen o ojedinělou záležitost a omyl při výrobě jedné šarže.

Tyto nudle obsahovaly příliš velké množství hliníku.
Autor: Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Tyto nudle obsahovaly příliš velké množství hliníku

Pak proběhnou mikrobiologické zkoušky a testy na obsah nepovolených látek nebo na nadlimitní obsah cizích látek. Dál proběhnou zkoušky senzorické a zkoumá se, zda potraviny obsahují i to, co deklarují, a zda je v pořádku značení na obalu.

Co je nedůležitější pro zákazníka: v okamžiku, kdy se prokáže, že potravina obsahuje nepovolené nebo nebezpečné látky, a inspektoři na to upozorní výrobce a veřejně před produktem varují, jsou obchodníci povinni stáhnout výrobek z prodeje. Ze zákona totiž za bezpečnost a nezávadnost potravin odpovídá provozovatel obchodu.

Což také znamená, že nebezpečnou potravinu můžete vrátit i částečně použitou (například načatý balíček nudlí) a obchodník je povinen vám bez diskusí vrátit peníze. Je jeho rizikem, že odebral nebezpečné jídlo. Pokud by se obchodník zdráhal peníze vrátit, můžete o tom informovat Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, což bude pro inspektory podnětem ke kontrole, ale nečekejte, že vám mohou pomoci vydobýt z nepoctivého obchodníka své peníze zpět. To se budete muset obrátit na soud.

Obchodník je pak povinen na své náklady nebezpečné potraviny zlikvidovat. Může se pokusit je vrátit dodavateli, ale ten je nemusí vzít zpět. Takže tam končí nebezpečné potraviny.

Autor článku

Autorka píše v médiích už sedmnáct let o zdraví, zdravotnictví či alternativní medicíně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).