Názor k článku Kde končí nebezpečné potraviny? od Součást koloběhu škodlivin - Takže nudle s hliníkem se dají prasátkům a...

Takže nudle s hliníkem se dají prasátkům a ty pak sežerou lidi, nebo se smýchají s dostatečným množstvím kvalitní potraviny a je to.

Prostě nám to nakonec stejně prodají. Nezabije nás to hned, možná nikdy, ale bude nám to škodit postupně. Veškeré naše stížnosti však budou neoprávněné, protože veškeré zákoné normy, předpisy a limity budou v "pořádku"...

Copak se asi stalo s dioxionovými prasátky a kuřátky?

**
Takhle by šlo pokračovat téměř do nekonečna. Copak se asi děje s odpadem rozloženým na humus, a vůbec všemi nebezpečnými látkami ve vzduchu, vodě a půdě - které nevidíme a často ani netušíme (rostlinkám někdy i vyhovují)?

Lidé ve své krátkozrakosti dokáží pouze ovlivňovat koncentraci škodlivinin, kterou dokáží omezeně vyhodnocovat, v potravinách. I to se začíná vymykat kontrole a myslím, že pracuje na samé hranici rychlosti samovolného rozkladu látek v přírodě. Na rychlou změnu to nevypadá; ale co, třeba se navzájem vyhubíme a budee pokoj?!