Prakticky veškerá tuzemská produkce pstruhů pochází z chovů z takzvaných průtočných systémů. Pstruhy si mohou spotřebitelé samozřejmě koupit přímo v obchodech, jde ostatně o druhou nejoblíbenější tuzemskou rybu po kaprovi.
Kromě toho se dají pstruzi koupit v areálech sádek podniků rybářství, což může být pro někoho lepší volba, protože tak lze koupit ryby levnější, čerstvé a s jasným původem. Mnoho spotřebitelů se navíc na sádky vydá také kvůli nákupu vánočních kaprů, což může být i příležitost koupit si tuzemské pstruhy, které navíc neodrazují některé jedince od konzumace množstvím drobných kostí, jako je tomu v případě kapra.
Všechna rybářství ale pstruhy nenabízejí – o tom, kde nákup pstruhů možný je, se mohou zájemci dozvědět na webové stránce Najdi svého rybáře. Najdete tam nejen rozsáhlý seznam rybářství a sádek s kontakty na ně, ale i více než 30 receptů, včetně úpravy pstruha nebo přípravy rybích hranolků.
Ryb ze zahraničí je méně a méně
Potěšitelným trendem přitom je, že produkce tuzemských pstruhů v průtočných systémech v poslední době mírně roste. Jak totiž uvádí ředitel Rybářského sdružení Michal Kratochvíl, v loňském roce přesáhla v zemi produkce lososovitých ryb tisíc tun, z toho zhruba 70 procent představuje pstruh duhový. Částečně se projevilo i covidové období, kdy se snížil import ryb ze zahraničí.
Vše přitom nasvědčuje tomu, že dovozy ryb ze zahraničí, například z Dánska nebo z Nizozemí, pakliže jde o produkci z uzavřených intenzivních recirkulačních systémů (způsob chovu ryb v nádržích „pod střechou“), budou i nadále slábnout.
Ubývá nepřirozených chovů
Zmiňované recirkulační systémy jsou velmi náročné na spotřebu energie, a proto většina zahraničních producentů uzavírá, nebo již uzavřela své provozy. Import těchto ryb klesl na polovinu,
konstatuje Kratochvíl. Problém se ale také týká i naší země, kromě jednoho chovatele ryb v recirkulačních systémech skončili, nebo výrazně omezili svou činnost už prakticky všichni. Což v praxi znamená, že podíl ryb z přirozenějších průtočných systémů bude ještě stoupat, a to je pro část spotřebitelů pozitivní zpráva.
Někteří totiž považují intenzivní chov ryb, tedy i pstruhů, „pod střechou“ za nepřirozený. Nyní tedy budou mít k dispozici vyšší podíl přirozeněji chovaných pstruhů.
Proč je rybí maso tak zdravé
Pravidelnou konzumaci ryb, mořských i sladkovodních, nutriční odborníci doporučují. Velkou výhodou je například velmi dobrá stravitelnost rybího masa, což je dáno strukturou jeho svaloviny a malým množstvím nestravitelného vaziva, jehož je v rybím mase maximálně pět procent, což je pouhá čtvrtina oproti nejkvalitnějšímu hovězímu masu.
Proto také maso sladkovodních ryb opouští náš žaludek už za dvě až tři hodiny po požití. Rybí maso také obsahuje oproti jiným masům méně tuku, ještě důležitější ale je, že součástí rybího tuku jsou omega-3 mastné kyseliny, představující jedny z nejdůležitějších látek pro správný vývoj lidského organismu.
Jakou rybu máte nejraději?
Konzumace ryb a rybího tuku je mimo jiné velmi důležitá pro činnost mozku a je také významnou prevencí kardiovaskulárních chorob. Proto odborníci doporučují konzumaci zhruba 200 gramů rybího masa týdně.
Zmiňovaných omega-3 mastných kyselin obsahují nejvíce tučné ryby, a zejména pak ryby mořské. V menší míře je ale obsahují i sladkovodní ryby, a má proto smysl jíst i je.
Mořské ryby přináší sice více benefitů zejména v podobě omega-3 nenasycených mastných kyselin a jódu, ale neznamená to, že by sladkovodní ryby nebyly kvalitní. I ty nám přináší spoustu prospěšných živin a je vhodné je do jídelníčku zařadit společně s rybami mořskými. Výhodou je, že je i u nás můžete sehnat opravdu čerstvé,
uvádí Iva Málková ze sdružení STOB.
Zrovna svalový tuk pstruha jich obsahuje dvojnásobné množství v porovnání s kaprem, jak vyplynulo ze série výzkumů Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v roce 2015.
Nejen proto jsou už několik let na trhu také takzvaní omega-3 kapři, v nichž se podíl této mastné kyseliny zvyšuje prostřednictvím krmení.
ČLÁNKY DO MAILU